Novoměstské náměstí v Toruni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Novoměstské náměstí v Toruni
Torun Rynek Nowomiejski z Jakuba.jpg
Umístění
MěstoToruň
Poloha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výhled ze západu

Novoměstské náměstí v Toruni - centrální část Nového Města, založené v 1264.

Umístění[editovat | editovat zdroj]

Novoměstské náměstí se nachází ve východní častí Staroměstského komplexu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to čtvercové náměstí o rozměrech kolem 95 × 95 m, přičemž průčelí jsou dlouhé kolem 70 m. Z každého rohu vedou dvě kolmé ulice, které jsou prodloužením průčelí. Ve východním rohu se nachází kostel svatého Jakuba.

Významní budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]

Od začátku 14. století jádrem náměstí byla Novoměstská radnice, kde měla zasedací místnost rada města, soudní sál, sídlily jiné úřady, bylo místo pro stánky s chlebem. Ve sklepě (jediné gotické pokoje radnice zachované dodnes) byla hospoda a vězení. Po propojení Starého Města s Novým Městem v roce 1454 se budova stala sídlem městských úřadů, a s časem sloužila jako sklad. Od roku 1668, kdy evangelická obec Nového Města ztratila kostel sv. Jakuba gotická radnice byla předělaná na kostel, a takhle fungovala až do začátku 19. století. Kvůli špatnému technickému stavu budovy bylo rozhodnuto postavit na jejím místě novou budovu sboru Nejsvětější Trojice. Konstrukce chrámu původně zahrnovala použití existujících obvodových zdí se zadní fasádou, se které se měl zlikvidovat pouze stupňovitý štít; čelní vyvýšenina byla určena k úplnému zboření. V roce 1824 byla dokončena stavba v novorománském stylu, kterou navrhl Karl Friedrich Schinkel. Evangelíkům sloužil až do roku 1918, poté od roku 1927 do roku 1939 jako pravoslavný kostel toruňské farnosti. V současné době sídlí tady nadace Tumult.[1][2]

Na Novoměstském náměstí se nacházely činžovní domy nejbohatších obyvatel Nového Města. Činžovní domy Nového Města byly o něco skromnější než jejich protějšky ze Starého Města. V činžovním domu číslo 10. byly masné krámy, pocházející z 14. století. Nacházely se na pozemku o šířce kolem 4,6 m, a dosahovaly celé délky stavebního bloku. V moderním období na Novoměstském náměstí fungovaly dvě z více než dvaceti nových hospod: Hospoda “U Modré Zástěry” a Hospoda “Murarsk”. Kromě toho byl v 16. století na místě stávajícího domu č. 25 postaven Novoměstský dům. V důsledku mnoha požárů Nového Města mezi lety 1413 a 1455, poškozením z období germánských válek v 15. století, pozdějších švédských a napoleonských válek, zachovalo se relativně málo objektů ze středověku. Tvar současně zachovaných činžovních domů je většinou výsledkem pozdějších transformací z moderního období a z 19. století.[3]

Všechny průčelí Novoměstského náměstí a fasády rohových domů jsou zapsané od roku 1961 v registru nemovitých památek pod číslem A / 1371.[4]

Průčelí[editovat | editovat zdroj]

Průčelí Novoměstského náměstí:

Důležitější činžovní domy[editovat | editovat zdroj]

Jižní průčelí[editovat | editovat zdroj]

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Kometáře Obrázek
Novomětské náměstí 1, ulice sv. Jakuba 21 1911,

1912

Klasicismus Štukové dekorace fasády Toruń, Rynek Nowomiejski 1 - Św. Jakuba 21.jpg
Novomětské náměstí 2 Před 1905, 1907 Secese Secesní štuk byl odstraněn v 60. letech 20. století – stejně jako v případě činžovního domu č. 1. Od rekonstrukce v roce 1907 do vypuknutí války v roce 1939 sídlil zde hotel Europa. Toruń, Rynek Nowomiejski, kamienice pierzei południowej i wieża kościoła par. p.w. św. Jakuba, XIV w..JPG
Novomětské náměstí 3 15. století, 2.polovina 17. století, 1865 Klasicismus Činžovní dům od 18. století do druhé světové války patřil k vážené toruňské rodině Körnerů. V letech 1847–1859 žil v něm německý spisovatel, satirista a etnograf Bogumil Goltz. Torun Rynek Nowomiejski 3.JPG
Novomětské náměstí 4 18. století Klasicismus V přízemí činžovního domu se nacházel jeden ze dvou obchodů společnosti Herrmann Thomass, který provozoval druhou největší továrnu perníků v Toruni. Toruń, Rynek Nowomiejski, pierzeja południowa.JPG
Novomětské náměstí 5 16. století přestavba, 17. /18. století, 1891 Baroko Až do roku 1921 zde bydlel významný historik a archivář Artur Semrau, kurátor Městského muzea v radnici, a v letech 1919-1921 první konzervátor památníků v Toruni. Byl také redaktorem vědeckého časopisu Mitteilungen des Coppernicus-Vereins pro Wissenschaft und Kunst zu Thorn, publikovaného v letech 1878-1939. Toruń, kamienica, k. XVI, XVII, XVIII, 1891, Rynek Nowomiejski 5.JPG
Novomětské náměstí 6 15. století, přestavba na začátku 19. století Gotika, klasicismus V současné době fara kostela sv. Jakuba – farní kostel Nového Města. Plebania kościoła św. Jakuba ul. Rynek Nowomiejski w Toruniu N. Chylińska.JPG
Novomětské náměstí 7 15. století, 1624, 1830 Gotika Od začátku 20. století sídlila zde přes 30 let Novoměstská Hospoda Toruń, Rynek Nowomiejski, kamienice pierzei południowej.JPG

Západní průčelí[editovat | editovat zdroj]

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Kometáře Obrázek
Hospoda U  Modré Zástěry

Novomětské náměstí 8

15. století, důkladná rekonstrukce v 1.polovině 18. století, Baroko Podle tradice, dům byl postaven v roce 1489. Několik set let zůstal ve vlastnictví rodiny Szalitů. Podle tradice dům navštěvovali mj. Polští králové nebo samotný Napoleon. Více v samostatném článku. Toruń Rynek Nowomiejski 8, gospoda.jpg
Novomětské náměstí 9 První polovina 19. století klasicismus
Novomětské náměstí 10 První polovina 19. století klasicismus Bydlel zde Ignacy Danielewski (1829-1907), významný vydavatel, spisovatel a novinář, redaktor, mimo jiné Toruňských Novin.[5] Toruń Rynek Nowomiejski 10 (01).jpg
Novomětské náměstí 11 80. leta 19. století klasicismus Torun Rynek Nowomiejski z Jakuba.jpg
Novomětské náměstí 12 1847 klasicismus Torun Rynek Nowomiejski z Jakuba.jpg
Lekárna U Zlatého Lva v Toruni

Novomětské náměstí 13

15. století,

1624, 1830

Gotika, klasicismus Více v samostatném článku. Torun Apteka Pod Zlotym Lwem.jpg

Severní průčelí[editovat | editovat zdroj]

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Kometáře Obrázek
Hospoda Zednického Bratrství v Toruni

Novomětské náměstí 17

15. století, přestavba 18. století Baroko Sídlí zde regionální kulturní instituce – Galerie a Umělecké středisko pro děti. Vice v samostatném článku. Kamienica ul. Rynek Nowomiejski 17 w Toruniu N. Chylińska.JPG

Východní průčelí[editovat | editovat zdroj]

Objekt Datum výstavby Architektonický styl Kometáře Obrázek
Novoměstské náměstí 22 19. století klasicismus V roce 1939, ředitelství štábu Pomořanské armády. Od roku 1936 generál Wladysław Bortnowski (1891-1966), později velitel „Pomořanské“ armády během zářijové kampaně. V červnu 1938 zde se stavil maršál Edward Rydz-Śmigły, který přijel na vlastenecké obřady.[6]
Novomětské náměstí 23 16. století, přestavba v 19. století Renesance Bývalý dům farnosti sv. Jiřího. Během nedávných restaurátorských prací získala celá fasáda renesanční výzdobu, nahoře byla objevena kartuše s datem zachování provedeným v roce 1887 a nápis, který říká o vlastnictví farnosti. Má charakteristický ozdobný štít, korunovaný pomořským gryfem. Torun Rynek Nowomiejski 23.jpg
Novomětské náměstí 25 15. století, přestavba v 19. století klasicismus Torun kamienica Rynek Nowomiejski 25.jpg
Novomětské náměstí 26 19. století klasicismus Postavený na starších zdech, ve dvou patrech. Torun Rynek Nowomiejski 26.JPG
Novomětské náměstí 27 1724, druha polovina 19. století klasicismus Je to rohový dům. Další adresa je ulice Szpitalna 10 Torun Rynek Nowomiejski 27.jpg

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rynek Nowomiejski w Toruniu na polské Wikipedii.

  1. Toruń nieistniejący-Ratusz Nowomiejski (pol.) 2013-08-30
  2. Historia budynku na stornie Fundacji Tumult (pol.) 2013-08-30
  3. Joanna Szot, Pierzeje Rynku Nowomiejskiego w Toruniu – historia przekształceń, "Rocznik Toruński", 2007, t. 34, s. 7-40.
  4. Zabytki nieruchome wpisane do rejestru zabytków Toruń – Miasto [1] Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine (pol.) 2013-08-31]
  5. Kamienica Rynek Nowomiejski 10 (pol.) 2012-04-21
  6. Toruń – e-przewodnik – Rynek Nowomiejski (pol.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Joanna Szot, Pierzeje Rynku Nowomiejskiego w Toruniu – historia przekształceń [w:] "Rocznik Toruński" 2007 r., t. 34, s. 7–40

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]