Nová obřadní síň u Starého židovského hřbitova v Praze-Josefově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Nová obřadní síň u Starého židovského hřbitova v Praze-Josefově
Základní informace
Sloh novorománský
Architekti J. Gerstel, A. Gabriel
Výstavba 19061908
Materiál opuka
Poloha
Adresa Josefov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 38865/1-451 (PkMnMISSezObr) (součást památky Starý židovský hřbitov v Praze Josefově)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová obřadní síň u Starého židovského hřbitova v Praze se nachází u Starého židovského hřbitova v pražském Josefově vedle Klausové synagogy. Společně se hřbitovem je chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1] Stavbu z let 19061908 navrhli architekti J. Gerstel a A. Gabriel v novorománském slohu na místě starší budovy pohřebního bratrstva.[2] Byla místem poslední služby zesnulým členům židovské obce, ale v současnosti je využívána jako jedna z expozic židovského muzea.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova obřadní síně od starého hřbitova.

Nová obřadní síň byla na místě starší budovy sloužící témuž účelu vystavěna A. Gabrielem podle návrhu architekta J. Gerstela mezi léty 1906 a 1908. V její podobě se důsledně uplatňuje novorománský sloh, což platí i pro detaily jako patky a hlavice sloupů, kovaná mříž a dubové dveře. Nová obřadní síň byla původně rozdělena na márnici, jež se nacházela v suterénu, na místnost pro očistu zemřelých v prvním patře a na spolkovou místnost pohřebního bratrstva v patře druhém.[2] Budova byla vystavena z opuky, hlavní sál v prvním patře měl mozaikovou podlahu, mramorem obložené stěny a zdobily jej nástěnné malby.[2] Mezi Klausovou synagogou a obřadní síní byl rovněž zbudován nový vchod na hřbitov.

Svému účelu však síň sloužila jen do první světové války. Od první světové války již pohřební bratrstvo budovu k původnímu účelu nepoužívalo a v roce 1926 ji pronajalo Židovskému muzeu,[4] jemuž od té doby soustavně sloužila. V roce 1997 byla budova restaurována a expozice, která se zde poté otevřela[2], ctí prvotní úlohu obřadní síně: věnuje se židovským obřadům nad umírajícím a zesnulým (čímž zde pokračuje expozice Klausové synagogy o významných meznících lidského života v judaismu), Starému židovskému hřbitovu i dalším židovským hřbitovům na českém území a zároveň také pohřebnímu bratrstvu.

Obrazový cyklus pohřebního bratrstva[editovat | editovat zdroj]

Důležitou památkou z historie pohřebního bratrstva je cyklus patnácti obrazů, zachycující zvyky a obřady pohřebním bratrstvem vykonávané. Neznámý malíř obrazy namaloval na objednávku představenstva spolku přibližně v roce 1772. Ačkoli se v nich ještě odráží tradice barokní malby, jejich vznik zřejmě podnítila již nová epocha osvícenská: V duchu jejích idejí měly ukazovat důležitou úlohu, kterou pohřební bratrstvo již po staletí plnilo ve společnosti. Kromě myšlenek své doby vypovídá obrazový cyklus i o posledním období pohřbívání na Starém židovském hřbitově, takže je jako historický dokument tím cennější.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Starý židovský hřbitov [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
  3. pamatky.kehilaprag.cz
  4. Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAŘÍK, Arno a Vlastimila HAMÁČKOVÁ, Pražské židovské hřbitovy = Prague Jewish Cemeteries = Prager jüdische Friedhöfe, Praha: Židovské muzeum v Praze, 2008, s. 15 a 71.

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Židovské muzeum v Praze spravuje také další objekty v okolí, zejména několik synagog:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]