Nová Akropolis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nová Akropolis (oficiální název Organización Internacional Nueva Acrópolis, OINA) je celosvětově působící nezisková organizace, kterou v roce 1957 založil v Buenos Aires v Argentině Jorge Ángel Livraga Rizzi.

Mezinárodní organizací se stala v roce 1981, a je zapsaná v registru mezinárodních asociací se sídlem v Bruselu (Belgie), pod číslem 3/12-941/S.

V Česku působí od roku 1985, registraci obdržela v roce 1990. Zakladatelkou je PhDr. Slavica Kroča, dnešní ředitelka Nové Akropolis v České republice.[1]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1957, kdy byla Nová Akropolis založena, se věnovala mládeži a jejímu lepšímu filosofickému formování přizpůsobenému současné době, a to nezávisle na jakémkoli náboženském, politickém a ekonomickém vlivu.[zdroj?]

Profesor Jorge Ángel Livraga Rizzi, iniciátor projektu, shromáždil mladé studenty a absolventy vysokých škol, k nimž se připojily osobnosti uměleckého a kulturního světa. Nová Akropolis je v Argentině uznávána jako veřejně prospěšná nadace od počátku sedmdesátých let díky své sociální a kulturní činnosti. V té době získala mezinárodní charakter.

Cíle a principy[editovat | editovat zdroj]

Nová Akropolis navrhuje principy sjednocení inspirované formami myšlení, jako jsou pythagoreismus, neoplatonismus, teosofie atd.

  1. Podporovat ideál mezinárodního bratrství, založený na úctě k lidské důstojnosti, bez ohledu na rozdíly rasové, pohlavní, kulturní, náboženské, sociální a další.
  2. Podněcovat lásku k moudrosti prostřednictvím srovnávacího studia filozofií, náboženství, věd a umění s cílem přispět k poznání člověka, zákonů přírody a univerza.
  3. Rozvíjet to nejlepší z lidského potenciálu, podporujíc realizaci člověka jako jednotlivce a jeho zapojení do společnosti a přírody jako aktivního a vědomého článku, aby zlepšoval svět.

Mezinárodní Nová Akropolis[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace Nová Akropolis se sídlem v Bruselu (OINA) sdružuje jednotlivé asociace z různých států, které se připojily k její Zakládací listině a k jejím principům činnosti. OINA byla uznaná jako mezinárodní asociace Královským Výnosem z 12. února 1990, č. 3/12 - 941/S podle zákona z 25/10/19 Belgického království. Je zapsána do Mezinárodního rejstříku asociací (Moniteur č. 48 z 9. března 1990, str. 4489). Každá členská asociace se zodpovídá úřadům vlastního státu a dodržuje mezinárodní předpisy v záležitostech asociace. V současné době organizace sdružuje v 54 státech 35 členských asociací a 21 představitelů.

Výkonné funkce[editovat | editovat zdroj]

Podle svých stanov se skládá představenstvo mezinárodní organizace z představitelů každé z členských asociací. Z jejich nejkvalifikovanějších členů jsou zvoleni ti, kteří tvoří Mezinárodní výkonnou radu, jež je pověřena koordinací a zabezpečením nezbytných kontaktů, aby se uskutečnila usnesení stanovená na každoročním Valném Shromáždění.

Od roku 1992 je prezidentkou Mezinárodní organizace Nová Akropolis Delia Steinberg Guzmán.

Financování[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní asociace hospodaří s minimálním rozpočtem určeným k uhrazení základních administrativních výloh pro své působení.

Každý stát přispívá poměrnou částkou a nezávislým způsobem spravuje své vlastní prostředky dle platných zákonů.

Činnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

Různé činnosti, které Nová Akropolis uskutečňuje, se dají vyjádřit prostřednictvím: FILOZOFIE, KULTURY A DOBROVOLNICTVÍ.

Filozofická škola na klasický způsob[editovat | editovat zdroj]

Pro prožívání současnosti s plány do budoucnosti přisoudila Nová Akropolis filozofii klasický smysl: praktický a aktivní, nejen intelektuální a kontemplativní. Prožívat to, co je naučené, a učit se z toho, co se prožívá.
Program studia Filozofické školy zahrnuje nejdůležitější systémy myšlení Východu a Západu s jejich praktickými návrhy, aby lidská bytost mohla kanalizovat své potenciály účinným způsobem. Aplikuje zásadní lidské hodnoty a nadčasové vlastnosti, které byly oporou všech civilizací.

Tato aktivní filozofie rozvíjí schopnost ovládat sebe sama, utišit duch a jednat v souladu s tím, co náš rozum a vědomí mohou pojmout z harmonie světa. Umožňuje usmířit city, myšlenky a činy. Učí, jak myslet sám za sebe a jak se svobodně rozhodnout.

Uplatňování filozofie v praxi zahrnuje celé spektrum existence, slouží k tomu, aby se poskytl smysl životu a nenechalo se jím pouze unášet.

Program studia[editovat | editovat zdroj]

Studijní program Nové Akropolis je všude na světě stejný a skládá se z po sobě následujících stupňů, z nichž absolvování toho prvního je nezbytnou podmínkou pro členství.

První stupeň – Úvodní kurz[editovat | editovat zdroj]

Filozofie a psychologie východu a západu

  • Člověk a vesmír – Sedm složek či dimenzí ve vesmíru a v člověku * Nadčasová etika a morálka.
  • Tisíciletá Indie – Zákony, které řídí vesmír: dharma a karma * Symbolismus Bhagavadgíty * Teorie reinkarnace.
  • Záhady Tibetu – Staré tibetské texty: „Hlas ticha“, „Kniha zlatých pravidel“ * Učitelé moudrosti *Buddhistická filosofie
  • Život a učení Buddhy – Čtyři vznešené pravdy * Osmerá ušlechtilá cesta * Dhammapadam
  • Dálný Východ – Konfucius a jeho učení * Etický a politický řád ve společnosti
  • Egypt – Rituální a magický smysl života * Iniciační mystéria * Veřejná morálka
  • Platon: filosof idealismu – Sokrates: mudrc, učitel, filosof * Ideály spravedlnosti. Ústava * „Mýtus o jeskyni“: symbolismus a výklad
  • Aristoteles – Život a dílo * Aristotelovská etika, Etika Nikomachova * Aristotelovská metafyzika, stupně poznání
  • Praktická filosofie – Problémy současného světa * Individuum jako jednota vědomí * Společnost a stát
  • Moudrost Říma – Stoicismus: Marcus Aurelius, Epiktétos, Seneca * Postoj mudrce vůči životu a smrti.
  • Neoplatonikové – Eklektická škola v Alexandrii. Plótínos * Duše - krása - kontemplace
  • Starodávnost lidstva – Paměť a dějiny * Filosofie dějin * Mýtus a dějiny
  • Člověk a jeho cykly – Kosmologie * Jugy neboli období světa * Mýtus o věčném návratu. Krize naší doby
  • Nadčasová filosofie a její projevy – Filosofické školy a formování filosofa * Pythagorejská škola.

Další stupně[editovat | editovat zdroj]

  • Psychologie
  • Úvod do moudrosti Východu
  • Teologický symbolismus
  • Rétorika (tři stupně)
  • Dějiny filosofie (čtyři stupně)
  • Srovnávací náboženství
  • Filosofie vědy
  • Metafyzická estetika
  • Antropogeneze
  • Kosmogeneze
  • Astrologie...

Kulturní činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Kursy a semináře, cykly přednášek, debaty, kolokvia
  • Monografické výstavy
  • Divadlo, hudba, poezie, malba, řemesla, folklórní tanec, fotografie
  • Literární, hudební a vědecké konkursy všeobecně
  • Kulturní cesty

Dobrovolnictví[editovat | editovat zdroj]

Sociální činnost[editovat | editovat zdroj]

Činnost ve prospěch dětí, starých lidí, nemocných, výuka první pomoci.

Ekologická činnost[editovat | editovat zdroj]

Činnost ve prospěch životního prostředí.

  • Ekologická výchova
  • Zalesňování
  • Čištění řek, městských center, park

Vydavatelská činnost[editovat | editovat zdroj]

Knihy, příručky, bulletiny.

Kritiky a polemiky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1998 Evropský parlament definitivně upustil od zařazování Nové Akropolis mezi sekty, neboť výzkumy ukázaly, že tam byla zařazena na základě zprávy zpracované konzervativním katolickým europoslancem Richardem Cottrellem, který své závěry opíral o zprávy katolické církve o nových náboženských hnutích.

Stejně tak se v roce 2003 ve zprávě Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva (IHF) a dalších organizací na obranu lidských práv objevuje kritika dokumentu francouzské sněmovny, kde je Nová Akropolis zařazena mezi sekty: „zveřejnění této studie, kterou odbornici zamítli, kvůli její špatné metodologii, bylo vedeno vlnou netolerantních a pomlouvačných zpráv sdělovacích prostředků zaměřených na určité skupiny a také nedůvěrou veřejnosti a netolerancí vůči těmto skupinám. Přestože zpráva nebyla právně platným dokumentem, místní autority a také soukromí činitelé ji použili, aby ospravedlnili diskriminační jednání proti členům skupin do ní zahrnutých...“

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOUBEK, Jiří. Nová akropolis - od přednášek k mesiášství. Dingir [online]. 1998, roč. 1, čís. 1. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kritické odkazy[editovat | editovat zdroj]