Norický kůň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Norický kůň táhne vůz

Norický kůň (též zkráceně Norik) je jedno z chladnokrevných plemen koní, které se používají na tahání těžkých nákladů, dřeva a tahání povozů.Je to klidné a ve většině případech vyrovnané plemeno

Historie[editovat | editovat zdroj]

Je pojmenován podle historického státu Noricum, ale plemeno bylo pravděpodobně už před vznikem římské říše používáno v Soluni, kde byli koně tohoto plemene používáni ve válkách. Od 16. století byl zušlechťován hřebci z Španělska, Belgie a Neapole. V roce 1884 bylo toto plemeno poprvé definováno v Rakousku.[1]

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Běžná výška plemene je asi 163 cm. Nejčastější zbarvení: tmaví hnědáci, ryzáci, vraníci, bělouši a tygři. Bílé znaky na těle jsou nepřípustné. Nové vyšlechtěné typy jsou hnědáci či ryzáci s bohatou hřívou a kvalitním ocasem. Má hlavu s klabonosem, silný krk.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Je určený k tahu těžších břemen, povozů,rekreačnímu ježdění a hipoterapií.[2] Původní norik byl spíše horským koněm, otužilý, pohyblivý, nenáročný na krmení.

Charakter[editovat | editovat zdroj]

Norik je velice pracovitý, dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu, ochotný, velmi klidný, vytrvalý, dobromyslný, dobře se učí novým věcem a přesto je to silná osobnost.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha: Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Norický kůň, s. 92. 
  2. DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice: Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Skupina koní západních, s. 85. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]