Norak
Norak | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 38°23′18″ s. š., 69°19′30″ v. d. |
Nadmořská výška | 885 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+05:00 |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Norak | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 18 950 (2016) |
Správa | |
PSČ | 735300 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Norak (tádžicky Норак, rusky Нурек) je město v Chatlonském vilájetu v Tádžikistánu. Vzniklo a je známé díky vodní elektrárně, která se rozkládá východně od něj. Žije zde 31 400 lidí, s okolními městy má potom 61 500 obyvatel. Divoká příroda v okolí učinila z Noraku oblíbené místo Tádžiků na výlety.[1]
Přírodní poměry a poloha
[editovat | editovat zdroj]


Město se rozkládá v údolí řeky Kyzylsu obklopené horskou krajinou. Vzdálené je 70 km jihovýchodně od hlavního města země Dušanbe. Okolo se nachází řada horských hřbetů, jako např. Pamír nebo Sarsarak; vrcholy mají nadmořskou výšku i přes 3000 metrů.
Oblast města je seismicky vysoce aktivní a existuje zde značné riziko zemětřesení.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1970 žilo v Noraku 13 165 obyvatel a roku 1979 to bylo 19 126. V roce 2010 potom 24 831 a nyní se odhaduje, že to je něco málo pod třiceti tisíci.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lokalita dnešního místa byla osídlena lidmi od doby kamenné.
Ve 30. letech 20. století se tehdejší sovětští inženýři zabývali myšlenkou výstavby vodní elektrárny v této lokalitě.
Norak je mladým městem; první projekt na jeho zbudování vznikl v 50. letech 20. století. Skutečně bylo založeno v roce 1960 kvůli vzniku přehrady. Ta byla dokončena v roce 1980. Lokalita byla vybrána podle přírodních podmínek tak, aby město vyrostlo v relativně široké části údolí, zato vodní dílo mělo být zbudováno v úzké soutěsce. Vzhledem k náročnému terénu sem nebyla přivedena železnice, vybudována byla nicméně nová silnice (přes. tzv. Nurecká vrata), která umožnila dopravu hlavně těžkých nákladních vozidel na stavbu elektrárny.[2]
Nové město přilákalo nejen obyvatele Tádžikistánu, ale dělníky ze všech republik bývalého SSSR, což vedlo k tomu, že z etnického hlediska tu bylo zastoupeno okolo čtyřiceti národností. Byl zde značný ruský prvek.[3] Město bylo často vyobrazováno jako ideál sovětského nově vzniklého sídla.[4] Další přezdívkou bylo tako město energetiků Tádžikistánu (rusky город энергетиков Таджикистана).[5]
Status města získal Norak dne 16. prosince 1960 a v roce 1988 byl začleněn do současné oblasti, resp. vilájetu. Rychlý růst a průmysl nicméně znamenaly značnou míru znečištění, především vod, což vedlo k neutěšitelné situaci pro místní obyvatelstvo.
Řada menších průmyslových objektů, které byly postaveny ve městě rovněž, ale po roce 1991 začala upadat. Objevila se nezaměstnanost a život další generace byl vnímán jako horší, než před uvedeným rokem.[4] Většina místních se věnovala různým pracím podle potřeby, nejednalo se ale o stabilní zaměstnání.[4]
V 21. století se město a jeho okolí stalo turisticky atraktivním na národní úrovni. Někteří si zde staví chaty u jednotlivých jezer nebo řeky.[1]
V roce 2018 zde došlo k teroristickému útoku, kdy útočník najel do pelotonu cyklistů, kteří byli ze západoevropských zemí a USA. Následně byly ve městě drženy domobranské hlídky.[4] Vyšetřování vedlo k tehdejší organizaci Daeš.[4]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Město bylo celé vyprojektováno v ose západ-východ. Hlavní Leninova třída je doplněna náměstím se sochou stejnojmenného revolucionáře. Centrální prostor doplnila budova radnice (hukimat), banky a hotelu. Naproti náměstí bylo zbudováno tržiště a na druhou stranu potom městský park. Ten pokračuje až k vyhlídce nad řekou Kyzylsu, kde stojí památník budovatelům vodní elektrárny.[1] Na náměstí má potom sochu Ismáíl Sámání.
Město má také vlastní dům kultury. Městská knihovna byla založena v roce 1974. Muzeum sídlí v budově bývalého kina.[2]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Kromě vodní elektrárny se v blízkosti Noraku nachází také komplex Okno[1][6] na sledování satelitů. Využívají jej vzdušně-kosmické síly Ruské federace.[7] Mimo to zde stála továrna na výrobky ze železobetonu a potravinářský podnik.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Norak má napojení na silniční síť, nicméně pouze jediným směrem, a to přes malé město Vachdat dále v údolí řeky Kyzylsu. Železniční spojení do města zavedeno není. Místní autobusové nádraží bylo zbudováno ve stylu brutalismu, resp. sovětského moderismu.[2]
Sport
[editovat | editovat zdroj]Místní fotbalový stadion má kapacitu 1500 míst.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Norak na anglické Wikipedii a Norak na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Norak – The powerhouse of Tajikistan. Trek Tajikistan [online]. [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Путешествие в Таджикистан (в Душанбе и Нурек) с посещением Москвы, Ташкента и Дубая весной 2021 года. Dzen.ru [online]. [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABDULAEV, Kamoluddin. Tajikistan. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, 2017. S. 18. (anglicky)
- ↑ a b c d e Deserted Streets, Anxious Parents: The Tajik Town That Spawned The Cyclists Attack. Svobodná Evropa [online]. [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ [1]
- ↑ ABDULAEV, Kamoluddin. Tajikistan. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, 2017. S. 317. (anglicky)
- ↑ ABDULAEV, Kamoluddin. Tajikistan. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, 2017. S. 35. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Norak na Wikimedia Commons