Nobelova knihovna
| Nobelova knihovna Švédské akademie | |
|---|---|
| švédsky Svenska Akademiens Nobelbibliotek | |
 Bývalá Stockholmská burza, sídlo Švédské akademie, sídlo Nobelovy knihovny od roku 1921, sídlo Muzea Nobelovy ceny od roku 2001 | |
| Stát |  Švédsko |
| Poloha | Källargränd 4, Gamla Stan, Stockholm |
| Souřadnice | 59°19′31,3″ s. š., 18°4′16″ v. d. |
| Typ | Veřejná knihovna |
| Založena | 14. listopad 1901 |
| Knihovní fond | |
| Povinný výtisk | Ne |
| Další informace | |
| Webové stránky | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nobelova knihovna (švédsky Nobelbibliotek), oficiálně Nobelova knihovna Švédské akademie (švédsky Svenska Akademiens Nobelbibliotek) je knihovna ve Stockholmu, která náleží ke Švédské akademii a k jejímu Nobelovu institutu pro literaturu. Úkolem Nobelovy knihovny je asistovat Švédské akademii budováním a správou knihovních fondů, které jsou reprezentativní vzhledem k současnému stavu a vývoji umělecké literatury, ale také lingvistiky. Knihovna asistuje při hodnocení kandidátů na Nobelovu cenu za literaturu a kandidátů na další literární ceny udělované Švédskou akademií.
Sbírky knihovny
[editovat | editovat zdroj]Úkolem knihovny je sbírky rozšiřovat tak, aby zachycovaly vývoj literatury, ale také lingvistiky a odborných literárních publikací, a aby pokrývaly významná klasická díla. Zároveň mají být ale uchovávána také díla mladých perspektivních literátů, jejichž tvorba by je mohla k Nobelově ceně za literaturu dovést v budoucnosti. Přestože se hlavní úkol Nobelovy knihovny nezměnil, od jejího vzniku bylo založeno množství různých literárních cen, které Švédská akademie udílí. Akviziční politika knihovny se tak neřídí pouze potřebami Nobelovy ceny. Před rokem 2000 knihovní sbírky obsahovaly na 200 tisíc dokumentů a knihovna odebírala 160 vědeckých časopisů. Cílovými uživateli knihovny byli původně členové Švédské akademie a Nobelova institutu pro literaturu. Postupně byla ale zpřístupněna i širším vědeckým kruhům a "odbornému publiku". [1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na základě závěti Alfreda Nobela, která pověřila Švédskou akademii udílením Nobelových cen, byl mimo jiné založen Nobelův institut pro literaturu. Pro jeho potřeby, vypracovávání posudků a hodnocení děl navržených kandidátů, měla vzniknout knihovna, která by měla ve fondu významná díla světové literatury. Úkolem takovou knihovnu zajistit byl pověřen profesor literatury Karl Warburg. Ten v listopadu 1900 Švédskou akademii informoval o nalezení vhodných prostor na stockholmském náměstí Norra Bantorget, v Hradu Vasa (Vasaborgen) navrženém Ferdinandem Bobergem. Desetipokojový byt měl nabídnout prostor pro uskladnění 85 tisíc svazků, čítárnu, studovny i ubytování pro správce. Protože Švédská akademie většinu svých fondů před zhruba deseti lety věnovala švédským univerzitám, druhým Warburgovým úkolem pak bylo získat pro knihovnu knihy. Warburg kontaktoval množství evropských vydavatelů a knihkupců a knihovna byla slavnostně otevřena 14. listopadu 1901. Zastoupeno bylo více než 30 jazyků a odběr významných odborných literárních recenzních a lingvistických časopisů měl přispívat k plnění základního úkolu knihovny: poskytování orientace ve světové literatuře. V průběhu prvních pěti let od založení se knihovní sbírka rozrostala na 15 tisíc svazků a po prvních dvou desetiletích jí původní prostory přestaly stačit. V říjnu 1921 se přestěhovala do budovy Stockholmské burzy (Börshuset).[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ERLANDSSON, Åke. The Nobel Library of the Swedish Academy. Libri. 1999, roč. 49, čís. 3, s. 166–174. Dostupné online. ISSN 0024-2667. (anglicky) s. 166-167.
- ↑ Nobelbibliotekets historia [online]. Svenska Akademien [cit. 2025-08-27]. Dostupné online. (švédsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nobelova knihovna na Wikimedia Commons - Sekce Nobelovy knihovny na webu Švédské akademie (švédsky)
- Vyhledávání v katalogu Nobelovy knihovny (švédsky)
