Nizámí Gandževí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Nizámí Gandževí
Nizami Rug Crop.jpg
Narození 1141
Gandža
Úmrtí 1209 (ve věku 67–68 let)
Gandža
Místo odpočinku Gandža
Pseudonym Низами Гянджеви
Povolání básník a spisovatel
Národnost Peršané
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nizámí Gandževí, persky نظامی گنجوی, občanským jménem Nizám-ud-dín Abú-Muhammad Iljás b. Júsuf b. Muajjad (1141, Gandža1209, Gandža) byl perský básník, narozený na území dnešního Ázerbájdžánu. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů perské literatury. Dnes je považován za národního básníka v Ázerbájdžánu, ale i v Tádžikistánu, Afghánistánu, Íránu a v kurdských oblastech. Nebyl dvorním básníkem, takže o jeho životě se dochovalo málo informací. K nejoceňovanějším patří jeho cyklus pěti poém zvaný Chamse nebo Pandž Gandž (Pětice), mající tyto části:

  • Machzan al-Asrar (Pokladnice tajemství) - mysticko-epický příběh arabského původu inspirovaný súfismem
  • Khosrow o Shirin (Husrav a Šírén) - romantický příběh nešťastné lásky sásánovského krále Husrava a arménské princezny Šírén, poněkud připomínající Tristana a Isoldu.
  • Lajli o Madžnun (Lejla a Madžnun) - milostná romace pocházející z předislámské Arábie, má tragické vyústění.
  • Eskandar Námeh - legendární životopis Alexandra Velikého.
  • Haft Pajkar (Sedm obrazů nebo Sedm princezen) - volný cyklus sedmi kratších poém, které vypráví králi Bahrámu Gorovi jeho konkubíny. Známý je Příběh panice, vyznačující se rozpustilým humorem.

Myšlenkově je považován za představitele humanismu, přičemž předběhl humanismus evropský o několik století. Byl kritikem feudalismu a jeho popis budoucího šťastného zlatého věku připomíná žánr utopie. Nizámí byl i ústřední postavou vědeckého zájmu významného českého orientalisty Jana Rypky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GULIZADE, M. J.: Nizami Gandževi (žizň i tvorčestvo). Baku, Izdateľstvo Akademii nauk Azerbajdžanskoj SSR 1953.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]