Přeskočit na obsah

Nivelační přístroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stavební dělník Rudolf Weinreich na stavbě v Bitterfeldu při práci s nivelačním přístrojem Carl Zeiss Ni 025

Nivelační přístroj je přístroj, určený k vytyčování vodorovné přímky nebo vodorovné roviny. S pomocí dalších pomůcek (nivelační lať) je možné určovat převýšení nebo relativní či absolutní výšku bodu. Tomuto postupu se říká nivelace. Používá se v geodézii a ve stavebnictví.

Předchůdci

[editovat | editovat zdroj]
Vytyčování vodorovné roviny pomocí krokvice podle Taccoly

Vytyčení vodorovné roviny bylo zásadní již ve starověku při stavbách zavlažovacích zařízení, akvaduktů či podobných staveb.Pro tento účel se používala miska naplněná vodou, nebo krokvice, kde se vodorovná rovina vytyčovala pomocí olovnice. [Pozn. 1]

Dále byly používány přístoje na principu spojených nádob.[1]

Po vynálezu trubicové libely byly používány dioptry na podobném principu, jako nivelační přístroje, jen bez použití dalekohledu; pro cílení byl používán průzor.[2] S pomocí dalších pomůcek (nivelačních latí) je možné určovat i převýšení mezi body a nebo jejich relativní či absolutní výšku.

Nivelační přístroje

[editovat | editovat zdroj]

Nivelační přístroj má tyto části:

  • trojnožka, která slouží k urovnání přístroje do vodorovné roviny (horizontaci)
  • otočná část přístroje, která sestává z
    • dalekohledu
    • nivelační libely, která uřčuje vodorovnost dalekohledu
    • elevačního šroubu, který naklání dalekohled a nivelační libelu tak, aby byly přesně vodorovné.

Aby přístroj fungoval správně, musí být splněny tři základní osové podmínky (L' V, L Z, H V), které je třeba u každého prístroje pravidelně kontrolovat.[3]

V šedesátých letech byly zkonstruovány nivelační přístroje s automatickým urovnáváním do vodorovného směru pomocí kompenzátoru. Odpadlo tak urovnávání nivelační libely a postup nivelace se značně urychlil.

V devadesátých letech 20. století byly zkonstruovány digitální přístroje, které mají rovněž kompenzátor a pracují s pomocí speciálních kódových latí. Tím je eliminována možná hrubá chyba při odečítání na lati. Dále je možné měření automaticky registrovat v digitální podobě.

Nivelační přístroje bývají dále doplněny vodorovným děleným kruhem. Jejich nitkový kříž může být doplněn i dálkoměrnými nitěmi a tedy je možné měřit i vzdálenost podrobného bodu pomocí nitkové tachymetrie.

Metody měření

[editovat | editovat zdroj]

Používá se téměř výhradně geometrická nivelace ze středu vzhedem k tomu, že tato metoda eliminuje některé systematické chyby a poskytuje nejvíce kontrol.[3]

Dělení nivelačních přístrojů podle přesnosti

[editovat | editovat zdroj]

Nivelační přístroje se dělí na:

  1. Olovnice vytyčuje svislý směr, který je kolmý na směr vodorovný.
  1. JAN BÍLEK, JIŘÍ LAFEK, PAVEL HÁNEK. Surveying Instruments. www.surveyinginstruments.org [online]. [cit. 2025-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-10-15.
  2. JAN BÍLEK, JIŘÍ LAFEK, PAVEL HÁNEK. Surveying Instruments. www.surveyinginstruments.org [online]. [cit. 2025-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-18.
  3. 1 2 MAŠÍN, Zdeněk; CÍSAŘ, Jan; KOŠŤÁL, Antonín. Geodézie pro I. a II. ročník středních průmyslových škol zeměměřických. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 396 s. Kapitola Zkoušky a rektifikace nivelačních přístrojů, s. 308-313.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu nivelační přístroj na Wikimedia Commons
  • Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. století [online]. Praha: VUGTK [cit. 2025-12-27]. Kapitola Nivelační přístroj. Dostupné online.