Nivelační přístroj

Stavební dělník Rudolf Weinreich na stavbě v Bitterfeldu při práci s nivelačním přístrojem Carl Zeiss Ni 025

Nivelační přístroj je přístroj, určený k vytyčování vodorovné přímky nebo vodorovné roviny. S pomocí dalších pomůcek (nivelační lať) je možné určovat převýšení nebo relativní či absolutní výšku bodu. Tomuto postupu se říká nivelace. Používá se v geodézii a ve stavebnictví.

Předchůdci

Vytyčování vodorovné roviny pomocí krokvice podle Taccoly

Vytyčení vodorovné roviny bylo zásadní již ve starověku při stavbách zavlažovacích zařízení, akvaduktů či podobných staveb.Pro tento účel se používala miska naplněná vodou, nebo krokvice, kde se vodorovná rovina vytyčovala pomocí olovnice.

Dále byly používány přístoje na principu spojených nádob.

Po vynálezu trubicové libely byly používány dioptry na podobném principu, jako nivelační přístroje, jen bez použití dalekohledu; pro cílení byl používán průzor. S pomocí dalších pomůcek (nivelačních latí) je možné určovat i převýšení mezi body a nebo jejich relativní či absolutní výšku.

Nivelační přístroje

Nivelační přístroj má tyto části:

• trojnožka, která slouží k urovnání přístroje do vodorovné roviny (horizontaci)
• otočná část přístroje, která sestává z
  • dalekohledu
  • nivelační libely, která uřčuje vodorovnost dalekohledu
  • elevačního šroubu, který naklání dalekohled a nivelační libelu tak, aby byly přesně vodorovné.

Aby přístroj fungoval správně, musí být splněny tři základní osové podmínky (L' $\perp$ V, L $\parallel$ Z, H $\perp$ V), které je třeba u každého prístroje pravidelně kontrolovat.

V šedesátých letech byly zkonstruovány nivelační přístroje s automatickým urovnáváním do vodorovného směru pomocí kompenzátoru. Odpadlo tak urovnávání nivelační libely a postup nivelace se značně urychlil.

V devadesátých letech 20. století byly zkonstruovány digitální přístroje, které mají rovněž kompenzátor a pracují s pomocí speciálních kódových latí. Tím je eliminována možná hrubá chyba při odečítání na lati. Dále je možné měření automaticky registrovat v digitální podobě.

Nivelační přístroje bývají dále doplněny vodorovným děleným kruhem. Jejich nitkový kříž může být doplněn i dálkoměrnými nitěmi a tedy je možné měřit i vzdálenost podrobného bodu pomocí nitkové tachymetrie.

Metody měření

Používá se téměř výhradně geometrická nivelace ze středu vzhedem k tomu, že tato metoda eliminuje některé systematické chyby a poskytuje nejvíce kontrol.

Dělení nivelačních přístrojů podle přesnosti

Nivelační přístroje se dělí na:

• přístroje pro technickou a plošnou nivelaci a pro běžné stavební práce; nejmenším odečitatelným detailem na lati jsou milimetry, zaručeným výsledkem jsou pak centimetry
• přístroje pro přesnou nivelaci
• přístroje pro velmi přesnou nivelaci

Galerie

• 
  Nivelační přístroj Georg Butenschön, Bahrenfeld bei Hamburg, asi 1900
• 
  Nivelační přístroj Carl Zeiss Jena Ni 030 s nivelační libelou
• 
  Čtení na běžné nivelační lati: záměra: 1,42 m + odhad 0,002 m = 1,422 m
• 
  Schema nivelačního přístroje s kompenzátorem.
• 
  Nivelační přístroj Carl Zeiss Jena Ni 025 s kompenzátorem pro technickou nivelaci
• 
  Digitální nivelační přístroj Wild NA 2000

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nivelační přístroj na Wikimedia Commons
• Zeměměřické a astronomické přístroje používané na území ČR od 16. do konce 20. století [online]. Praha: VUGTK [cit. 2025-12-27]. Kapitola Nivelační přístroj. Dostupné online.