Nilometr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Starověký nilometr na Elefantině

Nilometr je moderní označení užívané pro zvláštní stavbu budovanou ve starověkém Egyptě pro měření výšky nilských záplav. Přestože se dochovaly až z pozdějších dob, lze důvodně předpokládat jejich existenci už ve Staré říši.[1] Vzhledem ke svému účelu byly nilometry v Egyptě využívány (patrně jako jediná část staroegyptské architektury a kultury) i po zániku civilizace, která je postavila. Jejich význam zmizel až se stavbou první přehrady v Asuánu, která ukončila cyklus záplav, tedy 1500 let po zániku staroegyptské civilizace.

Nilometry mají podobu dlouhé sestupné chodby nebo studny a většinou jsou propojeny s hladinou Nilu.[2] Ve vnitřní části jsou vybaveny schodištěm a pečlivě vypracovanou měřící stupnicí, z níž se odečítala výška hladiny Nilu v loktech a jejich zlomcích.[3] Ve starověkém Egyptě byly nilometry součástí chrámových komplexů. Nejdůležitější se nacházel v chrámu boha Chnuma na Elefantině; jeho význam byl dám tím, že zde Nil vstupoval na území Egypta a šlo tedy o první místo, kde bylo možno výšku záplav určit.[4] Další se nacházely např. v chrámech v Luxoru, v Mennoferu a jinde.

Důležitost nilometrů byla dána tím, že podle výšky nilské záplavy bylo možné odhadnou rozsah zatopení polí a tedy i množství úrody z jednotlivých polí různé kvality – sloužily proto např. i ke stanovení výše daní.[1] Ideální výška záplav je různými autory uváděna různě: u Hérodota to je 15–16 loktů,[5]Strabóna 8–14 a podle Plinia staršího 14; patrně je tomu tak proto, že jejich údaje se vztahují k různým místům měření.[3] Na asuánském nilometru se jako ideální výška při přepočtu na nadmořskou výšku uvádí 93 m. Pokud záplava byla vyšší než 94 m, docházelo k povodňovým škodám a jestliže nepřesáhla 91,5 m, hrozil v Egyptě hladomor.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BÁRTA, Miroslav. Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Praha–Litomyšl: Paseka, 2008. 373 s. ISBN 978-80-7185-941-3. S. 328n. 
  2. Český egyptologický tezaurus [online]. [cit. 2009-06-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c STROUHAL, Evžen. Život starých Egypťanů. Praha: Panorama, 1989. 327 s. ISBN 80-7038-089-6. S. 114. 
  4. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 339. 
  5. HÉRODOTOS: Histories apodeixis. 2, 13

Související články[editovat | editovat zdroj]