Nikoloz Baratašvili

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nikoloz Baratašvili
ნიკოლოზ ბარათაშვილი.jpg
Narození 4. prosince 1817
Tbilisi
Úmrtí 9.jul. / 21. října 1845greg. (ve věku 27 let)
Gandža
Příčina úmrtí malárie
Místo pohřbení Mtatsminda Pantheon
Alma mater Gymnázium Tiflis
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ24007969
Podpis Nikoloz Baratašvili – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikoloz Baratašvili (4. prosince 1817 Tbilisi21. října 1844 Gjandža) byl gruzínský básník, někdy zvaný „gruzínský Byron“. Do gruzínské literatury vnesl západoevropské a romantické vlivy, kromě toho do intelektuálního prostředí vnesl moderní evropský nacionalismus.

Jeho otec, Meliton Baratašvili, byl zchudlý šlechtic, který pracoval pro ruskou správu, jeho matka Efemia Orbeliani byla sestrou gruzínského básníka a generála Grigola Orbelianiho a potomkem předposledního gruzínského krále Erekla II. Z jeho básní je dnes nejznámější Osud Gruzie (1844), kterou napsal ve věku 22 let. Je založena na skutečné historické události: zničení Tbilisi v roce 1795. Během jeho života nebyla žádná z jeho básní publikována. Až po jeho smrti ho objevila další literární generace a jeho díla vydala v letech 1861-1876.

Zemřel v pouhých 27 letech na malárii, takže jeho dílo tvoří jen asi pouhá čtyřicítka básní. Převoz jeho ostatků z ázerbájdžánské Gjandži do Tbilisi v roce 1893 se stal národní manifestací. Od roku 1938 se nacházejí na gruzínském slavíně Mtatsminda.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikoloz Baratashvili na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]