Nikolaj Vladimírovič Stankevič
| Nikolaj Vladimirovič Stankevič | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. záříjul. / 9. října 1813greg. Ostrogožsk |
| Úmrtí | 25. červnajul. / 7. července 1840greg. (ve věku 26 let) Novi Ligure |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | filozof, básník a spisovatel |
| Alma mater | Historicko-filologická fakulta Moskevské univerzity |
| Témata | filozofie |
| Rodiče |  Q123862068 |
| Příbuzní | Q104440657 a Q4439438[1] (sourozenci) |
| Vlivy | Friedrich Schelling Immanuel Kant Georg Wilhelm Friedrich Hegel Johann Gottlieb Fichte |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Vladimírovič Stankevič (rusky Никола́й Влади́мирович Станке́вич, 27. záříjul./ 9. října 1813greg., Ostrogožsk, Ruské impérium – 25. červnajul./ 7. července 1840greg., Novi Ligure, Sardinské království) byl ruský spisovatel, básník, publicista a myslitel.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Nikolaj Stankevič byl syn bohatého statkáře z Voroněžské gubernie. Studoval na Moskovské univerzitě v letech 1831–1834. Kdy Stankevič nastoupil jako student na Moskovskou univerzitu, vytvořil svůj proslulý spolek, s nimž je spojen vznik západnictví.[2] Členem tohoto spolku byl Michail Alexandrovič Bakunin, jehož sestra Ljubov se zasnoubila se Stankevičem, ale zemřela roku 1838 před Stankevičem.[3] Literárně projevit se Stankevič v podstatě nestihl. Některá svědectví o jeho filozofických náhledech je možné si přečíst v jeho korespondenci a ve vzpomínkách současníků.[4] Zemřel na tuberkulózu ve věku 27 let.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Станкевич, Александр Владимирович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXI.
- ↑ Losskij 2004, s. 82–83.
- ↑ Masaryk 1996, s. 14.
- ↑ Losskij 2004, s. 83–84.
- ↑ Losskij 2004, s. 83.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad z ruského originálu: Alan Černohous. Velehrad, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, Centrum Aletti Velehrad-Roma. 664 s. (Studie ruského myšlení). ISBN 80-86715-26-4. Kapitola "Stankevič Nikolaj Vladimírovič", s. 82–85. Kniha vychází v rámci výzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s Centrem Aletti v Olomouci.
- MASARYK, Tomáš Garrigue, 1996. Rusko a Evropa: studie o duchovních proudech v Rusku. Svazek II. Praha: Ústav Tomáše Garrigua Masaryka. 495 s. (Spisy T. G. Masaryka; sv. 12). ISBN 80-901971-7-5. Kapitola XIV "M. A. Bakunin. Revoluční anarchismus", s. 11–38. Kniha vychází s finanční podporou Grantové agentury České republiky.
- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „STANKEVIČ Nikolaj Vladimírovič”, s. 476–477.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Vladimirovič Stankevič na Wikimedia Commons
