Nikolaj Krestinskij
| Nikolaj Nikolajevič Krestinskij | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13.jul. / 25. října 1883greg. Mogilev |
| Úmrtí | 15. března 1938 (ve věku 54 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | popraviště a hřbitov Kommunarka |
| Alma mater | Petrohradská státní univerzita |
| Povolání | diplomat, advokát, politik, revolucionář a právník |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Funkce | člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (1919–1921) výkonný tajemník Ruské komunistické strany (bolševiků) (1919–1921) velvyslanec (1922–1930) člen Všeruského ústavodárného shromáždění |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikolaj Nikolajevič Krestinskij (rusky Николай Николаевич Крестинский, 13. říjnajul./ 25. října 1883greg., Mogilev – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář a sovětský politik a diplomat.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Krestinskij se narodil v Mogilevu. Podle oficiálních dokumentů byl etnickým Rusem. Jiné záznamy píší o ukrajinském původu, Vjačeslav Molotov a Felix Čujev byli zase přesvědčeni, že Krestinského rodina konvertovala od judaismu k pravoslaví.
Revolucionář a politik[editovat | editovat zdroj]
Krestinskij se stal členem Ruské sociálně demokratické dělnické strany roku 1903, téhož roku přistoupil k jejímu bolševickému křídlu. Po únorové revoluci, která sesadila cara, byl Krestinskij zvolen do bolševického ústředního výboru. Po konci ruské občanské války podporoval Krestinskij Lva Trockého. Roku 1921 se stal velvyslancem v Německu. Krestinskij podporoval mimo Trockého také levou opozici, ale roku 1927 se od ní začal distancovat. Nakonec se s ní následujícího roku definitivně rozešel.
Proces[editovat | editovat zdroj]
Krestinskij pracoval jako diplomat až do roku 1937, kdy byl během velké čistky zatčen a během čtvrtého moskevského procesu souzen. Zatímco téměř všichni připustili svou vinu, Krestinskij vše popřel. Dne 12. března 1938 prohlásil: „Neuznávám svou vinu. Nejsem trockista. Nikdy nejsem nebyl členem trockistického antisovětského bloku, o němž ani nevím, že existuje. Nespáchal jsem ani jeden zločin, který je mi kladen za vinu a nespolupracuji s německou tajnou službou.“ Hned druhý den se však Krestinskij přiznal: „Včera, pod vlivem okamžitého horlivého pocitu falešné hanby a mým slabým zdravím jsem neřekl pravdu. Ano, já jsem vinný.“ Není možné říci, proč Krestinskij změnil názor. Každopádně byl odsouzen k trestu smrti a 15. března 1938 popraven. Během Chruščovovy destalinizace byl částečně rehabilitován, úplně očištěn byl během Gorbačovovy perestrojky.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolay Krestinsky na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Nikolajevič Krestinskij na Wikimedia Commons
