Nikola Grbić
 | |
| Osobní informace | |
|---|---|
| Narození | 6. září 1973 (52 let) Klek, Jugoslávie |
| Stát |  Jugoslávie Srbsko a Černá Hora Srbsko |
| Výška | 194 cm |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Volejbal na LOH
| ||
| zlato | 2000 Sydney | Jugoslávie |
| bronz | 1996 Atlanta | Jugoslávie |
| Mistrovství světa ve volejbale | ||
| stříbro | 1998 Japonsko | Jugoslávie |
| bronz | 2010 Itálie | Srbsko |
| Mistrovství Evropy ve volejbale | ||
| zlato | 2001 Česko | Jugoslávie |
| stříbro | 1997 Nizozemsko | Jugoslávie |
| bronz | 1995 Řecko | Jugoslávie |
| bronz | 1999 Rakousko | Jugoslávie |
| bronz | 2005 Itálie/Srbsko a Černá Hora |
Srbsko a Černá Hora |
| bronz | 2007 Rusko | Srbsko |
Nikola Grbić (srbskou cyrilicí Никола Грбић; * 6. září 1973 Klek) je srbský volejbalový trenér a bývalý hráč. Měří 195 cm a hrával na pozici nahrávače. Jeho starší bratr Vladimir Grbić byl také volejbalistou.
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Je odchovancem klubu GIK Banat. V letech 1990–1994 hrál za OK Vojvodina, s nímž se stal třikrát vítězem jugoslávské soutěže. Pak působil v Itálii, vyhrál Ligu mistrů v roce 2000 se Sisley Treviso a v roce 2009 s Trentinem a CEV Cup v roce 1998 s Piemonte Volley, v roce 2006 s Volley Piacenza a v roce 2010 znovu s Piemontem. V letech 2008 a 2010 byl mistrem Itálie.[1] Kariéru ukončil v roce 2014 jako hráč Zenitu Kazaň, s nímž vybojoval ruský titul.
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]V jugoslávské reprezentaci debutoval v roce 1991. Na LOH 1996 získal bronzovou medaili a na LOH 2000 se stal olympijským vítězem.[2] Na mistrovství světa získal v roce 1998 stříbro a v roce 2010 bronz. Roku 2001 vyhrál mistrovství Evropy. V roce 2003 byl třetí ve Světovém poháru.
Trenérská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2014 je trenérem. Tým Srbska dovedl k vítězství ve Světové lize v roce 2016 a k bronzu na ME 2017. V roce 2021 vyhrál Ligu mistrů s polským klubem ZAKSA Kędzierzyn-Koźle. V roce 2022 začal vést mužský národní tým Polska, se kterým získal stříbrnou medaili na světovém šampionátu a titul mistrů Evropy.[3]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1997 byl vyhlášen srbským sportovcem roku. Získal cenu pro nejlepšího nahrávače na mistrovství světa 2010 a na evropských šampionátech 1995, 2001, 2003 a 2005.[4] V roce 2008 byl uveden do Síně slávy Mezinárodní volejbalové federace. V roce 2021 mu byla udělena Cena bratří Karićů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grbic Nikola [online]. Lega Pallavollo [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ НИКОЛА ГРБИЋ ЗА "СПОРТ МАГАЗИН": Важно је победити себе [online]. Hовости [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Kadra Polski siatkarzy. Jak Nikola Grbić zmienił ją w 2022 roku [online]. Sportowe Fakty [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Nikola Grbic [online]. Volleyhall [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikola Grbić na Wikimedia Commons - Nikola Grbić v databázi Olympedia (anglicky)
- Nikola Grbić na stránkách Evropské volejbalové konfederace
