Nikol Pašinjan
| Nikol Pašinjan | |
|---|---|
_2.jpg) | |
| Narození | 1. června 1975 (47 let) Idževan |
| Alma mater | Jerevanská státní univerzita (1991–1995) |
| Povolání | politik, novinář, spisovatel, aktivista a international forum participant |
| Zaměstnavatel | Avangard (od 1992) |
| Politická strana | Armenian National Congress (2008–2012) My Step Alliance (od 2018) Way Out Alliance Impeachment Union Civil Contract |
| Nábož. vyznání | Arménská apoštolská církev |
| Choť | Anna Hakobyan |
| Funkce | member of the National Assembly of Armenia (2012–2018) Prime Minister of Armenia (2018–2021) Prime Minister of Armenia (2021) Prime Minister of Armenia (od 2021) member of the National Assembly of Armenia … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nikol Pašinjan (1. června 1975, Ijevan, Arménie) je od května 2018 premiérem Arménie. Dříve pracoval jako novinář.
Život
Počátkem 90. let se přestěhoval do Jerevanu, kde zahájil studium žurnalistiky, školu však nedokončil. Koncem téhož desetiletí nicméně založil noviny Haykakan Zhamanak (Armenian Time), které se později staly nejprodávanějšími v zemi.
V prezidentské volbě roku 2008 podporoval Levona Ter-Petrosjana, kterého však porazil Serž Sarkisjan. Poté došlo k protestům, k nimž se přidaly násilnosti. Osm lidí bylo zabito. Pašinjan, po kterém kvůli organizaci protestů pátrala policie, se proto skrýval. Sám se přihlásil policii až v červenci 2009 poté, co byla vyhlášena amnestie.
V květnu 2012 byl Pašinjan zvolen do arménského parlamentu.
Premiérem Arménie
Pašinjan se podílel na organizaci protestů proti koncentraci moci ze strany bývalého prezidenta a premiéra Sarkisjana také na jaře 2018. Spolu s dalšími opozičníky byl na jeden den zatčen.[1]
Když Sarkisjan po šesti dnech ve funkci předsedy vlády pod tlakem masových protestů rezignoval, stal se kandidátem na premiéra Pašinjan. Dne 1. května 2018 ale ještě nebyl zvolen. Stalo se tak na druhý pokus, a to 8. května 2018. Pokud by zvolen nebyl, znamenalo by to pro Arménii předčasné volby.[2]
Pašinjan považuje za své priority upevňování vztahů s Evropskou unií a bezvízový režim s unijními státy. Na blízkých vztazích s Ruskem nehodlá nic měnit. „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ uvedl. Hodlá také usilovat o mezinárodní uznání Náhorně-karabašské republiky.[3]
Dne 16. října 2018 na svou funkci rezignoval; 10. prosince 2018 čekají zemi mimořádné parlamentní volby.[4]
Atentát
V listopadu 2004, kdy byl Pašinjan hlavním editorem deníku Hajkakan žamanak, vybuchlo v době jeho obvyklého odjezdu z práce jeho auto, zaparkované před redakcí. Podle Pašinjana za atentátem stál bohatý podnikatel Gagik Carukjan, o kterém noviny negativně referovaly.[5] Podle policie však za výbuch mohla závada autobaterie.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ MATULÍK, Rostislav. Neúnavnému potížistovi se povedl dokonalý úder, teď míří do křesla premiéra Arménie. Kdo je Nikol Pašinjan?. iRozhlas.cz [online]. 2018-5-8. Dostupné online.
- ↑ Bouřící Arménie má nového premiéra, stal se jím vůdce protestů Pašinjan. iDNES.cz [online]. 2018-5-8. Dostupné online.
- ↑ Hrozba hlubší krize zažehnána. Arménským premiérem se stal opoziční lídr Pašinjan. Česká televize [online]. 2018-5-8. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Arménský premiér Pašinjan rezignoval, zemi čekají předčasné volby. Aktuálně.cz [online]. 2018-10-16. Dostupné online.
- ↑ KHACHATRIAN, Ruzanna. Newspaper Editor’s Car Blown Up. Armenia Liberty (RFE/RL) [online]. 2004-11-22. Dostupné online.
- ↑ AVOYAN, Shakeh. Tycoon Denies Role In Journalist Car Bombing. Armenia Liberty (RFE/RL) [online]. 2004-11-23. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikol Pašinjan na Wikimedia Commons
