Niklaus von Hagenau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Niklaus von Hagenau
Narození1445
Haguenau
Úmrtí1538 (ve věku 92–93 let)
Štrasburk
Povolánísochař a řezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niklaus von Hagenau, narozen jako Niklas Zimmerlin (* 1445/1460 - před r. 1538) byl pozdně gotický německý sochař. Další uváděné varianty jeho jména jsou: Niclas Hagenauer, Niklaus Hagenauer, Niclas Hagnower, Niklaus Hagnower, Niclas von Hagenau, Nicolas de Haguenau.

Život[editovat | editovat zdroj]

Niklaus von Hagenau, vyřezávaná část Issenheimského oltáře

O životě sochaře je málo údajů. Je patrně identický s "Mistrem Nicklausem ze Štrasburku", kameníkem, který dostal roku 1472 objednávku na zhotovení kamenného kříže pro hřbitov u kostela sv. Jiří v Hagenau. Jeho bratři, kteří s ním spolupracovali, se jmenovali Veit (Zimmerman) a Paul. Je pravděpodobné, že v letech 1485 - 1493 pracoval Niklaus v jiných městech a seznámil se s tvorbou nizozemského sochaře Nicolause Gerhaerta van Leyden, navštívil Ulm a přes Chur se vrátil do Alsaska. Zde se svými bratry Veitem a Paulem začal pracovat pro biskupa Albrechta v Saverne. V roce 1493 Niklaus a Veit zakoupili občanská práva ve Štrasburku. V letech 1495 - 1553 je dům v Korduangasse č. 1 uváděn jako dům sochaře (a také tesaře) Nicklause Hagenowera a později jeho vdovy s dcerou. Roku 1522 převzal opatrovnictví dvou dětí. Roku 1538 je jeho žena uvedena jako vdova a majitelka stánku s perníkem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Niklaus von Hagenau je autorem centrální vyřezávané části Isenheimského oltáře v Colmaru, jehož malovaná křídla jsou dílem Matthiase Grünewalda. Sochy bylay viditelné až po otevření vnějších i vnitřních křídel oltáře. Znázorňují sedící figuru sv. Antonína Velikého, na levé straně sv. Augustina a vpravo sv. Jeronýma a u nohou sv. Augustina klečícího donátora oltáře Guy Guyerse. Méně hodnotné řezby predely, zobrazující polopostavy Krista a apoštolů, nejsou jeho dílem a nesou signaturu S. Beichel.[1]

Issenheimský oltář

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1493-1494 fragmenty hrobky štrasburského biskupa Albrechta von Pfalz-Morbach, chapelle de la Vierge, collégiale de Saverne
  • Predela s Oplakáváním Krista, collège Saint-Étienne de Strasbourg
  • kolem r. 1500 Hlavní oltář katedrály ve Štrasburku, dřevo (zničen, fragmenty v Musée de l’Œuvre Notre-Dame)
  • kolem r. 1500 Issenheimský oltář, přední strana s řezbami, dřevěné sochy sv. Antonína Velikého, Augustina, Jeronýma, lipové dřevo, Colmar, Musée Unterlinden[2]
  • kolem r. 1500 Sv. Antonín Eremita, ořechové dřevo, výška. 114 cm, New York, The Cloisters
  • Hlava Krista, Ukřižování ze Saverne, Église Saint-Georges de Sélestat

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Niklaus von Hagenau na německé Wikipedii a Nicolas de Haguenau na francouzské Wikipedii.

  1. Piero Bianconi (ed.): L'opera completa di Grünewald (= Classici dell'arte. Bd. 58, ZDB-ID 1117369-5). Rizzoli, Mailand 1972.
  2. Isenheimer Altar, Musée Unterlinden

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Victor Beyer, « Hagenauer Nicolaus (ou Nicolas de Haguenau) », in Nouveau dictionnaire de biographie alsacienne, vol. 14, p. 1376, Fédération des sociétés d'histoire et d'archéologie d'Alsace, ISBN 978-2-85759-046-0
  • Peter Barnet, Nancy Wu: The Cloisters. Medieval Art and Architecture. Metropolitan Museum of Art u. a., New York NY u. a. 2005, ISBN 1-588-39176-0 On line
  • Cécile Dupeux, Musée de l'Œuvre Notre-Dame (Strasbourg, France), Musées de Strasbourg, 1999, s. 68-70, ISBN 2866562232
  • Ingeborg Krummer-Schroth: Hagenauer, Nikolaus. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 7, Duncker & Humblot, Berlin 1966, ISBN 3-428-00188-5, S. 484 f. On line
  • Axel Schenck: Künstlerlexikon. Biographien der großen Maler, Bildhauer und Baumeister. Band 1: Hans von Aachen - Filippino Lippi. (= Rororo-Handbuch 6165). Rowohlt, Reinbek bei Hamburg 1973.
  • Max Seidel: Der Isenheimer Altar von Mathis Grünewald. Sonderausgabe. Belser, Stuttgart u. a. 1990, ISBN 3-7630-1249-4.
  • Axel Schenck, Künstlerlexikon, 1973, Rowohlt Taschenbuch Verlag GmbH, Reinbek bei Hamburg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]