Nikita (Ananěv)
Jeho Přeosvícenost Nikita | |
---|---|
Biskup kozelský a ljudinovský | |
Církev | Ruská pravoslavná církev |
Diecéze | Kozelsk |
Jmenování | 2. října 2013 |
Zasvěcený život | |
Sliby | 9. dubna 1992 |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 20. května 1992 světitel Sergij (Golubcov) |
Kněžské svěcení | 19. srpna 1992 světitel Serapion (Fadějev) |
Biskupské svěcení | 27. května 2012 světitel Kirill |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Oleg Vladimirovič Ananěv (Оле́г Влади́мирович Ана́ньев) |
Země | Rusko |
Datum narození | 14. listopadu 1969 (54 let) |
Místo narození | Dědcevo, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
Národnost | ruská |
Alma mater | Moskevská duchovní akademie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikita (světským jménem: Oleg Vladimirovič Ananěv; * 14. listopadu 1969, Dědcevo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kozelský a ljudinovský.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 14. listopadu 1969 ve vesnici Dědcevo.[1]
Roku 1985 dokončil střední školu č. 2 v Obninsku. Poté nastoupil na agronomické oddělení Dětčinské zemědělské technické školy.[1]
V srpnu 1989 byl přijat na Moskevský duchovní seminář.[1]
Dne 9. dubna 1992 byl postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Nikita na počest svatého Nikity.[1]
Dne 20. května 1992 byl rukopoložen na hierodiakona. Stejného roku dokončil seminář a nastoupil na Moskevskou duchovní akademii, kterou dokončil roku 1996.[1]
Dne 19. srpna 1992 byl rukopoložen na jeromonacha.[1]
Dne 30. června 1996 se stal inspektorem Kalužského duchovního učiliště a duchovního chrámu svatého Jiří v Kaluze.[1]
Od října 1996 byl inspektorem Kalužského duchovního semináře.[1]
Dne 18. ledna 1998 byl povýšen na igumena.[1]
V červenci 1998 se stal prorektorem pedagogické činnosti semináře.[1]
Dne 2. února 2002 byl osvobozen od funkce duchovního chrámu svatého Jiří a jmenován duchovním chrámu Svaté Trojice v Kaluze.[1]
Od října 2002 do února 2005 byl představeným chrámu Narození Krista v Obninsku a blagočinný druhého okruhu eparchie.[1]
Na Velikonoce roku 2004 byl povýšen na archimandritu.[1]
Dne 16. března 2012 jej Svatý synod zvolil biskupem ljudinovským a vikářem kalužské eparchie.[2]
Dne 23. dubna 2012 byl oficiálně jmenován biskupem[3] a 27. května proběhla v chrámu Obnovení chrámu Vzkříšení v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita kalužský a borovský Kliment (Kapalin), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov) a biskup solněčnogorský Sergij (Čašin).[4]
Dne 2. října 2013 byl jmenován biskupem kozelským a ljudinovským.[5]
Dne 11. března 2020 byl potvrzen ve funkci archimandrity pustyně Spasitele rukou nestvořeného v Klykovu.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 15-16 марта 2012 года
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Нила (Сычева) во епископа Муромского, архимандрита Мстислава (Дячины) во епископа Лодейнопольского и архимандрита Никиты (Ананьева) во епископа Людиновского
- ↑ В неделю 7-ю по Пасхе Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в храме Воскресения Словущего на Успенском Вражке и возглавил хиротонию архимандрита Никиты (Ананьева) во епископа Людиновского
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 2 октября 2013 года
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 11 марта 2020 года
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikita (Ananěv) na Wikimedia Commons
- (rusky) Moskevský patriarchát