Přeskočit na obsah

Nikita (Ananěv)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Přeosvícenost
Nikita
Biskup kozelský a ljudinovský
CírkevRuská pravoslavná církev
DiecézeKozelsk
Jmenování2. října 2013
Zasvěcený život
Sliby9. dubna 1992
Svěcení
Jáhenské svěcení20. května 1992
světitel Sergij (Golubcov)
Kněžské svěcení19. srpna 1992
světitel Serapion (Fadějev)
Biskupské svěcení27. května 2012
světitel Kirill
Osobní údaje
Rodné jménoOleg Vladimirovič Ananěv
(Оле́г Влади́мирович Ана́ньев)
ZeměRuskoRusko Rusko
Datum narození14. listopadu 1969 (54 let)
Místo narozeníDědcevo, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnostruská
Alma materMoskevská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikita (světským jménem: Oleg Vladimirovič Ananěv; * 14. listopadu 1969, Dědcevo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kozelský a ljudinovský.

Narodil se 14. listopadu 1969 ve vesnici Dědcevo.[1]

Roku 1985 dokončil střední školu č. 2 v Obninsku. Poté nastoupil na agronomické oddělení Dětčinské zemědělské technické školy.[1]

V srpnu 1989 byl přijat na Moskevský duchovní seminář.[1]

Dne 9. dubna 1992 byl postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Nikita na počest svatého Nikity.[1]

Dne 20. května 1992 byl rukopoložen na hierodiakona. Stejného roku dokončil seminář a nastoupil na Moskevskou duchovní akademii, kterou dokončil roku 1996.[1]

Dne 19. srpna 1992 byl rukopoložen na jeromonacha.[1]

Dne 30. června 1996 se stal inspektorem Kalužského duchovního učiliště a duchovního chrámu svatého Jiří v Kaluze.[1]

Od října 1996 byl inspektorem Kalužského duchovního semináře.[1]

Dne 18. ledna 1998 byl povýšen na igumena.[1]

V červenci 1998 se stal prorektorem pedagogické činnosti semináře.[1]

Dne 2. února 2002 byl osvobozen od funkce duchovního chrámu svatého Jiří a jmenován duchovním chrámu Svaté Trojice v Kaluze.[1]

Od října 2002 do února 2005 byl představeným chrámu Narození Krista v Obninsku a blagočinný druhého okruhu eparchie.[1]

Na Velikonoce roku 2004 byl povýšen na archimandritu.[1]

Dne 16. března 2012 jej Svatý synod zvolil biskupem ljudinovským a vikářem kalužské eparchie.[2]

Dne 23. dubna 2012 byl oficiálně jmenován biskupem[3] a 27. května proběhla v chrámu Obnovení chrámu Vzkříšení v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita kalužský a borovský Kliment (Kapalin), arcibiskup istrijský Arsenij (Jepifanov) a biskup solněčnogorský Sergij (Čašin).[4]

Dne 2. října 2013 byl jmenován biskupem kozelským a ljudinovským.[5]

Dne 11. března 2020 byl potvrzen ve funkci archimandrity pustyně Spasitele rukou nestvořeného v Klykovu.[6]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]