Niechorze (maják)
| Maják v Niechorze | |
|---|---|
 Maják Niechorze | |
| Lokace | Niechorze, Baltské moře, Polsko |
| Souřadnice | 54°5′40,99″ s. š., 15°3′49,93″ v. d. |
| Konstrukce | cihla |
| Datum prvního svícení | 1. prosince 1866 |
| První stavba | 1860–1866 |
| Označení/Konfigurace | ARLHS: POL014 Admiralty: C2904 NGA: 6502 |
| Výška | 45 m |
| Dosah | 20 nm (37 km) |
| Charakteristika | Fl W 10s |
 | |
| Kód památky | A-1350 |
Maják v Niechorze (polsky: Latarnia Morska Niechorze, anglicky: Niechorze Lighthouse) stojí v Polsku na pobřeží Baltského moře ve vsi Niechorze v okrese Grifice v Západopomořanském vojvodství.
Nachází se vysokém útesu mezi majáky Kikut (asi 30 km západně) a Kolobřeh (34 km východně). Maják je kulturní památkou zapsanou v seznamu kulturních památek Západopomořanského vojvodství pod číslem A-1608 z 23. září 1997.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rozhodnutí o postavení majáku v Niechorze padlo v roce 1860. V roce 1863 byla zahájena stavba majáku a uvedena do provozu v roce 1866. Ke svícení byla používána Fresnelova čočka s bílým světlem, zdrojem byl řepkový olejový plamen ze čtyř knotů.[2][3]
Maják sloužil nepřetržitě až do konce druhé světové války. V meziválečné době v majáku byla otevřena kavárna Arkona.[2] V roce 1945 byl maják cílem dělostřelecké palby, při níž byla zničena lucerna s optickým zařízením. Ustupující němečtí ženisté podminovali maják osmi náložemi, které nestačili odpálit a byly včas zlikvidovány po osvobození majáku. Maják byl obnoven podle původních plánů a jeho znovu rozsvícení bylo provedeno 18. prosince 1948. Vysoký útes byl zabezpečen proti mořské erozi pěti set metrovou betonovou stěnou.[2]
V letech 1999–2000 byla provedena generální oprava majáku. Na jaře roku 2008 byla provedena oprava vyhlídkové terasy (ochozu). Oprava zahrnovala výměnu podlahy terasy a balustrády, výměnu ochranného síta a oken lucerny. V roce 2014 byly provedeny opravy střech přiléhajících budov. Na jaře 2015 byla provedena úprava terénu před hlavním vchodem do majáku a zlikvidovány živé ploty.
Maják je ve správě Námořního úřadu (Urząd Morski) ve Štětíně.[4] Maják je přístupný veřejnosti.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Osmiboká věž, která je ukončena korunní obloučkovou římsou, je postavena na 13 m vysoké základně na čtvercovém půdorysu. Je postavena ze žlutých neomítaných cihel a rohové lizény z červených a černých cihel, ukončená ochozem a válcovou lucernou s černou kopulovou střechou. Po obou stranách jsou křídla dvoupatrových budov z režného červeného cihlového zdiva. Budovy jsou tříosé, členěné rámy z lizén, obloučkové korunní a mezipatrové římsy. Na věž vede 208 schodů v levotočitém schodišti.[5][2] K majáku patří hospodářské budovy, strojovna, zahrada a obvodová cihlová zeď s brankami.[1] Maják má záložní elektrocentrálu pro případ výpadku elektrického proudu.
Zdroj světla s dosvitem do 20 námořních mil je ve výšce 62,80 m n.m. a tvoří jej elektrická 1000 W žárovka a optika sestavena ze čtyř diskových Fresnelových čoček a rotačního zařízení. V případě poruchy je automaticky rozsvícena druhá náhradní 1000 W žárovka. Na kopuli lucerny jsou instalovány směrové antény telekomunikačních operátorů.[3]
Data[editovat | editovat zdroj]
- výška světla byla 62,80 m n. m.[6]
- záblesk bílého světla v intervalu 10 sekund (0,45 s záblesk, 9,55 s pauza)
označení:[7]
- Admirality C2904
- NGA 6502
- ARLHS POL-014
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Maják byl vyobrazen na poštovní známce (katalogové číslo 4095) v roce 2006.[8]
- Před majákem se nachází Park miniatur polských majáků
- V roce 1964 na majáku a v jeho okolí natáčeny scény pro polský film Beata režisérky Anny Sokołowské.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
V blízkosti majáku vede 
červená turistická cesta E9 Námořní cesta dr. Czesława Piskorského.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Schodiště -
Lucerna -
Optické zařízení -
Niechorze, pohled z majáku -
Maják -
Park miniatur polských majáků
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Niechorze Lighthouse na anglické Wikipedii a Latarnia Morska Niechorze na polské Wikipedii.
- ↑ a b Seznam kulturních památek Západopomořanského vojvodství s. 30
- ↑ a b c d BACZYŃSKA, Renata. Polskie latarnie morskie i ich związek z gospodarką turystyczną. Bydgoszcz: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 29–33. (polsky) Magisterská práce. Archivováno 12. 7. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ a b Latarnia Morska Niechorze. www.blinkfueer.de [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Niechorze Lighthouse. www.lighthousedigest.com [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné online.
- ↑ MARIAN, Czerner. Latarnie morskie polskiego wybrzeża. 3. vyd. Poznań: Wydawn. Poznańskie 185 s. ISBN 8321006027, ISBN 9788321006024. OCLC 17199508
- ↑ Latarnia Morska Niechorze. www.latarnie.pl [online]. [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ ROWLETT, Russ. Lighthouses of Poland: Baltic Coast. www.ibiblio.org [online]. [cit. 2021-06-26]. Dostupné online.
- ↑ Latarnie morskie :: Katalog Znaków Pocztowych. www.kzp.pl [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (polsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŁYSEJKO, Apoloniusz : Polskie Latarnie Morskie. Wrocław: ZET, 1998. Dostupné online. ISBN 83-86736-88-7, ISBN 9788386736881, OCLC 750034678
- MARIAN., Czerner,. Latarnie morskie polskiego wybrzeża. Wyd. 3., zmienione. vyd. Poznań: Wydawn. Poznańskie 185 pages, [1] folded leaf of plates s. Dostupné online. ISBN 8321006027, ISBN 9788321006024. OCLC 17199508
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Niechorze na Wikimedia Commons - Historické fotografie na Latarnia morska Niechorze na fotopolska.eu
- Latarnia morska (Niechorze)na portalu polska-org.pl
