Nicanim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nicanim
ניצנים
Zástavba v kibucu
Zástavba v kibucu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 39 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Jižní
oblastní rada Chof Aškelon
Nicanim
Nicanim
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 381[1] (2014)
Správa
Vznik 1943
Zakladatel Židé z východní Evropy
Oficiální web www.knitzanim.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicanim (hebrejsky נִצָּנִים‎, doslova „Poupata“, v oficiálním přepisu do angličtiny Nizzanim[2], přepisováno též Nitzanim) je vesnice typu kibucIzraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Chof Aškelon.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 82 metrů v pobřežní nížině, v regionu Šefela. Nachází se na rozmezí pásu intenzivně zemědělsky využívané krajiny a pruhu písečných dun lemujících pobřeží (Park ha-Cholot). Podél jižní strany obce protéká vádí Nachal Evta.

Obec se nachází 4 kilometry od břehu Středozemního moře, cca 42 kilometrů jihojihozápadně od centra Tel Avivu, cca 58 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a 8 kilometrů severovýchodně od města Aškelon. Nicanim obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Nicanim je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 4, jež vede podél západního okraje kibucu. S ní paralelně probíhá i železniční trať z Tel Avivu do Aškelonu. Ta zde ale nemá stanici. K jihovýchodu u vesnice odbočuje z dálnice lokální silnice číslo 232.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Nicanim byl založen v roce 1943.[2] Zakladateli kibucu byli Židé z východní Evropy napojení na mládežnické hnutí ha-No'ar ha-cijoni.[3] Zpočátku byla osada zřízena blíže k mořskému pobřeží. Během války za nezávislost v roce 1948 byl kibuc místem těžkých bojů. Egyptská invazní armáda se tudy pokoušela o průnik do pobřežní nížiny směrem k Tel Avivu. Vesnice byla dočasně dobyta Egypťany a zdejší osadníci se museli stáhnout, nakonec ovšem oblast ovládla izraelská armáda. Po válce pak byl kibuc zřízen v nynější lokalitě. Jeho populaci postupně doplnili i Židé z Argentiny a dalších zemí Latinské Ameriky.[4][5]

Koncem 40. let měl kibuc rozlohu katastrálního území 1 600 dunamů (1,6 kilometrů čtverečních).[6] Kibuc prošel privatizací a zbavil se kolektivistických prvků ve svém hospodaření. Kromě zemědělské výroby (zejména produkce mléka, polní plodiny a pěstování citrusů) zde funguje i průmyslová firma Paltechnica na výrobu kancelářského nábytku. Velká část obyvatel za prací dojíždí mimo obec. Ve vesnici funguje společná jídelna, společenský klub a plavecký bazén.[4]

V roce 1990 během svátku šavu'ot se na pláži poblíž Nicanim odehrála přestřelka mezi izraelským námořnictvem a skupinou 16 palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou člunech mířili k pobřeží Izraele. Poté, co byl jejich pohyb zaznamenán, došlo na pláži k přestřelce, při které byli čtyři z ozbrojenců zabiti a zbylí zajati.[7]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Nicanim Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 381 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 2,6 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Nicanim[8][9][1]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 111 181 249 363 386 359 375 360 354 343 353 360 404 414 410 402 391 381

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. Hanoar Hatzioni: The beginnings [online]. hholamit.org.il [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b ניצנים [online]. hof-ashkelon.org.il/ [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ניצנים [online]. knitzanim.com/ [cit. 2010-08-31]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  7. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 538. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]