Nižnij Novgorod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v ruském Povolží. O dalších městech s názvem Novgorod pojednává článek Novgorod (rozcestník).
Na tento článek je přesměrováno heslo Gorkij. Tento článek je o městu. O spisovateli pojednává článek Maxim Gorkij.

Šablona:Infobox sídla světa

Nižnij Novgorod (rusky Нижний Новгород, zkráceně Нижний / Nižnij; čuvašsky Чулхула) je se svými 1 280 000 obyvateli (2007) na rozloze 411 km2 čtvrtým největším městem Ruské federace. Je sídelním městem Nižněnovgorodské oblasti a celého Povolžského federálního okruhu. V letech 19321991 neslo město na počest spisovatele Maxima Gorkého název Gorkij.

Historie

Pevnost Nižnij Novgorod byla založeno v roce 1221 velikým knížetem vladimirským Jurijem II. na soutoku významných řek Volha a Oka. Aby se názvem odlišila od staršího Novgorodu Velikého, dostala přívlastek Nižnij. Jako jedno z mála ruských měst (dalšími byly např. Moskva či Tver) unikl ve 13. století zkáze za velkého mongolského vpádu. Postupně se Nižnij Novgorod stal významných obchodním středikem a po osamostatnění také politickým centrem, kam přenesl po spojení se suzdalským knížectvím kníže Konstantin Vasiljevič (1331 - 1365) svoji rezidenci. Za jeho syna Dmitrije se zde stavěly velké a výstavné kostely i opevnění.

Nynější nižněnovgorodský kreml, vybudovaný v letech 1501-1515 stavitelem Petrem Vlachem, byl významnou baštou Moskevské Rusi proti tatarskému Kazaňskému chanátu, kdy odolal obléhání roku 1520 a dalšímu roku 1536. V době smuty, v roce 1612, sehrála novgorodská hotovost, vedená kupcem Kuzmou Mininem a knížetem Dmitrijem Požarským, rozhodující úlohu při vyhnání Poláků z Moskvy a nastolení dynastie Romanovců. Hlavní novgorodské náměstí dnes nese Mininovo jméno a pomník, sám Minin je pohřben v chrámu Archanděla Michaela ve zdejším Kremlu.

V roce 1817 byly do města přeneseny Makarjevské trhy, které přilákaly miliony lidí, od této doby se Nižnij Novgorod stal zavedeným městem ruského obchodu. To způsobilo koncem 19. století také rozvoj průmyslu, díky němuž se stalo město opravdovým obchodním uzlem Ruska. Po říjnové bolševické revoluci byl Nižnij Novgorod přejmenován na Gorkij (1932), podle místního rodáka Maxima Gorkého a to ještě za jeho života. V 80. letech 20. století bylo vybudováno metro, dnes má město i letiště, moderní divadla a instituty. Ve městě také sídlí společnost GAZ, vyrábějící automobily.

Významné stavby

Nižegorodský kreml
Volha v Nižném Novgorodě
  • Kreml - pevnost z červených cihel, čítající 13 věží
  • Monastýry a chrámy, ponejvíce ze 17. století
  • Pečerský klášter Nanebevstoupení (založen ve 14. století)

Současnost

Město Nižnij Novgorod se rozkládá na ploše 411 km2. Má 1 286 000 obyvatel (2007); počet obyvatel v 90. letech znatelně klesl: roku 1989 zde žilo 1 435 000 osob. Administrativně se dělí na 8 obvodů (rajónů). Sídlí zde 5 univerzit a 8 fakult univerzit s jiným sídlem. Dále se zde nachází asi 18 kin, 41 nemocnic a na 140 lékáren.

Městská hromadná doprava Nižného Novgorodu zahrnuje dvě linky metra, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Město je železničním uzlem na jedné z větví Transsibiřské magistrály; hlavní tratě odtud míří na Kirov, Arzamas (–Saransk) a Moskvu.

Slavní rodáci

Partnerská města

Nižnij Novgorod navázal vztahy s následujícími městy: Flag of Finland.svg Tampere (Finsko); Flag of Austria.svg Linec (Rakousko); Flag of the United States.svg Philadelphia (USA); Flag of the People's Republic of China.svg Jinan (ČLR); Flag of Germany.svg Essen (Německo); Flag of Ukraine.svg Charkov (Ukrajina); Flag of Spain.svg Sant Boi

Okolní města

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Nižnij Novgorod ve Wikimedia Commons

Šablona:Geo dms