Nižnij Novgorod
Nižnij Novgorod (rusky Нижний Новгород, zkráceně Нижний / Nižnij; čuvašsky Чулхула) je se svými 1 280 000 obyvateli (2007) na rozloze 411 km2 čtvrtým největším městem Ruské federace. Je sídelním městem Nižněnovgorodské oblasti a celého Povolžského federálního okruhu. V letech 1932 až 1991 neslo město na počest spisovatele Maxima Gorkého název Gorkij.
Historie
Pevnost Nižnij Novgorod byla založeno v roce 1221 velikým knížetem vladimirským Jurijem II. na soutoku významných řek Volha a Oka. Aby se názvem odlišila od staršího Novgorodu Velikého, dostala přívlastek Nižnij. Jako jedno z mála ruských měst (dalšími byly např. Moskva či Tver) unikl ve 13. století zkáze za velkého mongolského vpádu. Postupně se Nižnij Novgorod stal významných obchodním středikem a po osamostatnění také politickým centrem, kam přenesl po spojení se suzdalským knížectvím kníže Konstantin Vasiljevič (1331 - 1365) svoji rezidenci. Za jeho syna Dmitrije se zde stavěly velké a výstavné kostely i opevnění.
Nynější nižněnovgorodský kreml, vybudovaný v letech 1501-1515 stavitelem Petrem Vlachem, byl významnou baštou Moskevské Rusi proti tatarskému Kazaňskému chanátu, kdy odolal obléhání roku 1520 a dalšímu roku 1536. V době smuty, v roce 1612, sehrála novgorodská hotovost, vedená kupcem Kuzmou Mininem a knížetem Dmitrijem Požarským, rozhodující úlohu při vyhnání Poláků z Moskvy a nastolení dynastie Romanovců. Hlavní novgorodské náměstí dnes nese Mininovo jméno a pomník, sám Minin je pohřben v chrámu Archanděla Michaela ve zdejším Kremlu.
V roce 1817 byly do města přeneseny Makarjevské trhy, které přilákaly miliony lidí, od této doby se Nižnij Novgorod stal zavedeným městem ruského obchodu. To způsobilo koncem 19. století také rozvoj průmyslu, díky němuž se stalo město opravdovým obchodním uzlem Ruska. Po říjnové bolševické revoluci byl Nižnij Novgorod přejmenován na Gorkij (1932), podle místního rodáka Maxima Gorkého a to ještě za jeho života. V 80. letech 20. století bylo vybudováno metro, dnes má město i letiště, moderní divadla a instituty. Ve městě také sídlí společnost GAZ, vyrábějící automobily.
Významné stavby
- Kreml - pevnost z červených cihel, čítající 13 věží
- Monastýry a chrámy, ponejvíce ze 17. století
- Pečerský klášter Nanebevstoupení (založen ve 14. století)
Současnost
Město Nižnij Novgorod se rozkládá na ploše 411 km2. Má 1 286 000 obyvatel (2007); počet obyvatel v 90. letech znatelně klesl: roku 1989 zde žilo 1 435 000 osob. Administrativně se dělí na 8 obvodů (rajónů). Sídlí zde 5 univerzit a 8 fakult univerzit s jiným sídlem. Dále se zde nachází asi 18 kin, 41 nemocnic a na 140 lékáren.
Městská hromadná doprava Nižného Novgorodu zahrnuje dvě linky metra, autobusy, trolejbusy a tramvaje. Město je železničním uzlem na jedné z větví Transsibiřské magistrály; hlavní tratě odtud míří na Kirov, Arzamas (–Saransk) a Moskvu.
Slavní rodáci
- Milij Alexejevič Balakirev, hudební skladatel, klavírista
- Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, literární kritik
- Maxim Gorkij, spisovatel a dramatik
- Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, matematik
- Pjotr Nikolajevič Nesterov, pilot a letecký konstruktér
- Sergej Petrovič Novikov, matematik
- Jakov Michajlovič Sverdlov, revolucionář a bolševik, sovětský politik
- Alexander Iljič Uljanov, Leninův starší bratr, revolucionář
Partnerská města
Nižnij Novgorod navázal vztahy s následujícími městy: 
Tampere (Finsko); 
Linec (Rakousko); 
Philadelphia (USA); 
Jinan (ČLR); 
Essen (Německo); 
Charkov (Ukrajina); 
Sant Boi
Okolní města
Externí odkazy
Galerie Nižnij Novgorod na Wikimedia Commons