Ngauruhoe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ngauruhoe
Pohled na sopky Ngauruhoe a Ruapehu (v pozadí) z vrcholu Tongarira
Pohled na sopky Ngauruhoe a Ruapehu (v pozadí) z vrcholu Tongarira

Vrchol2291 m n. m.
Poloha
SvětadílOceánie
StátNový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Souřadnice
Ngauruhoe
Ngauruhoe
Typstratovulkán
Erupce1975
Horninaandezit, čedič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ngauruhoe (maorsky Ngāuruhoe) je aktivní stratovulkán v centrální oblasti novozélandského Severního ostrova. Z administrativního hlediska je hora rozdělena mezi regiony Manawatu-Wanganui a Waikato, jejichž hranice prochází od severu k jihu středem vrcholového kráteru. Ngauruhoe je jedním ze tří významných vrcholů v sopečném komplexu Tongariro a je součástí stejnojmenného národního parku.[1]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno sopky pochází z maorštiny, konkrétně ze slovního spojení Nga Uru Hoe, což lze přeložit jako Vržené (resp. vrhající) horké kameny. Podle pověsti horu takto pojmenoval tohunga Ngātoro-i-rangi, náčelník či duchovní vůdce Maorů,[2] kteří doputovali na Nový Zéland ze své pravlasti, v polynéské mytologii zvané Hawaiki (tato mytická pravlast Polynésanů zahrnuje Společenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Samou a Tahiti).

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Vulkán Ngauruhoe je součástí Sopečné plošiny Severního ostrova (anglicky North Island Volcanic Plateau), zvané též zkráceně Centrální plošina (Central Plateau).

Erupce v březnu roku 1909

Nejvyšší bod Ngauruhoe dosahuje nadmořské výšky 2291 metrů, tedy podstatně výše, než ostatní partie masívu Tongariro. Je to však téměř o 500 metrů níže, než je vrchol zhruba 15 km vzdálené sopky Ruapehu, která je nejvyšší horou Severního ostrova. Sopky Ruapehu, Ngauruhoe a Tongariro leží při západním okraji pouště Rangipo. Přibližně 25 km směrem na sever od Ngauruhoe se rozkládá jezero Taupo, které je největším jezerem Nového Zélandu.[1]

Samotný sopečný kužel je vysoký zhruba 900 metrů. Na vrcholu uvnitř staršího kráteru, širokého přibližně 400 metrů, se nachází mladší sopečný kužel, uvnitř kterého je aktivní kráter o průměru 150 metrů. Na svazích sopky je patrných kolem šesti desítek lávových a pyroklastických proudů různého stáří. Místní sopečné horniny jsou andezitové bazalty a andezity, z minerálů lze v těchto horninách nalézt krystaly plagioklasu, ortopyroxenu a augitu, poměrně hojný je i výskyt olivínu.

Aktivita[editovat | editovat zdroj]

Ngauruhoe je nejmladší sopkou v komplexu Tongarira, její první erupce jsou datovány do doby zhruba 500 let před začátkem našeho letopočtu. V průběhu 20. století zde bylo zaznamenáno celkem 45 projevů aktivity tohoto vulkánu. Poslední velká erupce Ngauruhoe ve 20. století se udála v roce 1975. V rámci celého masívu Tongarira byl naposledy aktivní kráter Te Maari, a to v roce 2012,[3] od roku 2006 byla však pozorována v oblasti Ngauruhoe rovněž zvýšená seismická aktivita.

Vulkán ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Vzhled sopky Ngauruhoe v podobě pravidelného impozantního kuželu byl využit při natáčení exteriérů slavné filmové trilogie "Pán prstenů". Vulkán ve filmu novozélandského režiséra Petera Jacksona představuje Horu osudu neboli Ohňovou horu na pláni Gorgoroth v Mordoru, kde byl ukován magický prsten.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mount Ngauruhoe na anglické Wikipedii a Нгаурухоэ na ruské Wikipedii.

  1. a b Seznam. Mount Ngauruhoe (2291 m) [online]. mapy.cz [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  2. a b Národní park Tongariro, úžasná procházka mezi sopkami [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  3. Global Volcanism Program: Tongariro [online]. Washington D. C.: Smithsonian Instituton, 2013 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]