Ngauruhoe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ngauruhoe
Pohled na sopky Ngauruhoe a Ruapehu (v pozadí) z vrcholu Tongarira
Pohled na sopky Ngauruhoe a Ruapehu (v pozadí) z vrcholu Tongarira

Vrchol2291 m n. m.
Poloha
SvětadílOceánie
StátNový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Souřadnice
Ngauruhoe
Ngauruhoe
Typstratovulkán
Erupce1975
Horninaandezit, čedič
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ngauruhoe (maorsky Ngāuruhoe) je aktivní stratovulkán v centrální oblasti novozélandského Severního ostrova. Z administrativního hlediska je hora rozdělena mezi regiony Manawatu-Wanganui a Waikato, jejichž hranice prochází od severu k jihu středem vrcholového kráteru. Ngauruhoe je jedním ze tří významných vrcholů v sopečném komplexu Tongariro a je součástí stejnojmenného národního parku.[1]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno sopky pochází z maorštiny, konkrétně ze slovního spojení Nga Uru Hoe, což lze přeložit jako Vržené (resp. vrhající) horké kameny. Podle pověsti horu takto pojmenoval tohunga Ngātoro-i-rangi, náčelník či duchovní vůdce Maorů,[2] kteří doputovali na Nový Zéland ze své pravlasti, v polynéské mytologii zvané Hawaiki (tato mytická pravlast Polynésanů zahrnuje Společenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Samou a Tahiti).

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Vulkán Ngauruhoe je součástí Sopečné plošiny Severního ostrova (anglicky North Island Volcanic Plateau), zvané též zkráceně Centrální plošina (Central Plateau).

Erupce v březnu roku 1909

Nejvyšší bod Ngauruhoe dosahuje nadmořské výšky 2291 metrů, tedy podstatně výše, než ostatní partie masívu Tongariro. Je to však téměř o 500 metrů níže, než je vrchol zhruba 15 km vzdálené sopky Ruapehu, která je nejvyšší horou Severního ostrova. Sopky Ruapehu, Ngauruhoe a Tongariro leží při západním okraji pouště Rangipo. Přibližně 25 km směrem na sever od Ngauruhoe se rozkládá jezero Taupo, které je největším jezerem Nového Zélandu.[1]

Samotný sopečný kužel je vysoký zhruba 900 metrů. Na vrcholu uvnitř staršího kráteru, širokého přibližně 400 metrů, se nachází mladší sopečný kužel, uvnitř kterého je aktivní kráter o průměru 150 metrů. Na svazích sopky je patrných kolem šesti desítek lávových a pyroklastických proudů různého stáří. Místní sopečné horniny jsou andezitové bazalty a andezity, z minerálů lze v těchto horninách nalézt krystaly plagioklasu, ortopyroxenu a augitu, poměrně hojný je i výskyt olivínu.

Aktivita[editovat | editovat zdroj]

Ngauruhoe je nejmladší sopkou v komplexu Tongarira, její první erupce jsou datovány do doby zhruba 500 let před začátkem našeho letopočtu. V průběhu 20. století zde bylo zaznamenáno celkem 45 projevů aktivity tohoto vulkánu. Poslední velká erupce Ngauruhoe ve 20. století se udála v roce 1975. V rámci celého masívu Tongarira byl naposledy aktivní kráter Te Maari, a to v roce 2012,[3] od roku 2006 byla však pozorována v oblasti Ngauruhoe rovněž zvýšená seismická aktivita.

Vulkán ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Vzhled sopky Ngauruhoe v podobě pravidelného impozantního kuželu byl využit při natáčení exteriérů slavné filmové trilogie "Pán prstenů". Vulkán ve filmu novozélandského režiséra Petera Jacksona představuje Horu osudu neboli Ohňovou horu neboli Orodruinu na pláni Gorgoroth v Sauronově zemi Mordor, kde byl ukován i zničen Prsten moci.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mount Ngauruhoe na anglické Wikipedii a Нгаурухоэ na ruské Wikipedii.

  1. a b Seznam. Mount Ngauruhoe (2291 m) [online]. mapy.cz [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  2. a b Národní park Tongariro, úžasná procházka mezi sopkami [online]. [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. 
  3. Global Volcanism Program: Tongariro [online]. Washington D. C.: Smithsonian Instituton, 2013 [cit. 2020-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]