Nevadnoucí partie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Nevadnoucí partie („evergreen game“) je šachová partie považovaná za nezapomenutelný klenot šachové historie. Byla sehrána mezi Adolfem Anderssenem a Jeanem Dufresnem v Berlíně roku 1852. První mistr světa Wilhelm Steinitz ji později označil jako „Anderssenův věčně zelený vavřínový věnec“. Jiné zdroje uvádějí, že ji nazval „Nevadnoucí květ ve vavřínovém věnci“.

Partie Anderssen–Dufresne[editovat | editovat zdroj]

Hrála se mezi Adolfem Anderssenem a Jeanem Dufresnem, populárním autorem šachových publikací, v Berlíně roku 1852 a byla neformálním střetnutím.

Anotace tahů[editovat | editovat zdroj]

Bílý: Adolf Anderssen
Černý: Jean Dufresne
Zahájení: Evansův gambit C52
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
c8 černý střelec
d8 černý dáma
e8 černý král
g8 černý jezdec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
c7 černý pěšec
d7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
c6 černý jezdec
a5 černý střelec
c4 bílý střelec
e4 bílý pěšec
c3 bílý pěšec
d3 černý pěšec
f3 bílý jezdec
a2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
b1 bílý jezdec
c1 bílý střelec
d1 bílý dáma
f1 bílý věž
g1 bílý král
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Pozice po 7. … d3?!
1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Sc4 Sc5 4. b4!?

Evansův gambit – zahájení, které bylo populární v 19. století a dnes je k vidění jen vzácně. Bílý obětuje materiál, aby získal náskok ve vývinu.

4. … Sxb4 5. c3 Sa5 6. d4 exd4 7. O-O d3?!

Tento tah se nepovažuje za nejlepší odpověď. Za ni se považuje 7..Jge7 s myšlenkou protiúderu v centru tahem d5.

8. Db3

Anderssen okamžitě napadá pěšce na f7.

8. … Df6

Na 8..De7 mohl bílý podle Čigorina odpovědět 9.Sa3 d6 10.Ve1 s hrozbou e5.

9. e5!?

Aktivní tah. Na tomto místě později zkoušel Anderssen i 9.Ve1 a k dobré hře bílého vede též 9.Jbd2.

Dg6

Černý nemohl brát bílého pěšce na e5. V případě tahu 9. … Jxe5 by následovalo 10. Ve1 d6 11. Da4+ s vidličkami králi a střelci, což povede k zisku figury.

a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
c8 černý střelec
e8 černý král
g8 černý jezdec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
c7 černý pěšec
d7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
c6 černý jezdec
g6 černý dáma
a5 černý střelec
e5 bílý pěšec
c4 bílý střelec
b3 bílý dáma
c3 bílý pěšec
d3 černý pěšec
f3 bílý jezdec
a2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
b1 bílý jezdec
c1 bílý střelec
e1 bílý věž
g1 bílý král
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Pozice po 10. Ve1
10. Ve1

Možné zde bylo i okamžité 10.Sa3

10. …Jge7

V později hrané partii stejných hráčů v Berlíně 1858 se pokusil hru zlepšit Dufresne tahem 10..Sb6?! ale po 11.Dd1! získal Anderssen výhodu.

11.Sa3?!

Na tomto místě bylo lepší 11.Dd1 s aktivní pozicí bílého.

11. … b5?

Černý se pokouší získat protihru obětí pěšce, aby dostal do hry věž z dámského křídla a získal při tom tempo. Chybou by bylo i 11..a6 na čež by bílý zahrál 12.Ve3 s převahou. Černý zde ale mohl zahrát 11..0-0! s plánem protiúderu tahem d5, díky čemuž by získal výhodnou pozici.

12. Dxb5 Vb8 13. Da4 Sb6

Černý nemůže provést rošádu, protože tah 14. Sxe7 by vedl ke ztrátě figury, neboť jezdec na c6 nemůže chránit současně jezdce na e7 a střelce na a5.

14. Jbd2 Sb7?

Po lepším 14..0-0 15.Je4 by stál bílý lépe.

15. Je4 Df5?

Lasker na tomto místě doporučil jako nejlepší 15..d2! 16.Jexd2 0-0 s výhodou bílého.

16. Sxd3 Dh5 17. Jf6+?

Po jednodušším 17. Jg3 Dh6 18. Sc1 De6 19. Sc4 Jd5 20.Jg5 by pozice černého byla beznadějná. Anderssen se však raději rozhodl pro gigantickou kombinaci.

a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
b8 černý věž
e8 černý král
g8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý střelec
c7 černý pěšec
d7 černý pěšec
e7 černý jezdec
f7 černý pěšec
h7 černý pěšec
b6 černý střelec
c6 černý jezdec
f6 bílý pěšec
a4 bílý dáma
a3 bílý střelec
c3 bílý pěšec
d3 bílý střelec
f3 černý dáma
a2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
d1 bílý věž
e1 bílý věž
g1 bílý král
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Pozice po 19. … Dxf3
17. … gxf6 18. exf6 Vg8 19. Vad1

Překvapivý tah. Lasker na tomto místě doporučil 19.Se4! a teprve upřesňující rozbory dalším mistrů prokázaly, že by si tímto tahem bílý udržel převahu, když by hrál přesně. Pozice totiž obsahuje řadu nečekaných kombinačních motivů. 19..Dh3! 20.g3 Vxg3 21.hxg3 Dxg3+ 22.Kh1 Sxf2 (Lasker) 23.Sxe7! Dh3+ 24.Jh2 Sxe1 25.Vxe1 Dh4 26.Dd1 Jxe7 27.Sxb7 Dxf6 s převahou bílého (G.Fridštejn).

19. … Dxf3?

Černá dáma je zde v bezpečí, protože pěšec na g2 nemůže odkrýt krále a tak ho vystavit šachu od věže na g8 (viz pozice). Přesto se mohl černý zachránit, když by pokračoval nečekaným tahem 19..Dh3! a po 20.Sf1 Df5!, kde díky protihře je jeho pozice udržitelná. Nyní následuje kombinace, která vešla do šachových dějin.

20. Vxe7+!! Jxe7 21. Dxd7+! Kxd7 22. Sf5+

Dvojitý šach je vždy nebezpečný, protože král musí vždy uhnout. Zde není jen nebezpečný, ale rozhodující.

22. … Ke8 (22..Kc6 vede k porážce po 23. Sd7 mat) 23. Sd7+ Kf8 24. Sxe7# 1-0

Savielly Tartakower prohlásil, že „v šachové literatuře není žádné podobné kombinace“.

a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
b8 černý věž
f8 černý král
g8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý střelec
c7 černý pěšec
d7 bílý střelec
e7 bílý střelec
f7 černý pěšec
h7 černý pěšec
b6 černý střelec
f6 bílý pěšec
c3 bílý pěšec
f3 černý dáma
a2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
d1 bílý věž
g1 bílý král
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Závěrečná pozice po 24. Sxe7#

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Réti, Richard. Nové ideje v šachové hře
  • Jiří Veselý, Jan Kalendovský, Bedrich Formánek. Malá encyklopedie šachu
  • Boris Isaakovič Turov. Žemčužiny šachmagnogo tvorčestva. Moskva 1978
  • Graham Burgess, John Nunn, and John Emms. The Mammoth Book of the World's Greatest Chess Games. 1998. New York: Carroll and Graf Publishers, Inc. ISBN 0-7867-0587-6.
  • Eade, James. Chess for Dummies. 1996. Foster City, CA: IDG Books Worldwide, Inc. ISBN 0-7645-5003-9.
  • Savielly Tartakower and J. du Mont. 500 Master Games of Chess. Dover Publications, June 1, 1975, ISBN 0-486-23208-5.
  • Wheeler, David A. http://www.dwheeler.com

Související články[editovat | editovat zdroj]