Přeskočit na obsah

Netýkavka nedůtklivá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNetýkavka nedůtklivá
alternativní popis obrázku chybí
Netýkavka nedůtklivá ('Impatiens noli-tangere)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďnetýkavkovité (Balsaminaceae)
Rodnetýkavka (Impatiens)
Binomické jméno
Impatiens noli-tangere
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) je jednoletá bylina z čeledi netýkavkovitých.

Netýkavka nedůtklivá je rostlina s výškou 30 – 100 cm. Její květy jsou převislé, žluté barvy s červenými tečkami. Květy této netýkavky vyrůstají buď jednotlivě nebo v podobě chudokvětých hroznů. Má tři kališní lístky a jeden z nich je korunovitě zbarvený. Tento kališní lístek má délku 2,5 – 3 cm, je široce nálevkovitý a pozvolna stažený v ostruhu, která je na konci hákovitě zahnutá. Květ netýkavky má 3 nebo 5 korunních lístků. Spodní korunní lístek je až 2,5 cm dlouhý a rozprostřený. Její tobolka je dlouhá 2 – 3 cm. Lodyhu má přímou, větvenou, která je často zbarvená do fialova s šedým ojíněním. Listy netýkavky jsou střídavé, lysé, vejčité s tupě pilovitým okrajem (na každé straně listu je 8-20 zubů). Její plody jsou nící. Netýkavka nedůtklivá kvete od července do srpna.[2] Nektária má netýkavka uložená u základny plodolistů. Nektar, který obsahuje převážně sacharózu, stéká do květní ostruhy. Rostlina má i mimokvětní nektária, která jsou na řapících listů. Pylová zrna jsou drobná či středně velká, podlouhlá, s několika otvory (4-6). Pylové rousky jsou buď bílé nebo šedé.[3]

Stanoviště a rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Netýkavka nedůtklivá se vyskytuje v lužních a roklinových lesích. Nachází se obzvláště u lesních pramenišť a potoků, nebo na okrajích lesů. Jedná se o rostlinu velmi hojnou, která roste v početnějších skupinách.

Vyskytuje se téměř na celém území ČR s výjimkou suchých a zkultivovaných oblastí (např. jižní Morava), také ji nenajdeme v nejvyšších horských oblastech. Během 20. století ji poněkud vytlačovala invazivní netýkavka malokvětá. Další ústup je zapříčiněn mizením vhodných zastíněných stanovišť v okolí vodních toků. Z celosvětového hlediska roste od Pyrenejského poloostrova a Velké Británie až po Japonsko a Kamčatku, na jihu po Černou Horu, Bulharsko a Kavkaz a na severu asi po 65° severní šířky. Dále ji můžeme najít na Aljašce a v západní Kanadě.[4]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Netýkavka nedůtklivá je v ČR jediný původní druh netýkavky. Tvoří - stejně jako další druhy z této čeledi - tobolky s bobtnavým pletivem. Při dozrávání se v tobolce hromadí mechanické napětí. Po impulsu (např. dotyku) se od sebe plodolisty náhle oddělí, svinou se do spirály a vymrští semena až do vzdálenosti 3 m.

Obsahuje flavonoidy (kempferol a kvercetin), v hydrolyzátech listů se nachází kyselina kumarová, ferulová a 4-hydroxybenzoová, v semenech jsou obsaženy bílkoviny a olej. Květy a lodyha obsahují velké množství barviv (leukoanthocyanin).

Med netýkavky je velmi vzácný, ale známe ho například z Anglie, Německa a Švýcarska. Jedná se med světle žlutý, bez charakteristické vůně, který je velmi sladký a krystalizuje v jemnou hmotu.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. SPOHN, Margot; GOLTE-BECHTLE, Marianne. Co tu kvete? Květena střední Evropy. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2479-4. 
  3. HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2157-6. 
  4. Impatiens noli-tangere - netýkavka nedůtklivá [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]