Nettilling
| Nettilling | |
|---|---|
 Sentinel-2 snímek (2019) | |
| Poloha | |
| Světadíl | Severní Amerika |
| Stát |  Kanada |
  Nettilling | |
| Zeměpisné souřadnice | 66°29′ s. š., 70°20′ z. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 5542 km² |
| Délka | 123 km |
| Objem | 114 km³ |
| Povodí | 63 400 km² km² |
| Prům. hloubka | cca 25 m m |
| Ostatní | |
| Typ | sladkovodní jezero |
| Nadm. výška | 30 m m n. m. |
| Pobřeží | 7168 km |
| Přítok vody | Amadjuak, Isurtuq |
| Odtok vody | Koukdjuak |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nettilling (anglicky Nettilling Lake) je rozsáhlé sladkovodní jezero ležící v jižní části Baffinova ostrova v teritoriu Nunavut v Kanadě. S rozlohou okolo 5542 km² je největším jezerem Nunavutu a zároveň největším jezerem ležícím na ostrově na světě; podle rozlohy patří mezi největší kanadská jezera.[1] Leží v nadmořské výšce přibližně 30 m a v nejdelším směru měří zhruba 123 km.[1]
Poloha a geografie
[editovat | editovat zdroj]Jezero se rozkládá na planině Great Plain of the Koukdjuak v jihozápadní části Baffinova ostrova, na západní straně ostrova při pobřeží Foxeova zálivu. Přibližně 280 km jihovýchodně leží teritorální metropole Iqaluit.[1] Jezerem prochází severní polární kruh.[1]
Tvar Nettillingu je protáhle trojúhelníkovitý; zhruba severojižní rozměr činí okolo 110 km a východozápadní šířka až 90–100 km.[2] Dno jezera tvoří dvě výrazně odlišné morfologické jednotky: západní část má hlubší a poměrně pravidelnou pánev téměř bez ostrovů, zatímco východní polovina je mělčí, členitá a posetá množstvím ostrovů a mělčin.[2][3] Pobřeží jezera je členité; na západní straně jej místy lemují vyvýšené štěrkové hřbety (raised beach ridges), které oddělují nízké lagunovité zálivy a mokřady planiny Great Plain of the Koukdjuak.[4]
Hydrologie
[editovat | editovat zdroj]Nettilling je napájeno několika řekami. Hlavní přítok tvoří řeka Amadjuak, která přitéká z jezera Amadjuak na jihu.[1] Severovýchodní část jezera zásobuje soustava kratších toků stékajících z Pennyho ledovce, z nichž nejvýznamnější je říčka Isurtuq.[5] Do jezera ústí i další kratší toky z okolní tundry.
Jediným odtokem je mělká řeka Koukdjuak, která odvádí vodu na západ do Foxeova zálivu v Severním ledovém oceánu.[1] Povodí jezera zaujímá plochu přibližně 63 400 km².[6]
Průměrná hloubka Nettillingu byla limnologickým průzkumem z 60. let odhadnuta na přibližně 25 m.[2] Většina plochy jezera není hlubší než 60 m; západní pánev dosahuje zhruba 40–60 m, zatímco východní část je mělčí, typicky 10–25 m.[2][3] Moderní paleolimnologické práce proto vycházejí z maximální hloubky okolo 60 m, i když starší kompilace uváděly vyšší hodnoty.[3] Přehled arktických „velkých jezer“ odhaduje objem Nettillingu na zhruba 114 km³,[6] což jej řadí mezi asi tři desítky nejobjemnějších jezer na světě.
Vysoká zeměpisná šířka a chladné klima způsobují, že jezero je pokryto ledem po většinu roku; v západní části se souvislá ledová pokrývka často udržuje až do srpna.[2]
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu jezera není jednoznačný. Podle jedné interpretace pochází z inuktitutského slova netsilak, které označuje „dospělého tuleňe kroužkovaného“ a odkazuje na výskyt tuleňů v jezeře.[7][8] Jiný výklad jej překládá jako „místo mnoha ryb“ a zdůrazňuje tradiční význam jezera jako zdroje potravy pro Inuity.[9]
Inuité využívali Nettilling k lovu ryb a jako zdroj sladké vody. Ve 20. století zde probíhal intenzivní komerční lov sivena alpského (Salvelinus alpinus), který rybí populace výrazně oslabil a ty se dosud plně nezotavily.[1][10]
Fauna a ekologie
[editovat | editovat zdroj]Limnologická šetření ukazují, že Nettilling obývají pouze tři druhy ryb: siven alpský (Salvelinus alpinus), koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus) a koljuška devítiostná (Pungitius pungitius).[2][6] Všechny tři druhy vytvářejí anadromní populace, které část života tráví v moři a do jezera migrují za třením nebo krmením.[10]
Nettilling Lake je jednou z mála známých sladkovodních lokalit výskytu tuleňů kroužkovaných (Pusa hispida); populace v Nettillingu a v toku Koukdjuak bývá označována jako landlocked (vázaná na sladké vody), ale nemá status samostatného poddruhu.[8][11]
Okolní tundra a zejména pláň Great Plain of the Koukdjuak představují významnou migrační trasu pro soba západogrónského; migrační cesta překračuje Koukdjuackou řeku ve vnitrozemí nedaleko jezera.[4] Oblast je zároveň jednou z nejdůležitějších hnízdních lokalit hus sněžních (Anser caerulescens) a dalších arktických ptáků; v sezóně zde pravidelně hnízdí miliony jedinců.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prvním evropským badatelem, který o jezeře podal podrobnější zprávy, byl německý etnolog Franz Boas, jenž v letech 1883–1884 pobýval u Inuitů na Baffinově ostrově a Nettilling zaznamenal ve svých zápiscích.[1] Roku 1902 jezero obešel britský cestovatel A. P. Low (někdy uváděný jako Noble), který upřesnil jeho tvar a rozměry.[1]
V roce 1911 prozkoumal jižní část jezera německý zoolog Knud Hantzsch, jenž zaznamenal, že i v létě zůstávala hladina z velké části zamrzlá.[1] Západní břeh Nettillingu navštívil roku 1924 geolog E. L. Burwash a v letech 1925–1926 provedl podrobnější průzkum okolní oblasti ornitolog J. D. Soper.[1] V polovině 20. století následovala první systematická limnologická a ichtyologická šetření, která popsala fyzikální a chemické vlastnosti jezera a potvrdila velmi omezenou druhovou skladbu ryb.[2][12]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Podle rozlohy patří Nettilling mezi zhruba třicet největších jezer světa a je považován za největší jezero ležící výhradně na ostrově.[1][13]
Tundra v okolí jezera a zejména Great Plain of the Koukdjuak je mezinárodně významnou ptačí oblastí, která hostí největší známou kolonii hus sněžních na světě.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 EVANS, David. Nettilling Lake. The Canadian Encyclopedia [online]. 30-09-2021 [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 OLIVER, Drake R. A Limnological Investigation of a Large Arctic Lake, Nettilling Lake, Baffin Island. S. 69–83. Arctic [online]. 1964 [cit. 10-12-2025]. Roč. 17, čís. 2, s. 69–83. Dostupné online. doi:10.14430/arctic3488. (anglicky)
- 1 2 3 NARANCIC, Biljana; PIENITZ, Reinhard; CHAPLIGIN, Bernhard. Postglacial environmental succession of Nettilling Lake (Baffin Island, Canadian Arctic) inferred from biogeochemical and microfossil proxies. Quaternary Science Reviews. 2016-09, roč. 147, s. 391–405. Dostupné online [cit. 2025-12-12]. doi:10.1016/j.quascirev.2015.12.022. (anglicky)
- 1 2 3 4 Great Plain of the Koukdjuak (11312). Key Biodiversity Areas [online]. [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHAPLIGIN, B.; NARANCIC, B.; MEYER, H. Paleo-environmental gateways in the eastern Canadian arctic – Recent isotope hydrology and diatom oxygen isotopes from Nettilling Lake, Baffin Island, Canada. Quaternary Science Reviews. 2016-09, roč. 147, s. 379–390. Dostupné online [cit. 2025-12-12]. doi:10.1016/j.quascirev.2016.03.028. (anglicky)
- 1 2 3 REIST, James D.; SAWATZKY, Chantelle D.; COTT, Peter A. The Arctic „Great“ Lakes of Canada and their fish faunas — An overview in the context of Arctic change. Journal of Great Lakes Research [online]. 2015 [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. doi:10.1016/j.jglr.2015.10.008. (anglicky)
- ↑ MANSFIELD, A. W. Seals of Arctic and Eastern Canada. Ottawa: Fisheries Research Board of Canada, 1967. (anglicky)
- 1 2 KELLY, Brendan P. Status Review of the Ringed Seal (Pusa hispida). apps-afsc.fisheries.noaa.gov [online]. National Oceanic and Atmospheric Administration, 22-12-2010 [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indigenous Names of Rivers and Lakes in Canada. thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 BODALY, R. A. Canadian Data Report of Fisheries and Aquatic Sciences – Arctic Charr Fisheries in the Eastern Canadian Arctic. waves-vagues.dfo-mpo.gc.ca [online]. Fisheries and Oceans Canada, 1992 [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REEVES, Randall R. Distribution, abundance and biology of ringed seals (Pusa hispida): an overview. NAMMCO Scientific Publications [online]. 1998 [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHNSON, L. W. On the biology of the Arctic char Salvelinus alpinus (L.) of Nettilling Lake, Baffin Island. escholarship.mcgill.ca [online]. McGill University, 1964 [cit. 10-12-2025]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Largest lake on an island. Guinness World Records. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-21. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nettilling na Wikimedia Commons
