Netík (rod kapradin)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNetík
alternativní popis obrázku chybí
Netík Venušin vlas
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Pteridophyta)
Třída kapradiny (Pteridopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď křídelnicovité (Pteridaceae)
Rod netík (Adiantum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netík (Adiantum) je rod kapradin z čeledi křídelnicovité. Jsou to nevelké kapradiny většinou se zpeřeně složenými listy s tmavými, tuhými řapíky. Výtrusnice jsou kryté ohrnutými okraji listu. Rod zahrnuje asi 200 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech celého světa. Některé druhy zasahují i do mírného pásu. Nejvíc druhů roste v tropické Americe. V Evropě roste jediný zástupce, netík Venušin vlas. V České republice se nevyskytuje. Některé druhy netíků jsou pěstovány jako zahradní, pokojové nebo skleníkové rostliny.

Neobvykle vyhlížející netík ledvinovitý

Popis[editovat | editovat zdroj]

Netíky jsou drobné až středně velké, pozemní nebo litofytní kapradiny. Oddenek je krátký a vzpřímený nebo dlouze plazivý, pokrytý hnědými nebo černými, kopinatými plevinami. Cévní svazky jsou typu sifonostélé. Listy jsou stejnotvaré nebo jen lehce dvoutvárné. Dosahují velikosti 15 až 110 cm. Řapík je hnědočervený nebo černý, lesklý, tuhý, s 1 nebo 2 cévními svazky. Čepel listů je nejčastěji jednoduše až trojnásobně zpeřená nebo 1x až 3x vidličnatě dělená se znoženými větvemi, výjimečně jednoduchá, celistvá a ledvinovitá (Adiantum reniforme). Hlavní vřeteno listu i postranní žebra mají stejnou barvu jako řapík. Poslední segmenty listů jsou přisedlé či stopkaté, okrouhlé, podlouhlé, vějířovité nebo kosočtverečné, celistvé nebo laločnaté, celokrajné nebo na okraji pilovité. Žilnatina je tvořena volnými (pouze u několika tropických druhů se žilky spojují), jednoduchými nebo vidličnatě větvenými žilkami. výtrusné kupky se tvoří na okraji listů a jsou kryté ohrnutým listovým okrajem tvořícím falešnou ostěru. Výtrusnice jsou dlouze stopkaté, kulovité. Spory jsou žluté nebo žlutohnědé, čtyřstěnné, triletní.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod netík zahrnuje asi 200 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa, některé druhy přesahují do mírného pásu. Největší počet druhů roste v jihoamerických Andách.[2] V tropické Americe roste více než polovina všech druhů.[3] V Evropě roste jediný druh, netík Venušin vlas. Je rozšířen ve Středomoří a západní Evropě.[4] V České republice se nevyskytuje.[5]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Netík znožený (Adiantum pedatum) je oblíbená zahradní trvalka, vhodná pro zastíněná stanoviště. Pěstuje se v různých kultivarech. Řidčeji jsou pěstovány i jiné zahradní druhy, např. Adiantum venustum a A. capillus-junonis. Jako pokojové rostliny se pěstují zejména netíky Adiantum tenerum a A. raddianum. Netíky vyžadují vlhčí vzduch a nesnášejí přeschnutí kořenového balu, na které reagují shozením listů. Většina druhů se pěstuje v neutrální půdní směsi, některé vyžadují zásaditou půdu. Jsou to stínomilné rostliny, přímé oslunění snášejí pouze v časných ranních hodinách. Množí se úlomky oddenku, které se u zahradních druhů odebírají na podzim nebo na jaře a neměly by být příliš krátké. Většinu druhů je možné množit výtrusy, s výjimkou A. venustum, jehož kultura ze spor se nedaří.[7][8][9] Ve sklenících botanických zahrad se lze setkat s některými dalšími atraktivními druhy, jako je Adiantum peruvianum a A. reniforme.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LIN, Youxing; PRADO, Jefferson; MICHAEL G., Gilbert. Flora of China: Adiantum [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PARIS, Cathy A. Flora of North America: Adiantum [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky) 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. (česky) 
  6. STUDNIČKA, Miloslav. Kapradiny. Atlas domácích a cizokrajných druhů. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1. (česky) 
  7. a b SEKERKA, Pavel. Kapradiny na zahradě, ve skalce a v bytě. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1250-4. (česky) 
  8. SCHMID, W. George. En Encyclopedia of Shade Perennials. Portland: Timber Press, 2002. ISBN 0-88192-549-7. (anglicky) 
  9. OLSEN, Sue. Encyclopedia of garden ferns. Portland, USA: Timber Press, 2007. ISBN 978-0-88192-819-8. (anglicky) 
  10. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]