Nepokoje v Bělehradu (2020)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V červenci 2020 došlo k sérii nepokojů v hlavním městě Srbska, Bělehradu. Nepokoje začaly protesty, které byly přímou reakcí části veřejnosti na kroky vlády premiérky Any Brnabić a prezidenta Aleksandra Vučiće v souvislosti s pandemií covidu-19 v zemi.

Demonstranti protestovali mezi dny 7.10. července 2020 v blízkosti sídel státních institucí, tj. budovou parlamentu (Skupštiny), Nového paláce (sídla prezidenta) a na Bulváru krále Alexandra a Náměstí Nikoly Pašiće. Setkání se uskutečňovala vždy ve večerních hodinách. Protestující nesouhlasili s avizovaným zákazem vycházení v nadcházejících dnech a vláda následně zvažovala jeho odvolání. Organizátoři svolali veřejnost přes sociální sítě, protestů se účastnila různá hnutí a organizace kritizující vládu Any Brnabić. Původní záměr počítal s vyhlášením zákazu vycházení ve dnech od 10. do 13. července 2020 s odvoláním na nedostatečnou kapacitu bělehradských nemocnic a přibývajícím počtem nemocných s covidem-19.

Samotné protesty byly násilné, došlo k střetům s policií, zraněním policistů i demonstrantů a materiálním škodám v centru města. Policie se pokusila protestující před budovou parlamentu rozehnat slzným plynem.[1] Zákrok policejních složek byl později kritizován kvůli přílišné míře policejní brutality,[2] ale srbská vláda se za jejich reakci postavila a odůvodnila ji mimořádnými okolnostmi ohledně pandemie nemoci covid-19 a ochranou veřejného pořádku.

V několika dalších srbských městech došlo k poklidným demonstracím, např. v Niši,[3] nebo Kruševaci.[4] Na některých místech ale došlo např. k útokům na kanceláře vládnoucí srbské pokrokové strany.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]