Nenávist (film, 2004)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nenávist (anglicky The Grudge) je americko-japonský hraný film z roku 2004, režii snímku provedl Takaši Šimizu. Jde o horor, který je založen na předpokladu – pokud někdo zemře v záchvatu zuřivosti, jeho duch zůstane na tomto místě (ve filmu konkrétně ve starém domě u dvou sourozenců a jejich matky, o kterou se stará pomocnice) a když někdo vkročí na místo smrti - nebo tam žije - duchové mrtvých se jim zjevují tak dlouho, dokud nezemřou i oni (odstěhování nepomůže - „Nenávist si tě najde všude!“).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Ve starém domě žije sama matka dvou už dospělých dětí - syna a dcery - kteří už ale pracují a tudíž se o nemocnou matku nemohou starat a jezdí jenom na pár dní. Proto jí najdou ošetřovatelku a pomocnici v domácnosti v jednom. Tou je čínská mladá dívka. Stará se o starou paní opravdu jak nejlépe dovede, jenže paní s ní stále nemluví, pořád se jenom dívá a nepromluví - jako už kolik let. V jeden den se „pomocná dívka“ rozhodne, podívat se na půdu. Nechá starou paní v spát a sama jde na půdu. Když vyleze po schodech až do tmy, najednou ze sebe vydá výkřik. Dále se už nic neukazuje.

V práci „pomocné dívky“ je pozdvižení. Její šéf je naštvaný, protože prý nepřišla do práce - za starou paní. Nikdo neví, že tam vlastně byla, jen se jí stala jakási „nehoda“. Protože se dívka neobjevuje, pošle její šéf za starou paní jinou - Karen (Sarah Michelle Gellar). Karen má doma svého chlapce, ale práce se ujme s radostí, že alespoň bude užitečná. Stará paní je ale i v její přítomnosti zamlklá, prostě nemluví. Jednoho dne přijedou konečně sourozenci domů, ale Karen u nich zůstane a stará se o starou paní. Dokonce s ní spí v jednom pokoji. Bratr ještě musí něco zařídit, proto sestru s Karen a matkou nechá doma samotnou. Karen šla se starou paní spát a sestra také. Jenže najednou se začnou dít divné věci. Sestra kolem sebe slyší podivné zvuky - kočičí prskání. Zděšeně se kolem sebe rozhlíží, ale nikde nic nevidí. V tom se nad ní objeví hlava malého chlapce - kočičí hlava. Chlapec znovu zaprská jako kočka.

Dívka je vyděšená ještě když přijde její bratr domů. Ptá se jí, co se děje. Ona však stále upřeně hledí do stropu.

Po nějaké chvíli je dům „zaplaven“ policií. Karen je u staré paní. Ta zemřela. Policie také našla mrtvé sourozence. Karen prožila šok. Všichni si myslí, že šok měla z toho, jak stará paní a sourozenci zemřeli, jenže Karen ví své. I ona viděla „kočičího chlapce“ - od té doby, kdy vkročila do tohoto domu, bude ji pronásledovat při každém jejím kroku.

Na konci se Karen zblázní. Je v blázinci. Ještě naposledy se chce podívat na svého mrtvého chlapce, který ji hledal v tom zatraceném domě. Vstoupí do pokoje, kde leží její chlapce, přikrytý prostěradlem. Karen se rozbrečí. V tom z pod prostěradla vyklouzne ruka - modrá ruka. Karen se lekne, ale za chvíli se ruka promění v normální - halucinace. V tom za sebou Karen uslyší známý zvuk. Otočí se, za sebou vidí ženu. Je k ní otočená zády. Vydává divné zvuky. Nemůže mluvit. Tohle už viděla v tom domě. Je to ten duch ženy, které její muž zlomil vaz, proto nemůže mluvit. V tom okamžiku, horor skončí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]