Nemocnice Na Bulovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nemocnice na Bulovce)
Skočit na: Navigace, Hledání
Nemocnice Na Bulovce
Hlavní vstup do areálu
Typ nemocnice
Sídlo Nemocnice Na Bulovce
Budínova 67/2
Praha 8, Libeň
180 81  Praha 8
Souřadnice
Oficiální web bulovka.cz
IČO 00064211
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemocnice Na Bulovce (neformálně označovaná pouze jako Bulovka, do roku 2012 Fakultní nemocnice Na Bulovce) je rozsáhlý nemocniční komplex, rozkládající se na návrší navazujícím na Bílou skáluPraze 8-Libni v okolí již zaniklé usedlosti Bulovka. Nejvýraznější budovou nemocnice je neorokoková stavba nazývaná Vychovatelna.

Nemocnice je majitelem slatinného lázeňského komplexu ve středočeské obci Lázně Toušeň.

Areál[editovat | editovat zdroj]

Původní budovy nemocnice byly postaveny v letech 19261934 podle projektu architektů Petrů, Nevoleho, Martínka, Rosůlka a Roštíka. Architektonicky vyniká zejména[zdroj?] dermatologický pavilon (č. 9) od Jana Rosůlka a onkologický pavilon F. X. Nevoleho. Součástí nemocnice je i rokokový zámeček Rokoska, který byl postaven okolo roku 1770. Vedle ní stojí neorokoková Vychovatelna z roku 1910.

V areálu nemocnice se nachází také soukromé Protonové centrum. V areálu Bulovky se nachází Protialkoholní záchytná stanice, provozovaná Magistrátem hl. m. Prahy prostřednictvím organizace jménem Městská poliklinika Praha. Záchytka má samostatný vchod z ulice Bulovka (budova byla původně označována jako pavilon 19 Nemocnice na Bulovce).

Historie nemocnice[editovat | editovat zdroj]

Po Všeobecné fakultní nemocnici založené císařem Josefem II. a otevřené 1. prosince 1790 byla až roku 1902 otevřena díky aktivitě zastupitelských okresů žižkovského a vinohradského dnešní FN Královské Vinohrady. Rozrůstající se město však potřebovalo další lůžkové kapacity, a tak i díky iniciativě vrchního fyzika a ředitele zdravotní služby v Praze MUDr. Ladislava Procházky vznikla myšlenka na vybudování další moderní a velké nemocnice. Sbor obecních starších města Prahy se 10. srpna 1908 usnesl, že těsně vedle staré libeňské nemocnice o původně 20 lůžkách pro nemocné s pokročilou tuberkulosou (vystavěné v roce 1896) bude postavena nemocnice nová. Její poloha byla zřejmě zvolena s ohledem na rozvíjející se průmysl a následnou bytovou výstavbu v této oblasti. Roku 1913 byla zahájena a roku 1915 dokončena stavba infekčního pavilonu o cca 160 lůžkách, jako tzv. „Jubilejní městská infekční nemocnice“. Dnes se tento pavilon nazývá „sporadický“.

Po první světové válce opět pan dr. Procházka jako vrchní fyzik hl. m. Prahy se svým poradcem panem prof. MUDr. Kristiánem Hynkem přepracoval plán na výstavbu dnešní „Bulovky“. Stavbu projektoval Stavební úřad hl. m. Prahy a plán celkové výstavby byl schválen městskou radou 13. února 1925 a poté i Zemským výborem 5. srpna 1925. Základní stavba trvala šest let a Ústřední zastupitelstvo hl. m . Prahy na ni uvolnilo částku přesahující 13 milionů Kčs. V roce 1927 byla s rozpočtem šest milionů Kčs započata výstavba pavilonu pro TBC. Veřejná všeobecná nemocnice na Bulovce byla slavnostně odevzdána veřejnosti pražským primátorem 21. června 1931. Šlo o šest nemocničních pavilónů, hospodářskou budovu a tři obytné domy pro zaměstnance. Ale ještě během roku 1931 musel být původní počet lůžek 765 zvýšen na cca 900, i za cenu přeměny provozních místností na nemocniční pokoje.

V roce 1934 byla zahájena výstavba dalšího moderního pavilonu – dermatovenerologického. Dokončen byl v roce 1936. Roku 1935 následoval pavilon infekčních chorob, který byl zprovozněn roku 1939. V březnu 1936 bylo k nemocnici připojeno lůžkové oddělení radioléčebného ústavu vybudované Československým spolkem pro zkoumání a léčení zhoubných nádorů „Na Truhlářce“. A během čtyřicátých let byla k Bulovce přičleněna i budova Vychovatelny, která dříve sloužila jako učňovský domov.

Po druhé světové válce se Veřejná všeobecná nemocnice na Bulovce stala Státní nemocnicí v Praze 8. Následoval rozvoj dalších oborů. Reorganizací zdravotnictví v letech 19511952 byla nemocnice začleněna do Ústavu národního zdraví Národního výboru hl. m. Prahy, kam patřila až do devadesátých let. Stala se Fakultní nemocnicí v Praze 8 na Bulovce ÚNZ NVP. Roku 1979 byla částečně otevřena dnešní orthopedická klinika, roku 1986 část gynekologicko-porodnická. Až v „polistopadové“ době byl dokončen nový pavilon patologicko-anatomický (1994) a stravovací (1996).

Devadesátá léta 20. století přinesla navrácení značné části nemovitého majetku hlavnímu městu Praze. Zřizovatelská funkce byla přenechána Ministerstvu zdravotnictví. Do fakultní nemocnice byl začleněn Výzkumný ústav tuberkulosy a respiračních nemocí a Ústav radiační onkologie.

K 1. lednu 2012 přišla nemocnice o svůj statut nemocnice fakultní.[1]

Během letních prázdnin 2013 probíhala oprava Budínovy ulice tvořící příjezdovou komunikaci k hlavní bráně nemocnice.[p 1][2] Od prosince 2013 je její ředitelkou Andrea Vrbovská, která v nemocnici působila šest let jako anestezioložka a poté náměstkyní ředitele.[5] Během roku je v nemocnici hospitalizováno přibližně padesát tisíc pacientů.[5]

Seznam ředitelů[editovat | editovat zdroj]

Seznam ředitelů Nemocnice Na Bulovce[6]
1931–1934 doc. MUDr. Josef Horák
1934–1946 prof. MUDr. Klement Weber
1946–1949 prof. MUDr. Karel Přeborský
1949–1953 MUDr. Josef Eineigel
1953–1982 doc. MUDr. Václav Pánek, CSc.
1982–1986 MUDr. Vladimír Mohelský
1986–1990 MUDr. Augustin Špírek
1990–1994 MUDr. Zdeněk Vagner
1994–1995 MUDr. Vlastimil Chromčák
1995–1999 Ing. Ivo Blažek
2000–2001 MUDr. Antonín Martínek, CSc.
2001–2004 MUDr. Jaroslav Štrof, CSc., MBA
2004–2005 MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA
2005–2005 MUDr. Jan Podlaha
2005–2009 Ing. Petr Sláma
2009–2011 MUDr. Kateřina Toběrná
2011–2013[7] MUDr. Petr Zajíc MBA
od roku 2013[8] MUDr. Andrea Vrbovská MBA

Plány do budoucna[editovat | editovat zdroj]

Pražský magistrát a Ministerstvo zdravotnictví České republiky uvažují o přeměně této fakultní nemocnice na tzv. Metropolitní nemocnici.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Oprava probíhala od 29. června a skončit podle předpokladů měla 31. srpna.[2] Posléze se objevil termín až 16. října.[3] Nakonec se povedlo opravu uspíšit a rekonstrukce tak skončila již 8. října 2013.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROCHÁZKOVÁ, Martina; VENTUROVÁ, Jitka. Bulovka a Thomayerka ztratí přídomek fakultní. Mění razítka i vizitky. iDNES.cz [online]. 2011-12-27 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  2. a b Rekonstrukce ulice Budínova zkomplikuje dopravu u Bulovky. Deník [online]. 2013-06-25 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  3. ČTK. Technická správa komunikací začala opravovat ulici K Barrandovu. Metro [online]. 2013-09-23 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  4. Hlavní trasa k Nemocnici Na Bulovce je již opravena [online]. Praha: Technická správa komnukací hlavního města Prahy, 2013-10-08 [cit. 2014-02-25]. Dostupné online. 
  5. a b BELICA, Tomáš. „Jsme zahlceni, Bulovka potřebuje pohotovost“. Metro. 25. 2. 2014, čís. 37, s. 2. ISSN 1211-7811. 
  6. 75 let nemocnice na Bulovce [online]. Nemocnice Na Bulovce, [2006] [cit. 2016-02-19]. Dostupné online. 
  7. Ředitel Bulovky Zajíc odstoupil,dočasně ji povede jeho náměstkyně [online]. E15, 2013-06-18 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online. 
  8. Novou ředitelkou Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská [online]. E15, 2013-12-16 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]