Nemejské hry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antický stadion v Nemei

Nemejské hry (od starořecky ΝέμεαNemea) byly starořecké soutěže pořádané na počest boha Dia v Nemei.[1][2]

Nemejské hry se konaly na počest boha Dia v argolidském městě Nemea, na posvátném Diově okrsku. Podle tradice hry založil Herakles poté, co zabil nemejského lva, nebo Adrástos, aby připomínaly smrt Ofelta.[1] Samotná Nemea byla podle mýtů nazvána po Nemei, dceři říčního boha Asopia.[3]

Ve druhém století navštívil Nemeu a její okolí řecký cestovatel a spisovatel Pausanias a poutavě ji popsal: "Z Kleonu do Arga vedou dvě cesty: jedna je kratší a vhodná pro dobré chodce, druhá směrem na takzvaný Trétos je úzká, sevřená horami, ale i tak vhodnější pro vozy. V těchto horách ještě i dnes ukazují jeskyni nemejského lva a město Nemea je odtud vzdáleno patnáct stadií (2.775 m). V ní je pozoruhodný chrám Dia Nemejského, i přesto, že už dnes je jeho střecha zhroucená a nenachází se v něm ani jeho socha. Kolem chrámu je cypřišový háj a v něm byl prý do trávy odložen malý Ofeltés svou chůvou a usmrcen hadem. Argolidané v Nemei obětují Diovi a volí kněží Nemejského Dia a ještě připojují k zimní nemejskám slavnostem i Běh těžkooděnců... "[4]

Nemejské hry se jako panhelénské hry poprvé konaly v roce 573 před Kr. a od těch dob pak každý lichý rok olympijského čtyřletého cyklu vždy začátkem léta. Hry řídil sbor hodnostářů, kteří se jmenovali podle olympijských hellanodikové. Hry se původně omezovaly na atletické a jezdecké disciplíny, přičemž jejich rozsah byl o něco menší než v Olympii,[2] ale počet disciplín pro dorostence byl vyšší.[1] V helénském období se jejich program rozšířil o dramatické a hudební soutěže.[2] Stadion, na kterém se soutěžilo, ležel v údolí pod lesnatým vrchem. Dnes je z něj odkryt vstupní tunel, část svahů pro diváky a běžecká trať.[5] Vítěz nemejských her byl ve starších dobách ověnčený celerovým věncem, v pozdějších dobách dubovou ratolestí z Diova stromu.[2] Přestože byly nemejské hry co do významu za olympijskými, návštěvnost diváků a předních závodníků byla vysoká. Na dobu jejich trvání se také prohlašovala ekecheira (posvátný mír), která se vztahovala na celé její okolí i na cestu účastníků.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nemejské hry na slovenské Wikipedii.

  1. a b c LESLEY ADKINS & ROY A. ADKINS. Starověké Řecko. Praha : Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 364.  
  2. a b c d e Vzkriesenie Olympie. Bratislava : Šport, 1986. 77-043-86. S. 134.  
  3. Pausanias, Periégésis TES Hellados, 2,15,3.
  4. Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha : nakladatelství Svoboda, 1973. ISBN 66-602-22-8.6. S. 154.  
  5. Vzkriesenie Olympie. Bratislava : Šport, 1986. 77-043-86. S. 26.