Nejvyšší stolník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nejvyšší stolník nebo také nejvyšší truksas, zpočátku jen stolník (německy Truchsess, latinsky dapifer) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), číšník (dapifer) a mečník (ensifer). V českém knížectví se stolník připomíná od poloviny 12. století (11461148) za vlády Vladislava II. (vládl 1140–1172, králem od roku 1158). Původně šlo o dozor nad dvorskou kuchyní, zásobami potravin a o přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu, později šlo o čestnou hodnost dvorského ceremoniálu. U dvorských úřadů se projevovala tendence k dědičnosti, stolník byl od 14. století do roku 1663 dědičný v rodě Zajíců z Hazmburka, od roku 1723 Colloredů na Opočně, posléze knížat Colloredo-Mannsfeldů. Po Bílé hoře, pakliže král sídlil v Čechách, byly obvykle úřady královského českého dvora vykonávány už jen při korunovacích.

Nejvyššímu stolníkovi byl podřízen podstolník (také zvaný podstolí) neboli podtruchsas (subdapifer). Rovněž na královnině dvoře figuroval stolník a podstolník.

Ve Svaté říši římské měl hodnost arcistolníka (arcitruchsase, německy Erz-Truchses, latinsky archidapifer) falckrabě rýnský, od roku 1623 vévoda bavorský.

České království[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejvyšších stolníků Českého království[editovat | editovat zdroj]

  • 1147 Konrád
  • 1159–1165 Kochan
  • 1169–1177 Vítek I. z Prčice († 1194)
  • kolem 1178 Řivin
  • 1180 Slavibor
  • 1183–1185 Letar
  • 1187–1189 Matouš
  • 1194 Jurik
  • 1205–1213 Diviš
  • 1217 Hrděbor
  • 1222–1224 Jindřich
  • 1232–1249 (?) Jaroslav
  • 1232 Oldřich
  • 1236–1238 Rudolf
  • 1236–1251 Soběslav
  • 1250–1260 Ondřej z Říčan
  • 1260–1272 Diviš
  • 1276–1278 Hynek z Dubé
  • 1283 Sezima z Krašova
  • 1284–1285 Hynek (Haiman) z Dubé
  • 1289 Albrecht
  • 1318 Heřman z Miličína
  • 1350–1368 (31. 12.) Zbyněk Zajíc z Hazmburka († 31. 12. 1368)
  • 1369–1383 Vilém Zajíc z Hazmburka
  • 1386 Mikuláš z Hazmburka
  • 1395–1408 Oldřich Zajíc z Hazmburka
  • 1410 Mikuláš Zajíc z Hazmburka
  • 1415–1441 Vilém Zajíc z Hazmburka († 1441)
  • 1441–1463 Zbyněk Zajíc z Hazmburka († 1463)
  • 1486 Jan Zajíc z Hazmburka
  • 1483–1488 Ladislav z Veitmile[1]
  • 1522 Martin Lesecký z Lesic[1]
  • 1522 Václav Strojetický ze Strojetic[1]
  • 1527–1553 Jan Zajíc z Hazmburka na Budyni
  • ...
  • (1791) Gundakar Colloredo-Mannsfeld – při korunovaci Leopolda II.
  • (1836) Rudolf Colloredo-Mannsfeld – při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého

Seznam podstolníků Českého království[editovat | editovat zdroj]

  • 1194–1209 Erkenbrecht
  • 1211 Soběhrd
  • 1222–1224 Kojata
  • 1232 Oldřich
  • 1236–1251 Soběslav
  • 1257 Ondřej
  • 1262 Bohuš
  • 1277 Konrád

Seznam stolníků králové v Českém království[editovat | editovat zdroj]

  • 1263–1269 Čáslav

Seznam podstolníků králové v Českém království[editovat | editovat zdroj]

  • 1207 Vojslav
  • 1269 Otto

Moravské markrabství[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejvyšších stolníků Moravského markrabství[editovat | editovat zdroj]

  • 1203 Sulislav
  • 1210–1211 Štěpán
  • 1220–1222 Svojše
  • 1222 Vilém
  • 1225 Sulislav
  • 1228 Crh
  • 1228 Ojíř
  • 1233 Markvart
  • 1233–1234 Crh
  • 1234 Protiven
  • 1236 Artleb a Protiven
  • 1238 Blud
  • 1238 Milič
  • 1239–1243 Crha
  • 1253–1256 Zdeslav II. ze Šternberka († 1265)[2]
  • 1253 Ratibor
  • 1256 Bohuslav
  • 1261–1264 Diviš
  • 1268–1272 Vznata z Lomnice
  • 1287 Thas

Seznam podstolníků Moravského markrabství[editovat | editovat zdroj]

  • 1203 Svojše
  • 1222 Peregrin
  • 1224 Svojše
  • 1226 Crh
  • 1232 Crh
  • 1233 Beneda
  • 1233 Artleb
  • 1234 Svéslav
  • 1234 Artleb
  • 1251 Čáslav z Častoslav

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Díl 1: hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 344 s. ISBN 80-200-0300-2. S. 326. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 12. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]