Seznam nejlidnatějších obcí v Česku bez statusu města

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento seznam obsahuje obce v České republice s největším počtem obyvatel, které nemají status města.

Podmínky pro jmenování městem[editovat | editovat zdroj]

Označení městečko nebo město získávaly podle Pavla Drahovzala některé vsi od 13. století, kdy sem tento zvyk přinesli jak panovníci (ti zřizovali královská a věnná města), tak i místní vrchnost na majetcích šlechty a církevních institucí (poddanská a horní města a městečka), od 16. století bylo povýšení privilegiem panovníka. Města měla velkou míru samosprávy a specifická práva a svobody, městečko muselo být spádové a mít ráz městečka, charakteristickým rysem byla tržní funkce pro spádovou oblast.[1]

Rozlišování městysů a měst převzala i rakousko-uherská Stadionova ústava z 20. března 1849 a provizorní říšský obecní zákon, vydaný téhož dne, které samosprávu, dosud charakteristickou jen pro města, rozšířily na celé území monarchie, rozdělené pro tento účel na obce, a zrušil privilegia měst a městeček. Definitivní rámcový říšský zákon o obecním zřízení, vydaný 5. března 1862, zmocnil jednotlivé země k vyhlášení vlastního obecního zřízení. Města a městyse měly právo udělovat měšťanské právo k užívání fondů, fundací a ústavů, to pak bylo v Československu 7. února 1919 zrušeno jako nedemokratické.[1]

Po zániku monarchie byl titul v Československu udělován nadále, a to vládou a bez výslovného zákonného vymezení. Mezi její podmínky patřilo například mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice, přičemž poskytované služby jsou dostupné i okolním obcím. Proto byl status městyse i města považován za prestižní záležitost.[1]

Až do roku 1939 se status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou.[1] V roce 1935 byla na město povýšena osada Liběchov.[2]

Až do roku 1954 se obec stala městem nebo městysem, byla-li na ně povýšena. V roce 1948 byly na města povýšeny městyse Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí a Libčice nad Vltavou.[3] Vládní nařízení č. 14/1950 Sb. zavedlo čtyři kategorie místních národních výborů (I–IV) podle počtu obyvatel obce, avšak označení obcí titulem město nebo městys nebylo výslovně zrušeno.[1]

17. květen 1954, první den účinnosti zákona 13/1954 Sb., o národních výborech, je považován za den faktického zániku obecní samosprávy, tedy právní subjektivity obcí.[1] Ani tento zákon však výslovně nezrušil tituly městysů a měst.[1] Zákon č. 65/1960 Sb. začal rozlišovat místní národní výbory a městské národní výbory.[1] Za města tak začaly být považovány obce, v nichž byl zřízen městský národní výbor, ačkoliv ostatním městům nebyl titul města výslovně odňat. Ze zákona byl městský národní výbor v krajských a okresních městech, ostatní „velké obce městského charakteru“ určoval krajský národní výbor. Tuto soustavu národních výborů téhož roku převzala i nová československá ústava a další zákon o národních výborech, č. 69/1967 Sb., který upřesnil, že příslušné obce krajský národní výbor určuje na návrh okresního národního výboru. V roce 1968 byly přejmenováním místního národního výboru na městský povýšeny například Řevnice a Roztoky.

Federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb., novelizující ústavu z roku 1960, obnovil obce jako samosprávné právnické osoby; stanovit postavení a působnost obcí svěřil do působnosti národních rad.[1] Podle ústavního zákona měly být k 24. listopadu 1990 obnoveny tituly městysů a měst podle právního stavu před 17. květnem 1954.[1] Zákon ČNR o obcích, schválený 4. září 1990, však obnovení historických označení výslovně neupravoval a vládní návrh zákona zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948 a 1949, a proto stanovil, že městy jsou ty obce, které byly obcemi před 17. květnem 1954 a měly k počátku účinnosti zákona, tedy do 24. listopadu 1990, městský národní výbor, a dále obce, které určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Pouhé zřízení městského národního výboru po roce 1960 však nebylo považováno za faktické povýšení na město.[1] V období do roku 2000 byl více než 40 obcím vrácen status města a přes 30 dalších, které bývaly městysi, bylo podle ustanovení o navrácení statutu města de facto povýšeno na město.[3][1]

Usnesení vlády č. 418 ze dne 2. května 2001 stanovilo kritéria pro stanovisko vlády, přičemž věcně příslušný odbor ministerstva vnitra ani v roce 2006 nepředpokládal do budoucna zásadní změnu tohoto systému.[4] Město Chlumec na svém webu uvádí, že pro kladné vyjádření k žádosti si vláda stanovila jednoznačné a měřitelné podmínky: krom zákonného požadavku na počet obyvatel to navíc je náměstí, chodníky, škola, školky, lékařské praxe, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, pošta, udržovaná zeleň, pojmenování ulic apod., vzdálenost od dalšího města v oblasti a existence služeb pro spádové území.[5]

Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město obec, která má alespoň 3000 obyvatel – na toto povýšení však není právní nárok a vlastní rozhodnutí záleží na vůli předsedy poslanecké sněmovny. Mezi obcemi, které nejsou městy, je i mnoho takových, jejichž počet obyvatel přesahuje 3000, od roku 2006 byly z tohoto titulu jmenovány městem pouze od 26. září 2006 Dobřichovice[6], 3. února 2011 Paskov, 21. srpna 2012 Chlumec, 17. července 2015 Jesenice u Prahy[7], 19. ledna 2017 Větřní[8] a 27. srpna 2018 Veverská Bítýška.[9]

Pro jmenování městysem obecná kritéria zákonem stanovena nejsou. Ministerstvo v roce 2006 hodlalo připravit pro vládu osnovu k vyjádření k žádostem, přičemž do doby jejího schválení chtělo žádosti posuzovat přiměřeně podle kritérií pro stanovení městem.[4]

Svaz měst a obcí České republiky přijal na svém IX. sněmu v květnu 2005 usnesení požadující obnovení titulu městys a navrácení titulů města a městyse obcí, které jej historicky měly. Usnesení iniciovaly jako první obce z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, především Libice nad Doubravou, Luže, Krucemburk.[1]

Novela zákona o obcích z roku 2006 ve znění pozměňovacího návrhu Eduarda Vávry[10] dala nárok na návrat statusu města těm obcím, které někdy v minulosti byly městy (§ 3 odst. 3 zákona o obcích), bez ohledu na počet obyvatel i další podmínky. Z historických měst, která o status města přišla, žádné nesplňovalo limit 3000 obyvatel – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003). Všem jmenovaným obcím byl na základě tohoto pozměňovacího návrhu v následujících letech status města navrácen.

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka uvádí obce nad 2200 obyvatel, které nejsou městy. Počet obyvatel je vztažen k 1. lednu 2015 a vychází z údajů ministerstva vnitra.[11]

Pořadí Obec Obyvatel Poznámka
1 Petrovice u Karviné 5636
2 Bystřice (okres Frýdek-Místek) 5300
3 Dolní Lutyně 5191
4 Ludgeřovice 4784
5 Horní Suchá 4705
6 Bolatice 4481
7 Vendryně 4466
8 Těrlicko 4387
9 Kamenice (okres Praha-východ) 4385 obec s pověřeným obecním úřadem
10 Hlubočky 4330 obec s pověřeným obecním úřadem
11 Dětmarovice 4277
12 Větřní 4108 městem od roku 2017
13 Ratíškovice 4103
14 Vejprnice 4038
15 Albrechtice (okres Karviná) 3994
16 Návsí 3939
17 Mosty u Jablunkova 3900
18 Dolní Břežany 3853
19 Horoměřice 3796
20 Baška (okres Frýdek-Místek) 3769
21 Mutěnice (okres Hodonín) 3688 bývalý městys
22 Psáry 3675
23 Strání 3672 bývalý městys
24 Bílovice nad Svitavou 3618
25 Rohatec 3602
26 Svatobořice-Mistřín 3595
27 Hrušovany u Brna 3511
28 Štěpánov (okres Olomouc) 3470
29 Libina 3461 bývalý městys
30 Ostrožská Nová Ves 3450
31 Šestajovice (okres Praha-východ) 3428
32 Nový Malín 3395
33 Nivnice 3355 bývalý městys
34 Kobeřice 3352
35 Háj ve Slezsku 3321
36 Velké Přílepy 3292
37 Lutín 3259
38 Rapotín 3238
39 Palkovice 3230
40 Štěpánkovice 3222
41 Tlučná 3210
42 Zdiby 3177
43 Dobrá (okres Frýdek-Místek) 3159
44 Bludov (okres Šumperk) 3137
45 Zruč-Senec 3137
46 Postřelmov 3132
47 Zeleneč 3126
48 Veverská Bítýška 3126 městys, městem od roku 2018
49 Červená Voda 3099 bývalý městys
50 Vnorovy 3068 bývalý městys
51 Zašová 3049
52 Vlčnov 3037
53 Dolní Němčí 3024
54 Kozlovice (okres Frýdek-Místek) 2999
55 Dolní Bojanovice 2981
56 Velká nad Veličkou 2919 obec s pověřeným obecním úřadem
57 Lužice (okres Hodonín) 2914
58 Vrdy 2906
59 Vřesina (okres Ostrava-město) 2875
60 Křemže 2859 městys
61 Luka nad Jihlavou 2851 městys
62 Velký Týnec 2827
63 Střelice (okres Brno-venkov) 2820
64 Čerčany 2794
65 Průhonice 2793
66 Starý Jičín 2790 bývalý městys
67 Chotěšov (okres Plzeň-jih) 2785
68 Mokrá-Horákov 2780
69 Stará Ves nad Ondřejnicí 2775
70 Jedovnice 2773 městys
71 Proboštov 2745
72 Velké Popovice 2738
73 Nový Hrozenkov 2700 městys
74 Velké Losiny 2692
75 Dolany (okres Olomouc) 2691
76 Mikulovice (okres Jeseník) 2682 bývalý městys
77 Jirny 2662
78 Dobrá Voda u Českých Budějovic 2636
79 Moravská Nová Ves 2617 městys
80 Ruda nad Moravou 2609
81 Suchdol nad Odrou 2604 městys
82 Čeladná 2599
83 Zastávka (okres Brno-venkov) 2599
84 Ořechov (okres Brno-venkov) 2598
85 Dolní Dobrouč 2593 bývalý městys
86 Hať (okres Opava) 2592
87 Líbeznice 2590
88 Líně 2560
89 Bohuňovice (okres Olomouc) 2550
90 Trojanovice 2536
91 Velké Karlovice 2534
92 Mořkov 2532
93 Čejkovice (okres Hodonín) 2531 bývalý městys
94 Opatovice nad Labem 2530
95 Šťáhlavy 2525
96 Vrané nad Vltavou 2517
97 Moravany (okres Brno-venkov) 2516
98 Tlumačov (okres Zlín) 2504 bývalý městys
99 Dobšice (okres Znojmo) 2496
100 Obrnice 2491
101 Česká Ves 2487
102 Černilov 2485
103 Tuchlovice 2479
104 Halenkov 2476
105 Buchlovice 2476 městys
106 Horní Bečva 2467
107 Litvínovice 2460
108 Ostravice (okres Frýdek-Místek) 2456
109 Komárov (okres Beroun) 2436 městys
110 Nehvizdy 2425 městys
111 Chýně 2420
112 Velké Poříčí 2416 městys
113 Drnovice (okres Vyškov) 2414
114 Hovězí (okres Vsetín) 2407
115 Horka nad Moravou 2404
116 Strašice 2402 bývalý městys
117 Stráž nad Nisou 2396
118 Ledenice 2395 městys
119 Studená (okres Jindřichův Hradec) 2385 bývalý městys
120 Batelov 2381 městys
121 Chlumčany (okres Plzeň-jih) 2381
122 Vikýřovice 2361
123 Lipová-lázně 2355
124 Fryčovice 2352
125 Zlonice 2351 městys
126 Lednice (okres Břeclav) 2347 bývalý městys
127 Vestec (okres Praha-západ) 2346
128 Mukařov (okres Praha-východ) 2338
129 Kunčice pod Ondřejníkem 2325
130 Sokolnice 2324
131 Mladé Buky 2323 městys
132 Kamenný Újezd (okres České Budějovice) 2321
133 Povrly 2304
134 Velká Hleďsebe 2302
135 Horní Bludovice 2288
136 Valašská Bystřice 2275
137 Všetaty (okres Mělník) 2273 městys
138 Velké Březno 2269
139 Velký Osek 2264
140 Jince 2259 městys
141 Peruc 2259 městys
142 Pozořice 2259 městys
143 Krmelín 2253
144 Hovorčovice 2248
145 Kvasice 2246
146 Bělkovice-Lašťany 2243
147 Blučina 2239 bývalý městys
148 Novosedlice 2239
149 Břasy 2232
150 Strančice 2231
151 Huslenky 2224
152 Srubec 2223
153 Štítná nad Vláří-Popov 2223
154 Vranovice (okres Brno-venkov) 2221
155 Boršice 2212
156 Hošťálková 2212
157 Prušánky 2212
158 Zbůch 2212
159 Troubsko 2211
160 Vacenovice 2207

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Mgr. Pavel Drahovzal: Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, scan na webu města Ledvice
  2. Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K.č. 33.524/1935-7.).
  3. a b Historická města a městyse, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, OF 3/2006, posle podkladů SMO ČR
  4. a b Adam Furek: Určování obcí městy a městysi. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. I-III, 5 fotografií, scan na webu města Ledvice
  5. Usnesení č. 5/6Z/2011 : Návrh na určení obce Chlumec městem, Zasedání Zastupitelstva obce Chlumec, 7. 9. 2011
  6. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  7. Rozhodnutí předsedy PS č. 37 k stanovení obce Jesenice městem (17. července 2015)
  8. Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Větřní městem (19. ledna 2017)
  9. Rozhodnutí předsedy PS č. 15 k stanovení obce Veverská Bítýška městem (27. srpna 2018)
  10. Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005
  11. Součet počtu občanů ČR z tabulky MVČR: Informativní počet občanů v ČR ve všech obcích, v obcích 3. typu a v městských částech a počtu cizinců z tabulky MVČR: Informativní počet cizinců v obcích a v městských částech