Seznam nejlidnatějších obcí v Česku bez statusu města

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento seznam obsahuje obce v České republice s největším počtem obyvatel, které nemají status města.

Podmínky pro jmenování městem[editovat | editovat zdroj]

Označení městečko nebo město získávaly podle Pavla Drahovzala některé vsi od 13. století, kdy sem tento zvyk přinesli jak panovníci (ti zřizovali královská a věnná města), tak i místní vrchnost na majetcích šlechty a církevních institucí (poddanská a horní města a městečka), od 16. století bylo povýšení privilegiem panovníka. Města měla velkou míru samosprávy a specifická práva a svobody, městečko muselo být spádové a mít ráz městečka, charakteristickým rysem byla tržní funkce pro spádovou oblast.[1]

Rozlišování městysů a měst převzala i rakousko-uherská Stadionova ústava z 20. března 1849 a provizorní říšský obecní zákon, vydaný téhož dne, které samosprávu, dosud charakteristickou jen pro města, rozšířily na celé území monarchie, rozdělené pro tento účel na obce, a zrušil privilegia měst a městeček. Definitivní rámcový říšský zákon o obecním zřízení, vydaný 5. března 1862, zmocnil jednotlivé země k vyhlášení vlastního obecního zřízení. Města a městyse měly právo udělovat měšťanské právo k užívání fondů, fundací a ústavů, to pak bylo v Československu 7. února 1919 zrušeno jako nedemokratické.[1]

Po zániku monarchie byl titul v Československu udělován nadále, a to vládou a bez výslovného zákonného vymezení. Mezi její podmínky patřilo například mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice, přičemž poskytované služby jsou dostupné i okolním obcím. Proto byl status městyse i města považován za prestižní záležitost.[1]

Až do roku 1939 se status města nebo městyse vztahoval v případě obcí skládajících se z více osad pouze na příslušnou osadu, nikoliv na celou obec. Například obec Valašské Meziříčí tvořily dvě osady, a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou.[1] V roce 1935 byla na město povýšena osada Liběchov.[2]

Až do roku 1954 se obec stala městem nebo městysem, byla-li na ně povýšena. V roce 1948 byly na města povýšeny městyse Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí a Libčice nad Vltavou.[3] Vládní nařízení č. 14/1950 Sb. zavedlo čtyři kategorie místních národních výborů (I–IV) podle počtu obyvatel obce, avšak označení obcí titulem město nebo městys nebylo výslovně zrušeno.[1]

17. květen 1954, první den účinnosti zákona 13/1954 Sb., o národních výborech, je považován za den faktického zániku obecní samosprávy, tedy právní subjektivity obcí.[1] Ani tento zákon však výslovně nezrušil tituly městysů a měst.[1] Zákon č. 65/1960 Sb. začal rozlišovat místní národní výbory a městské národní výbory.[1] Za města tak začaly být považovány obce, v nichž byl zřízen městský národní výbor, ačkoliv ostatním městům nebyl titul města výslovně odňat. Ze zákona byl městský národní výbor v krajských a okresních městech, ostatní „velké obce městského charakteru“ určoval krajský národní výbor. Tuto soustavu národních výborů téhož roku převzala i nová československá ústava a další zákon o národních výborech, č. 69/1967 Sb., který upřesnil, že příslušné obce krajský národní výbor určuje na návrh okresního národního výboru. V roce 1968 byly přejmenováním místního národního výboru na městský povýšeny například Řevnice a Roztoky.

Federální ústavní zákon č. 294/1990 Sb., novelizující ústavu z roku 1960, obnovil obce jako samosprávné právnické osoby; stanovit postavení a působnost obcí svěřil do působnosti národních rad.[1] Podle ústavního zákona měly být k 24. listopadu 1990 obnoveny tituly městysů a měst podle právního stavu před 17. květnem 1954.[1] Zákon ČNR o obcích, schválený 4. září 1990, však obnovení historických označení výslovně neupravoval a vládní návrh zákona zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948 a 1949, a proto stanovil, že městy jsou ty obce, které byly obcemi před 17. květnem 1954 a měly k počátku účinnosti zákona, tedy do 24. listopadu 1990, městský národní výbor, a dále obce, které určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády ČR nebo na návrh obce po vyjádření vlády. Pouhé zřízení městského národního výboru po roce 1960 však nebylo považováno za faktické povýšení na město.[1] V období do roku 2000 byl více než 40 obcím vrácen status města a přes 30 dalších, které bývaly městysi, bylo podle ustanovení o navrácení statutu města de facto povýšeno na město.[3][1]

Usnesení vlády č. 418 ze dne 2. května 2001 stanovilo kritéria pro stanovisko vlády, přičemž věcně příslušný odbor ministerstva vnitra ani v roce 2006 nepředpokládal do budoucna zásadní změnu tohoto systému.[4] Město Chlumec na svém webu uvádí, že pro kladné vyjádření k žádosti si vláda stanovila jednoznačné a měřitelné podmínky: krom zákonného požadavku na počet obyvatel to navíc je náměstí, chodníky, škola, školky, lékařské praxe, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení, pošta, udržovaná zeleň, pojmenování ulic apod., vzdálenost od dalšího města v oblasti a existence služeb pro spádové území.[5]

Podle § 3 odst. 1 zákona o obcích ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město obec, která má alespoň 3000 obyvatel – na toto povýšení však není právní nárok a vlastní rozhodnutí záleží na vůli předsedy poslanecké sněmovny. Mezi obcemi, které nejsou městy, je i mnoho takových, jejichž počet obyvatel přesahuje 3000, od roku 2006 byly z tohoto titulu jmenovány městem pouze od 26. září 2006 Dobřichovice[6], 3. února 2011 Paskov, 21. srpna 2012 Chlumec, 17. července 2015 Jesenice u Prahy[7], 19. ledna 2017 Větřní[8] a 27. srpna 2018 Veverská Bítýška.[9]

Pro jmenování městysem obecná kritéria zákonem stanovena nejsou. Ministerstvo v roce 2006 hodlalo připravit pro vládu osnovu k vyjádření k žádostem, přičemž do doby jejího schválení chtělo žádosti posuzovat přiměřeně podle kritérií pro stanovení městem.[4]

Svaz měst a obcí České republiky přijal na svém IX. sněmu v květnu 2005 usnesení požadující obnovení titulu městys a navrácení titulů města a městyse obcí, které jej historicky měly. Usnesení iniciovaly jako první obce z okresů Chrudim a Havlíčkův Brod, především Libice nad Doubravou, Luže, Krucemburk.[1]

Novela zákona o obcích z roku 2006 ve znění pozměňovacího návrhu Eduarda Vávry[10] dala nárok na návrat statusu města těm obcím, které někdy v minulosti byly městy (§ 3 odst. 3 zákona o obcích), bez ohledu na počet obyvatel i další podmínky. Z historických měst, která o status města přišla, žádné nesplňovalo limit 3000 obyvatel – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003). Všem jmenovaným obcím byl na základě tohoto pozměňovacího návrhu v následujících letech status města navrácen.

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam uvádí nejlidnatější obce (k 1. 1. 2019)[11], které nejsou městy.

Pořadí Obec Obyvatel Poznámka
1 Petrovice u Karviné 5407
2 Bystřice (okres Frýdek-Místek) 5334
3 Dolní Lutyně 5272
4 Ludgeřovice 4919
5 Kamenice (okres Praha-východ) 4565 obec s pověřeným obecním úřadem
6 Těrlicko 4517
7 Vendryně 4489
8 Bolatice 4478
9 Horní Suchá 4415
10 Horoměřice 4285
11 Vejprnice 4240
12 Dětmarovice 4233
13 Hlubočky 4221 obec s pověřeným obecním úřadem
14 Dolní Břežany 4104
15 Ratíškovice 4040
16 Psáry 3974
17 Baška (okres Frýdek-Místek) 3892
18 Návsí 3874
19 Albrechtice (okres Karviná) 3848
20 Šestajovice (okres Praha-východ) 3833
21 Mosty u Jablunkova 3799
22 Bílovice nad Svitavou 3723
23 Zdiby 3664
24 Mutěnice (okres Hodonín) 3645 bývalý městys
25 Nový Malín 3629
26 Hrušovany u Brna 3564
27 Svatobořice-Mistřín 3538
28 Rohatec 3508
29 Štěpánov (okres Olomouc) 3506
30 Ostrožská Nová Ves 3492
31 Strání 3476 bývalý městys
32 Velké Přílepy 3448
33 Nehvizdy 3398 městys
34 Chýně 3390
35 Nivnice 3374 bývalý městys
36 Palkovice 3372
37 Kobeřice 3307
38 Libina 3289 bývalý městys
39 Zruč-Senec 3287
40 Lutín 3273
41 Tlučná 3272
41 Háj ve Slezsku 3272
43 Rapotín 3252
44 Štěpánkovice 3222
45 Zeleneč 3190
46 Dobrá (okres Frýdek-Místek) 3158
47 Moravany (okres Brno-venkov) 3070
48 Bludov (okres Šumperk) 3066
49 Zašová 3045
50 Kozlovice (okres Frýdek-Místek) 3039
51 Postřelmov 3029
52 Střelice (okres Brno-venkov) 3024
53 Červená Voda 3018 bývalý městys
54 Vnorovy 3016 bývalý městys
55 Vlčnov 3012
56 Dolní Bojanovice 2987
57 Dolní Němčí 2970
58 Vrdy 2952
59 Vřesina (okres Ostrava-město) 2951
60 Lužice (okres Hodonín) 2939
61 Velký Týnec 2922
62 Křemže 2859 městys
62 Luka nad Jihlavou 2851 městys
64 Velká nad Veličkou 2891 obec s pověřeným obecním úřadem
65 Velké Popovice 2890
66 Chotěšov (okres Plzeň-jih) 2884
67 Líbeznice 2879
68 Starý Jičín 2870 bývalý městys
69 Čerčany 2868
70 Jirny 2867
71 Průhonice 2853
72 Jedovnice 2802 městys
73 Čeladná 2800
74 Stará Ves nad Ondřejnicí 2789
75 Dolany (okres Olomouc) 2772
76 Mokrá-Horákov 2770
77 Ořechov (okres Brno-venkov) 2748
78 Šťáhlavy 2773
79 Líně 2709
80 Bašť 2696
81 Proboštov 2688
82 Trojanovice 2684
83 Vestec (okres Praha-západ) 2675
83 Dobrá Voda u Českých Budějovic 2675
85 Suchdol nad Odrou 2669 městys
86 Srubec 2650
87 Nový Hrozenkov 2629 městys
88 Velké Losiny 2610
89 Tuchlovice 2604
90 Vrané nad Vltavou 2600
91 Moravská Nová Ves 2598 městys
92 Opatovice nad Labem 2585
93 Mukařov (okres Praha-východ) 2577
93 Dolní Dobrouč 2577 bývalý městys
95 Strašice 2558 bývalý městys
96 Zastávka (okres Brno-venkov) 2554
97 Ruda nad Moravou 2537
98 Bohuňovice (okres Olomouc) 2532
99 Litvínovice 2526
100 Mikulovice (okres Jeseník) 2525 bývalý městys

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m Mgr. Pavel Drahovzal: Znovuzavedení titulu městys a navrácení statusu města historickým městům. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. III-VIII, scan na webu města Ledvice Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine
  2. Úřední sdělení o povýšení na město: Vláda republiky Československé povýšila usnesením ze dne 26. dubna 1935 osadu Liběchov v politickém okrese Dubá na město. (K.č. 33.524/1935-7.).
  3. a b Historická města a městyse, Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, OF 3/2006, posle podkladů SMO ČR
  4. a b Adam Furek: Určování obcí městy a městysi. In: Veřejná správa 2006, č. 31, příloha, str. I-III, 5 fotografií, scan na webu města Ledvice Archivováno 10. 3. 2016 na Wayback Machine
  5. Usnesení č. 5/6Z/2011 : Návrh na určení obce Chlumec městem, Zasedání Zastupitelstva obce Chlumec, 7. 9. 2011
  6. Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
  7. Rozhodnutí předsedy PS č. 37 k stanovení obce Jesenice městem (17. července 2015)
  8. Rozhodnutí předsedy PS č. 62 k stanovení obce Větřní městem (19. ledna 2017)
  9. Rozhodnutí předsedy PS č. 15 k stanovení obce Veverská Bítýška městem (27. srpna 2018)
  10. Sněmovní tisk 987, novela zákona o obcích (obecní zřízení), vládní návrh 19. 5. 2005
  11. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2019 [online]. Český statistický úřad, 2019-04-30. Dostupné online. (anglicky)