Největší dalekohledy v Česku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Největší dalekohledy v ČR)

Největší dalekohledy v Česku jsou v tomto seznamu řazeny podle průměru. Jsou zde zahrnuty pouze profesionální přístroje (používané na hvězdárnách); dalekohledy amatérské pouze tehdy, nabízejí-li pozorování pro veřejnost. Přístroje nad 50 cm jsou v první části článku probrány podrobněji, menší teleskopy s průměrem 30-50 cm jsou zaznamenány v tabulce ve druhé části.

Dalekohledy o průměru nad 50 centimetrů[editovat | editovat zdroj]

Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově[editovat | editovat zdroj]

Dvoumetrový teleskop v Ondřejově
Související informace naleznete také v článku Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově.

Ondřejovský „dvoumetr“ je největší dalekohled v České republice. Jeho hlavní zrcadlo má průměr 2 metry a primární ohniskovou vzdálenost 9000 mm. Pro vědecká pozorování se dále užívá Cassegrainovo ohnisko (29,16 m) a Coudé ohnisko (63,5 m), jež je také v současnosti jako jediné využíváno. Teleskop byl do provozu uveden 23. srpna 1967 při příležitosti 13. kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Jeho pozorovací program zahrnuje spektroskopická pozorování specifických typů horkých hvězd (horké hvězdy se zakázanými čarami; např. FS CMa), binárních a vícenásobných systémů (např. Lyrae) či modelování atmosfér horkých hvězd. K pořizování spekter se používá spektrograf umístěný v Coudé ohnisku.[1] Během svého provozu prošel dalekohled dvěma velkými modernizacemi, první v roce 1982 (výměna řídící elektroniky, zlepšení dostupnosti některých optických prvků, výměna ložiska v montáži; plný provoz až od června 1989) a druhé v letech 1997–1998 (instalace nového počítačového řídícího systému). Samotná kopule dalekohledu má průměr 21,1 metru a hmotnost 195 tun a její speciálně zkonstruovaný vícevrstvý plášť má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, což je důležité pro kvalitní astronomická pozorování.[2]

KLENOT[editovat | editovat zdroj]

Miloš a Jana Tiší před dalekohledem KLENOT

Tento druhý největší teleskop v Česku je umístěn na Hvězdárně Kleť v Jižních Čechách. Hlavní zrcadlo má průměr 1,06 m a ohniskovou vzdálenost 3018 mm.[3] Pro vědecká měření je používán od února 2002. Hlavním cílem výzkumu je přesná astrometrie planetek a komet s neobvyklými drahami. KLENOT je zkratka z anglického názvu celého pozorovacího projektu (Kleť Observatory Near Earth and Other Unusual Objects Observation Team and Telescope, tedy Dalekohled určený pro pozorování blízkozemních asteroidů a jiných těles s neobvyklými drahami). Tým projektu tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková.[4] Jako detektor je používána CCD kamera, celá soustava má pak dosah asi do 22. magnitudy při tříminutové expozici a patří tak mezi světovou špičku ve svém oboru.[5] Během provozu dalekohledu se díky němu podařilo objevit desítky planetek.[6] V kopuli tohoto dalekohledu byla v letech 1977 až 1996 umístěna maksutova komora 0,63 m f/3 (630/850/1870 mm) a dvojitý Zeissův refraktor 250/3100 a 170/3100 mm.

Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #1[editovat | editovat zdroj]

Dalekohled má průměr 0,82 m a ohniskovou vzdálenost 4300 mm. Je to teleskop Newtonova typu. Používá se hlavně pro fotografování oblohy. Hvězdárna, jež se nachází východně od města Rtyně v Podkrkonoší, byla slavnostně otevřena v červnu 1980. Specializuje se na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

Dalekohled AZ800 na Hvězdárně ve Ždánicích[editovat | editovat zdroj]

V rámci dlouhodobé spolupráce s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jedná se o robotický teleskop od renomované rakouské firmy ASA (Astro Systeme Austria) na alt-azimutální vidlicové montáži o průměru zrcadla 0,8 m a světelností f/6,8, což z něj činí největší dalekohled na Moravě. Optický systém je typu Ritchey-Chrétien s překlopným terciarnim zrcátkem, které vytváří dvě Nasmyth ohniska v klopné ose dalekohledu. Z jedné strany vidlice je dalekohled osazen kvalitní CCD kamerou a z druhé strany bude vybaven spektrografem. [7]

Mayerův dalekohled v Ondřejově[editovat | editovat zdroj]

Mayerův dalekohled (65cm reflektor) v Ondřejově

Zrcadlový dalekohled o průměru 0,65 m a ohniskovou vzdáleností 2342 mm (s komakorektorem 2675 mm)[8] se nachází v kopuli o průměru 8 metrů v areálu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, v blízkosti známého „dvoumetru“. Přístroj byl uveden do provozu v roce 1962. V roce 1993 byl kompletně přestavěn a zautomatizován. Hlavní náplní pozorovacího programu je fotometrie blízkozemních asteroidů pomocí CCD kamery umístěné v ohnisku teleskopu. Zpracováním naměřených údajů mohou astronomové získat světelnou křivku planetky, z níž lze stanovit rotační periodu tělesa; to, zda (zdánlivě) rotuje kolem více než jedné osy,[9] popřípadě odhalit jeho podvojnost. Současně se může zkoumat vliv YORP efektu či jiných mechanismů ovlivňujících rotaci planetek.[10] Dalekohled byl 27. dubna 2019 pojmenován po svém konstruktérovi RNDr. Pavlu Mayerovi, DrSc., který se podílel také na konstrukci dvojčete tohoto 0,65m přístroje umístěném na observatoři na ostrově Hvar v Chorvatsku.[11] Byl uveden do provozu v roce 1972. Vzhledem ke konfiguraci typu Cassegrain má ohniskovou vzdálenost 7280 mm.[12]

Dalekohled na Hvězdárně a planetáriu Brno[editovat | editovat zdroj]

Dalekohledem o průměru 0,62 m a ohniskové vzdálenosti 2780 mm je umístěn v areálu Hvězdárny a planetária Brno na Kraví hoře. Je umístěn v observatoři, která do roku 2020[13][14] patřila Masarykově univerzitě v Brně.[15]

Přístroj je zkonstruován dle výkresů, které zajistil Lubomír Perek v padesátých letech 20. století na svém studijním pobytu na nizozemské hvězdárně v Leidenu.[16] Jedná se o větší dvojče Zundermanova 0,46m reflektoru z roku 1947.[17] Teleskop typu Newton v ohnisku s citlivou CCD kamerou se věnuje převážně odbornému pozorování galaxií, hvězdokup, mlhovin, proměnných hvězd, komet či jiných těles sluneční soustavy.[18]

Robotická observatoř Blue Eye 600[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. října 2014 byl na hvězdárně v Ondřejově uveden do provozu[19] automatický dalekohled o průměru 0,60 m a ohniskové vzdálenosti 3000 mm.[20] Dalekohled typu Ritchey–Chrétien s tříčočkovým korektorem je umístěn na alt-azimutální montáži. Vyniká velmi rychlým pohybem: za sekundu se dokáže otočit o 90 stupňů, což se využívá např. při hledání optických protějšků gamma záblesků.

Dalekohled na Kleti[editovat | editovat zdroj]

Kromě teleskopu KLENOT (viz výše) je na Hvězdárně na Kleti od roku 1992 v provozu také zrcadlový dalekohled o průměru 0,57 m a ohniskové vzdálenosti 2950 mm[21]. Po modernizaci v roce 1993 (instalace CCD kamery) začal být využíván týmem Jany Tiché v programu astrometrie planetek a komet. V roce 1997 se tento program stal nejproduktivnějším na světě ve svém oboru, v letech 1998–2001 pak druhým.[22] Během provozu se jím podařilo objevit několik stovek nových planetek a v roce 2000 dokonce jednu kometu, 196P/Tichý (starší označení: P/2000 U6).[23][24]

Dalekohled na Hvězdárně Jaroslava Trnky ve Slaném[editovat | editovat zdroj]

V kopuli hvězdárny je instalován od roku 2001 zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 7,8 m. Je určen jak pro vizuální, tak i fotografická pozorování. Společně se zrcadlovým dalekohledem je na mohutné montáži německého typu také instalován velký refraktor s průměrem objektivu 150 mm a ohniskovou vzdáleností 2,4 metru. Dalekohled se kromě běžných pozorování pro návštěvníky hvězdárny využívá také pro vlastní odborná pozorování v oblasti proměnných hvězd a exoplanet.[25]

Dalekohled na Hvězdárně v Rokycanech[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2007 je na Hvězdárně v Rokycanech v provozu 0,508 m dalekohled typu Dall-Kirgham o ohniskové vzdálenosti 3454 mm. Je určen pro vizuální i fotografické použití. Jeho instalací se Česko stalo první evropskou zemí, která tímto typem přístroje disponovala.[26] Otevírací doba hvězdárny je po celý rok ve čtvrtek večer.[27]

Dalekohled na Hvězdárně v Uherském Brodě[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna v Uherském Brodě je vybavena 0,5 m dalekohledem typu Newton s ohniskovou vzdáleností 2500 mm, familiárně pojmenovaném Theodor (po jednom ze zakladatelů a prvním vedoucím astronomického kroužku). Byl zakoupen koncem roku 2003, ale do plného provozu byl po rekonstrukci kopule uveden až v roce 2006 při oslavách 45. výročí otevření hvězdárny.[28] Je plně přístupný veřejnosti během otevírací doby hvězdárny.[29]

Dalekohled na Hvězdárně ve Rtyni v Podkrkonoší #2[editovat | editovat zdroj]

Dalekohled typu Cassegrain má průměr hlavního zrcadla 0,5 m a ohniskovou vzdálenost 10 000 mm. Hvězdárna se specializuje na astrofotografii a testování nových optických přístrojů. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě.

Dalekohled na Hvězdárně v Českém Těšíně[editovat | editovat zdroj]

Hvězdárna je vybavena teleskopem typu Newton o průměru 0,5 m a s ohniskovou vzdáleností 3000 mm.[30] Je zde provozována jak odborná činnost[31], tak i pozorování objektů hvězdné oblohy pro veřejnost.[32]

Dalekohled na Hvězdárně v Jičíně[editovat | editovat zdroj]

Hlavním přístrojem na hvězdárně je 0,5 m dalekohled Newtononova typu s ohniskovou vzdáleností 2000 mm. Používá se na focení a pro veřejnost na pozorování deep-sky objektů, např. galaxií, hvězdokup či mlhovin. Dalekohled má dva okulárové výtahy a otočné sekundární zrcadlo s aretací ve dvou pozicích. Jedna z pozic je určena pro vizuální pozorování. Po otočení sekundárního zrcátka na druhou stranu je obraz přesměrován do CCD kamery. Ta je společně s komakorektorem/reduktorem (který zkracuje ohnisko na 1.46 m a zvyšuje světelnost na f/2.9) umístěna na derotátoru a elektronickém ostření Gemini Focusing Rotator. Do provozu byl uveden v roce 2016. [33]

Dalekohled na Hvězdárně prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci[editovat | editovat zdroj]

Dalekohled typu Newton o průměru 0,5 m a ohniskové vzdálenosti 2000 mm.[34] je umístěn v hlavní kopuli o průměru 6,2 metrů.[35] Byl uveden do provozu po rekonstrukci hvězdárny v roce 2020. [36]

Dalekohledy o průměru 30–50 centimetrů[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka uvádí seznam teleskopů o průměru 30–50 centimetrů. U menších dalekohledů jde pouze o výběr, protože takové přístroje jsou pro amatéry dostupné i v maloobchodech.[37]

Dalekohledy o průměru 30–50 cm
Umístění Průměr [m] Ohnisková vzdálenost [mm] Typ V provozu od Poznámky
Hvězdárna Vyškov 0,5 2000 Reflektor 2014 Pozorování pro veřejnost, fotometrie proměnných hvězd, fotografování deep-sky[38]
Hvězdárna barona Artura Krause, Pardubice 0,45 6750 komb. Newton a Cassegrain 2005 Kreslení, fotografování Měsíce a planet.[39][40]
Lidová hvězdárna v Prostějově 0,44 2850 Newton ? Pozorování pro veřejnost.[41]
Hvězdárna v Teplicích 0,432 2939 modifikovaný Dall–Kirkham 2014 Pozorování pro veřejnost, zákryty hvězd planetkami.[42][43]
Hvězdárna v Úpici 0,42 840 Maksutov ? Dalekohled je určen k fotografování deep-sky objektů, komet, okolí dosvitů gama záblesků a dalších objektů.[44]
Štefánikova hvězdárna, Praha 0,406 4064 Schmidt-Cassegrain 2006 Měření poloh planetek, detekce zákrytů extrasolárních planet, zhotovování spekter hvězd.[45]
Hvězdárna Karlovy Vary 0,406 4142 Klevcov 2011 Pouze pro pozorování pro veřejnost, nahradil dosluhující hlavní dalekohled Newton 250/1473
Hvězdárna Veselí nad Moravou 0,406 3251 Schmidt-Cassegrain 2018 Dalekohled se nachází v měděné otočné kopulí o průměru 5 m.[46]
Hvězdárna Ďáblice, Praha 0,4 7500 Reflektor ? Dalekohled je umístěn ve východní kopuli na Coude montáži, díky které nabízí bezbariérový přístup.[47]
Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 0,4 2000 Newton 2002 Fotometrie planetek, proměnných hvězd, zákrytových dvojhvězd či trpasličích nov.[48]
Hotel Pod Sluncem v Třebízi 0,4 1800 Newton 2011 Pozorovatelna v areálu hotelu, pozorování pro veřejnost.[49]
Štefánikova hvězdárna, Praha 0,37 3300 Maksutov-Cassegrain 1976 Dalekohled je umístěn v západní kopuli.
Ostrava-Lhotka 0,36 1790 Newton ? Soukromá pozorovatelna, pozorování pro veřejnost.[50]
Hvězdárna Žebrák 0,358 2136 Newton 2011 Pozorování pro veřejnost, dle programu[51]
Hvězdárna a planetárium Brno 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain 2011 Pozorování pro veřejnost každý den kromě neděle.
Hvězdárna a planetárium Brno 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain 2012 Odborná pozorování
Hradec Králové 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain ? Soukromá pozorovatelna SKYMASTER, fotometrie proměnných hvězd, pozorování pro veřejnost.
Hvězdárna v Teplicích 0,356 3910 Schmidt-Cassegrain ? Dalekohled je umístěn v severozápadní kopuli.[52]
Hvězdárna Valašské Meziříčí 0,355 3550 Schmidt-Cassegrain ? Dalekohled je umístěn ve východní kopuli.[53]
Lidová hvězdárna v Prostějově 0,33 3110 Newton 1949 Pozorování pro veřejnost.[41]
Hvězdárna a planetárium České Budějovice 0,31 4000 Cassegrain 1935 Druhá nejstarší lidová hvězdárna v Čechách otevřena v roce 1937.[54]
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain 2005 CCD fotometrie zákrytových dvojhvězd a dlouhoperiodických proměnných hvězd.[55]
Hvězdárna v Úpici 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain ? Detekce optických protějšků gama záblesků, astrometrie malých těles sluneční soustavy
Hvězdárna a planetárium Plzeň 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain ? Pozorování pro veřejnost.
Jihlavská astronomická společnost, Jihlava 0,305 3048 Schmidt-Cassegrain 2007 Pozorování pro veřejnost každé pondělí po setmění.[56]
Dvoumetrový dalekohled v Ondřejově 0,3 7516 refraktor 1967 Pointery dvoumetrového dalekohledu [57]
Kleť 0,3 4500 refraktor ?
Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí 0,3 4070 Cassegrain ?
Hvězdárna barona Artura Krause, Pardubice 0,3 1800 Newton ? Přenosný. Pozorování pro veřejnost září-červen.[58]
Hvězdárna Vsetín 0,3 1690 Newton 2008 Fotometrie komet.[59][60]
Hvězdárna ve Vlašimi 0,3 1580 Newton ? Pozorování pro veřejnost každý pátek během dubna až září.[61]
Hvězdárna Ďáblice, Praha 0,3 ? Reflektor ? Dalekohled je umístěn v západní kopuli a slouží k fotografování oblohy.[62]
Hvězdárna v Úpici 0,3 ? Reflektor ? Přenosný
Hvězdárna Jeseník 0,3 3600[63] Cassegrain ? Pozorování pro veřejnost každou středu.[64]
BS observatory 0,3 1200 Newton 2015 Soukromá hvězdárna zaměřující se na proměnné hvězdy a přechody exoplanet.[65]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Popis dalekohledu na stránkách AsÚ AVČR. stelweb.asu.cas.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  2. ↑ ŠLECHTA, Miroslav. Ph.D.. Astropis. Roč. 2007, čís. 3, s. 22–25. ISSN 1211-0485. 
  3. ↑ Klet Observatory. www.klet.org [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.hvezdarnacb.cz/index.php?stranka=klenot_staff&menu_id=85&uroven=3
  5. ↑ TICHÁ, Jana. Ing. Astropis. Roč. 2002, čís. 4, s. 34–36. ISSN 1211-0485. 
  6. ↑ http://www.klet.org/?stranka=planetky&menu_id=6&uroven=2
  7. ↑ ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST. Nový největší dalekohled na Moravě!. ČAS [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŽĎÁRSKÁ, Jana. Mayerův dalekohled - Ondřejovská „pětašedesátka“ dostala své jméno. Čs. čas. fyz. 2019, roč. 69, čís. 4, s. 297–298. Dostupné online. 
  9. ↑ http://wise-obs.tau.ac.il/~david/OnSpinEvolution.htm#Tumblers Objekty zvané Tumblers
  10. ↑ SCHEIREICH, Petr. Mgr. Astropis. Roč. 2005, čís. 2, s. 30,31. ISSN 1211-0485. 
  11. ↑ Šestar - baza znanstvenih instrumenata (en). sestar.irb.hr [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hvar Observatory - 65cm Hvar Stelar Telescope. oh.geof.unizg.hr [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ HRABAL, Michal. Opraví obě kopule brněnské hvězdárny: dostanou i nové vytápění [online]. Brnensky.denik.cz, 2021-04-30 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Z8/11. zasedání Zastupitelstva města Brnakonané dne 5.11.2019: 130. Návrh na dispozice s majetkem s Masarykovou univerzitou [online]. Brno.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ https://astro.physics.muni.cz/observatory/
  16. ↑ Česká astronomická společnost. Poslední rozloučení s hvězdou české astronomie Lubošem Perkem. Astro.cz [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ Telescopes. www.universiteitleiden.nl [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Archivovaná kopie. monteboo.sci.muni.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-05. 
  19. ↑ Robotická observatoř v Ondřejově. Akademický bulletin [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ BROŽ, Miroslav; HANUŠ, Josef; ĎURECH, Josef. Robotická observatoř Blue Eye 600. Povětroň – Královéhradecký astronomický časopis. 2015, roč. 23, čís. 2, s. 5. Dostupné online. 
  21. ↑ Klet Observatory. www.klet.org [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ TICHÁ, Jana. Ing. Astropis. Roč. 2002, čís. 4, s. 34. ISSN 1211-0485. 
  23. ↑ TICHÁ, Jana. Ing. Astropis. Roč. 2000, čís. 4, s. 14,15. ISSN 1211-0485. 
  24. ↑ http://www.hvezdarnacb.cz/index.php?stranka=kometa&menu_id=45&uroven=2
  25. ↑ Hvězdárna Jaroslava Trnky ve Slaném: Titulní stránka. www.hvezdarna-slany.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ http://hvr.cz/hvezdarna/vybaveni/
  27. ↑ Archivovaná kopie. hvr.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-23. 
  28. ↑ https://hvezdarnaub.cz/hvezdarna/
  29. ↑ Archivovaná kopie. hvezdarnauherskybrod.sweb.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-26. 
  30. ↑ Archivovaná kopie. hvezdarna_tesin.sweb.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. 
  31. ↑ Archivovaná kopie. hvezdarna_tesin.sweb.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. 
  32. ↑ Archivovaná kopie. hvezdarna_tesin.sweb.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. 
  33. ↑ Vybavení - Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín. hvezdarnajicin.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  34. ↑ Hvězdárna a planetárium J. Hradec. www.hvezdarna.vkcjh.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  35. ↑ VÁCHOVÁ, Lucie. Hvězdárna s planetáriem zahájila provoz po rekonstrukci. Jindřichohradecký deník. 2020-06-03. Dostupné online [cit. 2021-03-11]. 
  36. ↑ Zahájení provozu Hvězdárny a planetária prof. Františka Nušla - Městské informační centrum Jindřichův Hradec. m.infocentrum.jh.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-17. 
  37. ↑ Dalekohledy Schmidt-Cassegrain - pouze optika [online]. Supra Praha, 2021 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. 
  38. ↑ Technické vybavení | Hvězdárna Vyškov. hvezdarna.zoo-vyskov.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  39. ↑ VEZNAROVÁ, Irena. O Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích a o planetce, která jí byla věnována. Astropis. Roč. 2001, čís. 3, s. 38. ISSN 1211-0485. 
  40. ↑ Informace o přístroji na stránkách výrobce http://www.dalekohledy-drbohlav.cz/ddm-pce.html
  41. ↑ a b Otevírací hodiny. www.hvezdarnapv.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-20. 
  42. ↑ Popis dalekohledu a fotografie. www.hapteplice.cz [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-03. 
  43. ↑ Odborná pozorování na hvězdárně v Teplicích. www.hapteplice.cz [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-03. 
  44. ↑ http://www.obsupice.cz/popular/informace.htm
  45. ↑ http://www.observatory.cz/mark/index.php Robotický dalekohled Mark
  46. ↑ Pozorovací přístroje | Hvězdárna Veselí [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  47. ↑ Hvězdárna Ďáblice – planetum. www.planetum.cz [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  48. ↑ http://www.astrohk.cz/hvezdarna.php
  49. ↑ Archivovaná kopie. www.astrohotel.cz [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22. 
  50. ↑ http://max.mysteria.cz/ Archivováno 30. 9. 2009 na Wayback Machine.; sekce Kontakt
  51. ↑ http://www.hvezdarnazebrak.cz/; sekce Program
  52. ↑ Hvězdárna Teplice - Vybavení. www.hapteplice.cz [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. 
  53. ↑ Technické vybavení. Hvězdárna Valašské Meziříčí, astronomie [online]. [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  54. ↑ Oficiální stránky Hvězdárny a planetária České Budějovice. www.hvezdarnacb.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  55. ↑ Projekt Eridanus, přístrojové vybavení. ostrava.astronomy.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-26. 
  56. ↑ Stránky Jihlavské astronomické společnosti http://www.jiast.cz/pozorovani Archivováno 16. 4. 2010 na Wayback Machine.
  57. ↑ Popis dalekohledu na stránkách AsÚ AVČR. stelweb.asu.cas.cz [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  58. ↑ http://www.astropardubice.cz/o-hvezdarne/
  59. ↑ Popis dalekohledu, postup pozorování [nedostupný zdroj]
  60. ↑ Informace o přístroji na stránkách výrobce
  61. ↑ http://www.vas.cz/verejna/ Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine. Archivováno 11. 12. 2009 na Wayback Machine., sekce Otevírací doba
  62. ↑ Archivovaná kopie. www.planetarium.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-28. 
  63. ↑ Reference. www.dalekohledy-drbohlav.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  64. ↑ Archivovaná kopie. www.oajes.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-04. 
  65. ↑ BSObservatory - Thirty CentiMeter Telescope. www.tcmt.org [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Největší_dalekohledy_v_Česku&oldid=23519251“