Negevská poušť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Negevská poušť
Negevská poušť
Hory Eilat

Negevská poušť, zjednodušeně Negev (hebrejsky: נֶגֶב, arabsky: النقب, an-Naqab) je poušť na jihu Izraele, která svojí rozlohou zabírá většinu Jižního distriktu. Svou velikostí se rozprostírá na 69 % rozlohy státu Izrael, což je zhruba 13 000 km². Jedná se o území trojúhelníkového tvaru na jihu s letoviskem Ejlat a na severu s městem Beerševa. Jeho západní část přiléhá k poušti na Sinajském poloostrově a východní hranicí je Wádí Arava.

Historie

První zmínky osídlení Negevské pouště se týkají nomádského způsobu života a datují se 2000 let př. n. l. Kmeny které tvořily první trvalé osídlení byly kmeny Kanaanské, Amalkitské a Edomitské a osídlení se rovněž datuje 2000 let př. n. l. V této oblasti byla v období faraonského Egypta, hlavně během let 1400 a 1300 př. n. l. těžba a zpracování mědi (stějně tak jako na Sinajské poušti.

V 9. století př.n.l. se vzestup a expanze hornictví v Negevu a Edomu (moderní výraz pro Jordánsko) střetl se vzestupem Asyrské říše. V 8. století př. n. l. bylo hlavním městem tohoto regionu Bir es-Saba. Známky o židovském osídlení této oblasti pocházejí z let 1020 až 928 př. n. l., kdy se osídlení soustředilo hlavně kolem hlavního města tohoto regionu.

Ve 4. století př. n. l. se kmen Nabatejců rozhodl zavést zavlažovací systém, který podporoval přinejmenším pět hlavní urbanizačních center a to: Obodu, Mamphis, Sobatu, Elusu a Nessanu. Nabatejci kontrolovali obchod s kořením a cesty mezi jejich hlavním městem Petrou a přístavy v Gaze.

Nabatejská kontrola na územím jižní Palestiny skončila, když Římská říše anektovala jejich zem v roce 106 n. l. Populace se skládala hlavně z arabských nomádů a nabatejců.

Na tomto území se díky byzantské nadvládě od 4. století n. l. rozšířilo křesťanství. Díky zakládání zemědělsky založeným měst se začala exponenciálně rozrůstat tehdejší populace. V 7. století na toto území přišly muslimské síly, které byly společně s Islámem relativně snadno přijaty a to především kvůli společné arabské minulosti.

Po další tisíciletí vládly nad Negevem nomádské kmeny více méně nezávisle bez jakýchkoliv zásahů. To co se dochovalo do dnešních dnů je především zásluhou ústně předávaných příběhů a legend z oblastí Wadi Musa a Petra v současném Jordánsku. Později, za vlád Osmanské říše, bylo vybudováno administrativní centrum v jižní Palestině - Bir es-Saba - na místě starověké Beerševy. Byly vybudovány školy a železnice.

Současnost

V současné době je Negevská poušť domovem pro zhruba 379 000 židů a pro zhruba 175 000 beduínů. Největší město regionu a správní město je Beerševa (zhruba 200 tisíc obyvatel) na severu. Na jihu se nachází Akabský záliv s rekreačním městem Ejlat. Mezi další města patří Dimona, Arad, Micpe Ramon stejně tak jako množství malých beduínských městeček, včetně Rachatu a Tel Ševy. Nachází se zde také mnoho kibuců, včetně Revivim a Sde Boker. Kibuc Sde Boker byl založen prvním izraelským ministerským předsedou Davidem Ben Gurionem a stal se jeho domovem poté, co odešel z politiky.

Poušť je také domovem pro Ben Gurionovu univerzitu, jehož fakulty, včetně Blausteinova insitutu pro výzkum pouště a Mezinárodní školy Alberta Katze pro výzkum pouště, jsou umístěny v kampusu univerzity vedle kibucu Sde Boker.

Geografie

Negevská poušť skýtá množství kulturně-historických a geologických prvků. Mezi ty geologické patří například tři velké, erozí vytvořené, kráterovité kruhy, neboli maktešim (sing. Machteš), které jsou unikátní právě v této oblasti. Jsou to Machteš Ramon, Machteš ha-gadol („Velký kráter“) a Machteš ha-katan („Malý kráter“).

Negevská poušť se dělí do pěti odlišných oblastí:

  • Severní Negev neboli středomořská oblast má roční úhrn srážek 300mm a obsahuje docela úrodné půdy.
  • Západní Negev má roční úhrn srážek 250 mm a má lehké a částečně písčité půdy. Pískové duny zde mohou dosahovat až výšky 30 metrů.
  • Střední Negev je místem, kde se nachází město Beerševa. Roční úhrn srážek je 200mm a toto území je charakterizováno nepropustnými půdami, dovolující minimální průsak vody. Dále pak také rozsáhlými půdními erozemi.
  • Negevské výšiny a náhorní plošina Ramat ha-Negev (hebrejsky: רמת הנגב, Negevské výšiny) se nachází mezi 370 a 520 m n. m. Toto území je charakterizováno extrémními teplotami jak v zimě, tak i v létě. Roční úhrn srážek je 100mm a jsou tu špatné a slané půdy.
  • Aravské údolí se nachází podél jordánské hranice a táhne se 180 km od Ejlatu (na jihu) po Mrtvé moře (na severu). Údolí Arava je aridní oblastí jejíž roční úhrn srážek je stěží 50 mm.

Klima

Klimadiagram města Beerševa

Negevská poušť je aridní oblast s velmi malými srážkovými úhrny. To je způsobeno její polohou východně od Sahary a extrémními teplotami díky umístění poblíž 31. rovnoběžky.

Geologie

Navzdory obecnému povědomí o poušti, není Negevská poušť pokryta pískem. Jedná se spíše o směsici hnědých, skalnatých a prašných hornatin, které jsou přerušovány vádí a hlubokými krátery. Tato oblast byla v minulosti dnem prapůvodního moře a nacházejí se zde dodnes zkameněliny živočichů. Mimo přírodní krásy nabízí Negev množství starodávných míst, odrážejících bohatou historii jakožto křižovatky obchodních cest mezi Asií, Afrikou a Evropou.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Negevská poušť na Wikimedia Commons

Poznámky

  • V tomto článku byl použit překlad textu z článku Negev na anglické Wikipedii.

Literatura

  • IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. 28 s. 

Související články

Šablona:Portál Izrael

Externí odkazy