Neformální vzdělávání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
výuka v ZUŠ

Neformální vzdělávání je vzdělávání, které probíhá mimo formální (školský) vzdělávací systém. Cílem je rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů.[1] Neformální vzdělávání poskytují instituce, které můžou mít různou podobu. Jedná se o soukromé firmy, nestátní neziskové organizace, nebo ho například nabízí i zaměstnavatel. Mezi tento typ vzdělávání patří volnočasové aktivity pro děti, mládež, ale i dospělé, kurzy cizích jazyků, kurzy nových technologií, nebo třeba program celoživotního vzdělávání na vysokých školách. Namísto dosažení určitého stupně vzdělání, jako je tomu u vzdělání formálního (základní, středoškolské, vysokoškolské atd.), je absolvování potvrzeno certifikáty rozdílného charakteru, jako je například jazykový certifikát.[2] V širším pojetí neformálního vzdělávání je zahrnuto také zájmové vzdělávaní. Školská zařízení, která tento typ vzdělávání poskytuje (jedná se například o střediska volného času, školní družiny či kluby), funguje na základě školského zákona, svojí činností se však blíží vzdělání neformálnímu, a proto tyto zařízení řadíme do obou typů systémů – formální (z hlediska typu instituce) i neformální (vzhledem k metodám).[3]

Charakteristika neformálního vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Neformální vzdělávání je procesem s jasnými pravidly a organizací, složených z postupných, konkrétních kroků, které vedou ke splnění předem zadaných vzdělávacích cílů. Hlavním rysem neformálního vzdělávání je dobrovolnost, motivací k účasti je tedy zájem o danou aktivitu, nejedná se o povinnou školní docházku. Tato forma vzdělávání by navíc měla být přístupná bez rozdílů všem. Vyžaduje se aktivní účast vzdělávaných osob, na které je celá výuka zaměřena. Využívá se jak individuálního přístupu, tak práce ve skupině, a tedy vzájemného propojování obou forem učení. Na rozdíl od formálního učení je hlavní myšlenkou a cíle učit se to, co člověk skutečně v životě potřebuje, jedná se tedy o osvojování dovedností pro život, učení je tedy založené na zkušenosti a činnosti a reaguje na potřeby účastníků, tedy na to, co je osobně zajímá, nebo je jim blízké. Neformální vzdělávání klade důraz na celostní přístup, rozvíjí člověka po všech stránkách; celou osobnost, a to i jeho emoce a hodnoty.[4]

Instituce poskytující neformální vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Veřejné organizace[editovat | editovat zdroj]

Nestátní neziskové organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Sdružení dětí a mládeže – jsou sdružovány ČRDM, patří sem např. DUHA

Soukromé instituce[editovat | editovat zdroj]

Podniková vzdělávací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Neformální vzdělávání dospělých[editovat | editovat zdroj]

Intermediate class at Shane language school London.jpg

Vzhledem k pokroku doby, a rozvojem nových technologií, je neformální vzdělávání žádoucí i pro dospělé. Člověk se tak vyvíjí ve svém oboru a nestagnuje, co se týče nových přístupů či metod, reaguje tak na potřeby zaměstnavatele i společnosti. Má možnost rozšiřovat svoje původní vzdělání a odvádět tak ještě lepší a kvalitnější práci. Další vzdělávání dospělých je však podmíněno dostatečnou nabídkou vzdělávacích kurzů zaměstnavatel, která souvisí se zodpovědností společnosti za vytváření rovných vzdělávacích příležitostí bez ohledu na věk, vzdělání, bydliště nebo socio-ekonomický status. Profese, které se dále vzdělávají nejméně patří mezi kvalifikačně méně náročné. Nejvyšší dosažená kvalifikace, popřípadě stupeň nejvyššího vzdělání má také na motivaci k dalšímu neformálnímu studiu největší vliv. Do skupiny lidí, které se nejméně vzdělávají dále patří lidé se základním vzděláním, lidé před důchodem, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, osoby bez zaměstnání, nebo s nízkými příjmy.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Neformální vzdělávání
  2. a b KOHOUTEK, Jan; VESELÝ, Arnošt. Vzdělávací politika. 1.. vyd. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2015. 
  3. A.S, (c) 2019 IVITERA. Neformální vzdělávání, volný čas a rozvoj kompetencí. www.hrnews.cz [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (česky) 
  4. O neformálním vzdělávání - Mládež - Projekty mobility osob - Erasmus+. www.naerasmusplus.cz [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]