Nechvalice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nechvalice (okres Příbram))
Tento článek je o obci na Sedlčansku. O části obce Bystřany pojednává článek Nechvalice (Bystřany).
Nechvalice
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Znak obce NechvaliceVlajka obce Nechvalice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSedlčany
Obec s rozšířenou působnostíSedlčany
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel665 (2023)[1]
Rozloha24,61 km²[2]
Nadmořská výška481 m n. m.
PSČ262 54, 264 01
Počet domů287 (2021)[3]
Počet částí obce16
Počet k. ú.8
Počet ZSJ14
Kontakt
Adresa obecního úřaduNechvalice 62
264 01 Sedlčany
obec.nechvalice@tiscali.cz
StarostaJaroslav Mašek
Oficiální web: www.obecnechvalice.cz
Nechvalice
Nechvalice
Další údaje
Kód obce540846
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nechvalice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 10 km jižně od města Sedlčany. Žije zde 665[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec však existovala již v polovině 13. století, kdy zde byl založen románský kostel svatého Mikuláše, přestavěný v době gotické.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Nechvalice se skládá ze šestnácti částí ležících na osmi katastrálních územích:

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 byly v obci Nechvalice (přísl. Bratřejov, Bratříkovice, Křemenice, Libčice, 695 obyvatel, poštovní úřad, katol. kostel) evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nechvalicích, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 mlýny, obuvník, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Nechvalice, trafika, 2 truhláři.

V obci Ředice (přísl. Hodkov, Huštilář, Mokřany, Ředičky, 452 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nechvalic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] hostinec, 2 koláři, 2 kováři, 2 mlýny, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Mikuláše se v písemných pramenech poprvé připomíná jako farní chrám, který odvádí papežský desátek roku 1350. Byl postaven v polovině 13. století jako jednolodní kamenná stavba s hranolovou věží v průčelí v románském slohu. Později byl zčásti přestavěn v gotickém slohu a zaklenut křížovými klenbami. Kostelní věž zůstala románská, s jehlancovou střechou opravenou v 19. století. Vnitřní zařízení kostela je novogotické. Oltář má tři obrazy: sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava. Autorem obrazů je Josef Scheiwl. Cínová křtitelnice pochází z roku 1788.
  • V obci je dochována řada staveb lidové architektury.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Dublovice a Nechvalice si pořídily nové zvony současně a zavěsily je, ještě neposvěcené, na své kostelní věže. Zvony se však v noci vznesly a vyměnily si svá místa. Na kamenech mezi obcemi, kde odpočívaly, jsou dodnes vidět jejich otisky. Také svým hlasem připomínají svůj původ, neboť zvon v Dublovicích při zvonění volá: „Nechvalák!“ a nechvalický: „Dublovák!“

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nechvalice v pohledu od Libčic

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Místní částí Bratřejov prochází silnice II/105 Sedlčany – Vysoký Chlumec – Petrovice – Milevsko.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Z obce vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Milevsko, Petrovice, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika – Obcí vedou cyklotrasy č. 8139 Vápenice – Nechvalice – Obděnice – Petrovice a č. 8143 Petrovice – Skoupý – Nechvalice – Nové Dvory.
  • Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany – Vysoký Chlumec – Bratřejov – Petrovice – Milevsko a žlutá turistická značka Smrčí – Počepice – Zvěřinec – Kvasejovice

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 891. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1514. (česky a německy)
  11. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 2, Praha : Academia 1978, s. 476.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]