Nechvalice
| Nechvalice | |
 Kostel sv. Mikuláše | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ020B 540846 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Příbram (CZ020B) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Sedlčany |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 24,58 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′36″ s. š., 14°23′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 657 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 485 m n. m. |
| PSČ | 262 54 až 264 01 |
| Zákl. sídelní jednotky | 14 |
| Části obce | 16 |
| Katastrální území | 8 |
| Adresa obecního úřadu |
Nechvalice 62 26401 Sedlčany |
| Starosta | Jiří Hejhal |
|
Oficiální web: www | |
| Email: obec.nechvalice@tiscali.cz | |
  Nechvalice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Nechvalice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 10 km jižně od města Sedlčany. Žije zde 657[1] obyvatel.
Obsah
Části obce
Obec Nechvalice se skládá ze šestnácti částí ležících na osmi katastrálních územích:
- Nechvalice (i název k. ú.)
- Bratřejov (i název k. ú.)
- Bratříkovice (k. ú. Bratříkovice u Nechvalic)
- Březí (leží v k. ú. Chválov)
- Dražka (leží v k. ú. Ředice)
- Hodkov (leží v k. ú. Mokřany u Nechvalic)
- Huštilář (leží v k. ú. Ředice)
- Chválov (i název k. ú.)
- Křemenice (i název k. ú.)
- Libčice (k. ú. Libčice u Nechvalic)
- Mokřany (k. ú. Mokřany u Nechvalic)
- Rážkovy (leží v k. ú. Chválov)
- Ředice (i název k. ú.)
- Ředičky (leží v k. ú. Ředice)
- Setěkovy (leží v k. ú. Mokřany u Nechvalic)
- Vratkov (leží v k. ú. Chválov)
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec však existovala již v polovině 13. století, kdy zde byl založen románský kostel svatého Mikuláše, přestavěný v době gotické. Narodil se tu a působil zemědělec a politik Jan Kožmín (1845–1924).
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[2]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
- 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[4]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Rok 1932
V obci Nechvalice (přísl. Bratřejov, Bratříkovice, Křemenice, Libčice, 695 obyvatel, poštovní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nechvalicích, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 mlýny, obuvník, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Nechvalice, trafika, 2 truhláři.
V obci Ředice (přísl. Hodkov, Huštilář, Mokřany, Ředičky, 452 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nechvalic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] hostinec, 2 koláři, 2 kováři, 2 mlýny, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Mikuláše se v písemných pramenech poprvé připomíná jako farní chrám, který odvádí papežský desátek roku 1350. Byl postaven v polovině 13.století jako jednolodní kamenná stavba s hranolovou věží v průčelí v románském slohu. Později byl zčásti přestavěn v gotickém slohu a zaklenut křížovými klenbami. Kostelní věž zůstala románská, s jehlancovou střechou opravenou v 19. století. Vnitřní zařízení kostela je novogotické. Oltář má tři obrazy: sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava. Autorem obrazů je Josef Scheiwl. Cínová křtitelnice pochází z roku 1788.
- V obci je dochována řada staveb lidové architektury.
Pověsti
Dublovice a Nechvalice si pořídily nové zvony současně a zavěsily je, ještě neposvěcené, na své kostelní věže. Zvony se však v noci vznesly a vyměnily si svá místa. Na kamenech mezi obcemi, kde odpočívaly, jsou dodnes vidět jejich otisky. Také svým hlasem připomínají svůj původ, neboť zvon v Dublovicích při zvonění volá: „Nechvalák!“ a nechvalický: „Dublovák!“
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Místní částí Bratřejov prochází silnice II/105 Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Z obce vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Milevsko, Petrovice, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice.
Turistika
- Cyklistika – Obcí vedou cyklotrasy č. 8139 Vápenice - Nechvalice - Obděnice - Petrovice a č. 8143 Petrovice - Skoupý - Nechvalice - Nové Dvory.
- Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy
Sedlčany - Vysoký Chlumec - Bratřejov - Petrovice - Milevsko a 
Smrčí - Počepice - Zvěřinec - Kvasejovice.
Rodáci, osobnosti
- Zemědělec a politik Jan Kožmín (1845–1924), poslanec zemského sněmu a okresní starosta.[9]
- Josef Barhoň (1872–1939), český podnikatel, velkoobchodník textilem
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 891. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1514. (česky a německy)
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky)
Literatura
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- POCHE, Emanuel a kolektivː Umělecké památky Čech 2, Praha ː Academia 1978, s. 476.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nechvalice ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Nechvalice v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
