Neandertálec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Neandrtálec)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxNeandertálec
Stratigrafický výskyt: Pleistocén, před 600–30 tisíci let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra neandertálce
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Čeleď hominidi (Hominidae)
Rod člověk (Homo)
Binomické jméno
Homo neanderthalensis
King, 1864
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neandertálec (Homo neanderthalensis, nebo Homo sapiens neanderthalensis) je předvěká forma člověka řazená buď do druhu Homo sapiens, nebo poddruhu Homo sapiens sapiens. Jeho ostatky byly vůbec prvními prozkoumanými fosíliemi pravěkého člověka se zveřejněnými výsledky.

První lebky neandertálců byly objeveny v belgické lokalitě Engis roku 1829 a ve Forbesově lomu v Gibraltaru roku 1848. Tyto nálezy však byly uloženy v muzeích a proto je často za první lokalitu nálezu kosterních pozůstatků mylně považováno údolí Neandertal nedaleko Düsseldorfu, ze kterého byl odvozen i název této vývojové větve.

V údolí Neanderthal objevil při jedné ze svých procházek profesor Carl Fuhlrott roku 1856 dělníky vyhazující při práci v kamenolomu zbytky lidské kostry. Opatrně nález co nejvíce zkompletoval a prozkoumal. Jeho závěr byl pro tehdejší svět šokující a nepřijatelný. „Fosilní předvěký člověk neexistuje!“ prohlašovali Fuhlrottovi odpůrci a vědecké autority té doby. Až Darwinova teorie evoluční biologie roku 1859 a další nálezy daly nakonec za pravdu Fuhlrottovi.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Evoluce člověka.
Místa kde byly nalezeny neandertálcovy typické fosílie

Dlouhodobým problémem bylo, kam neandertálce ve vývojovém stromu člověka řadit. V současnosti panuje přesvědčení, že jejich původ je úzce spjat s evolučním skokem v dějinách rodu Homo, ke kterému došlo zhruba před 800 000 lety v Africe. Po dlouhém období stagnace se náhle na africkém kontinentu vynořují progresívnější formy hominidů s vyšším objemem mozkovny a vyšší postavou než u jejich předchůdce Homo ergaster a příbuzného druhu Homo erectus. Jedna skupina těchto pokročilých pralidí už minimálně před 800 000 lety osídlila Evropu. Vědci jim přidělili název Homo antecessor (doslova „člověk-průkopník“). Před cca 600 000 lety se Homo antecessor vyvinul v nový druh, „člověka z Heidelbergu“ (Homo heidelbergensis), jenž je považován za předka pozdějších neandertálců (v Evropě jako protoneandrtálec) i Homo sapiens (v Africe). Potvrzují to i výzkumy neandertálské DNA extrahované z koster, které indikují, že poslední společný předek neandertálců a moderních lidí žil před 700 000 lety a k definitivnímu rozštěpení obou druhů došlo zhruba před 370 000 lety. Do té doby také spadá doložené využívání ohně neandrtálci.[1] Homo heidelbergensis byl v Evropě záhy konfrontován s prudkými klimatickými výkyvy charakterizujícími nástup dob ledových. Stáří společného ženského předka všech neandertálců (asi 250 000 let) odpovídá vrcholu tzv. mindelského (elsterského) glaciálu, kdy se v Evropě objevují první hominidé se zárodečnými neandertálskými rysy. Ve své typické podobě se neandertálci vynořují na konci dalšího (risského/saalského) glaciálu před 130 000 lety.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření neandertálců v geograficky užším smyslu (nálezy ze Sibiře zobrazeny nejsou)

Jak ukazují poslední genetické výzkumy, v průběhu teplého eemského interglaciálu před 114 až 131 000 lety pronikli evropští neandertálci až do střední Asie. Za nejvýchodněji položené naleziště neandertálců byla dosud považována jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kde byly ve 30. letech objeveny pozůstatky neandertálského dítěte staré asi 70 000 let. Analýza DNA z přibližně 30-38 000 let staré kostry v Okladnikově jeskyni v Altajském pohoří však ukázala, že nenáleží moderním lidem, nýbrž neandertálcům. Do tohoto obrázku zapadá nález archeologické lokality s rysy mousterienu na horním toku Jeniseje, která byla datovaná na stáří 125 000 let. Znamená to, že neandertálci obývali i region jižní Sibiře a teoreticky není vyloučeno, že se mohli dostat až na Dálný Východ. Před cca 70 000 lety, kdy došlo k dramatickému ochlazení, okupují i Přední Východ, který v průběhu předchozího teplého interglaciálu drželi v rukou první sapientní migranti z Afriky.[2]

Na českém území dokládá přítomnost neandrtálců zejména archeologický objev z jeskyně Šipka v severomoravském Štramberku – tzv. Šipecká čelist.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Rytina připisovaná neandrtálci v jeskyni Gorham (Gibraltar)
Hmotová rekonstrukce vzhledu neandertálců

Charakteristickým rysem provázejícím neandertálce je „mousterská kultura“ (mousterien). Ta se vyznačuje tzv. levalloiskou technikou výroby nástrojů, jež se v Evropě objevuje před zhruba čtvrt milionem let a dokázala už sofistikovaně opracovávat i drobné úštěpy od kamenného jádra, které byly v předešlém období pouze výrobním odpadem. Neandertálci používali pěstní klíny a další druhy kamenné industrie (škrabadla, nožíky, rydla), dále pak dřevěné a kostěné nástroje. Typickými zbraněmi (které nebyly primitivnější než u Homo sapiens)[3] neandertálců byly oštěpy/kopí s kamennými hroty, primitivní sekery a palice. Vyráběli vlastní smolné lepidlo, aby hroty připevnili.[4] Na území Česka je moustérien reprezentován svou regionální variantou nazývanou micoquien, jehož nejvýznamnější nálezy pocházejí z jeskyně Kůlna v Moravském krasu. Na konci středního paleolitu se v souvislosti s neandertálci setkáváme i s prvními pohřby, z nichž nejvíce proslul ten údajně „květinový“ z iráckého Šanídáru, který obsahoval kostru člověka stiženého mnoha zraněními a dokonce s amputovanou rukou. Dětské hroby byly vyzdobenější, což svědčí o silných citových vazbách.[5] Ovšem tyto interpretace nejsou jednoznačně přijímány.[6] U neandertálce lze ovšem také doložit kanibalismus.[7]

Umělecké sklony lze doložit již před 130 tisíci lety.[8] Před 176 tisíci lety pravděpodobně opracovávali i stalagmity.[9] Později lze doložit i jeskynní malířství.

Neandertálci používali při komunikaci jazyk, jehož podoba je ale nedoložena. Pro existenci řeči svědčí několik nepřímých důkazů včetně života v komplexních sociálních skupinách a používání rozvinutých loveckých technik. Nalezena byla také podobná jazylka, která souvisí se schopností mluvit.[10] Navíc extrakcí kostí byla zjištěna přítomnost genu FOXP2, který u moderních lidí zodpovídá za řeč.[11] Inteligence neandrtálců byla stejná jako u tehdejších lidí moderního typu.[12]

K bydlení neandrtálci využívali jeskyně nebo si stavěli jednoduché přístřešky především z mamutích kostí a klů, případně ze dřeva. Jejich styl života nebyl tolik založen na migraci jako u kromaňonců.

Porod neandertálců byl komplikovaný stejně jako u dnešního člověka a proto rodičkám musel někdo pomáhat („porodní bába“).[13]

Některé nálezy napovídají, že neandertálci si čistili zuby.[14] Ale tyčky na čištění zubů používají lidé už pravděpodobně přes milión let.[15]

Fyzický vzhled[editovat | editovat zdroj]

Lebka neandertálce má výrazné nadočnicové oblouky a nízké čelo
Srovnání lebky člověka dnešního typu a neandertálce

Původní lidské populace, obývající tropickou Afriku, se vyznačovaly štíhlou lineární konstitucí a relativně dlouhými končetinami s dlouhými distálními segmenty (předloktí, lýtka). Tato tělesná stavba relativně zvětšovala povrch těla v poměru k tělesné hmotnosti a tak umožňovala rychleji se zbavovat přebytečného tepla a vyhnout se riziku přehřátí (tzv. Allenovo ekologické pravidlo). V extrémní podobě se s ní dnes setkáváme u obyvatel afrických savan a u australských domorodců. Předkové neandertálců se však museli vyrovnat s diametrálně odlišným klimatem, které naopak vyžadovalo maximální konzervaci tělesného tepla a tudíž i relativní zmenšení tělesného povrchu. To vedlo k evoluční selekci podsaditých tělesných typů s krátkými končetinami a zejména s velmi krátkými distálními segmenty (předloktí, lýtka) (tzv. Bergmannovo pravidlo). Po překonání dvou krutých dob ledových se neandertálci vynořují jako značně muskulární, zhruba 165 cm vysocí hominidi s mohutným trupem a robustními kostmi, které musely vydržet riskantní lovecký styl, při němž docházelo často k přímému kontaktu s tehdejší evropskou megafaunou.

Současného člověka by na neandertálcích asi nejvíce upoutal výrazný pronikavý nos, nízké, téměř ploché čelo s nadočnicovými oblouky, dlouhá, plochá lebka a neexistence brady. Rozhodně nebyli hloupí; objem jejich mozkovny se v průměru pohyboval na nejhořejší úrovni rozpětí u současných lidských populací (téměř 1500 cm3). Podle studia neandertálské DNA měli tito hominidi světlou pleť a měli se mezi nimi vyskytovat i jedinci s ryšavými vlasy. Novější studie to však spíš popírá.[16]

Rozdíly ve tvaru lebky od moderního člověka korelují s polohou „neandrtálskosti“ odvozenou z DNA testů moderních lidí podle jejich podílu neandrtálské DNA.[17]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Potrava neandertálců obsahovala hlavně maso velkých zvířat (velcí býložravci), ale také mořské živočichy jako jsou měkkýši, tuleni, delfíni, ryby, mořští ptáci a želvy.[18] Nejnovější studie naznačují, že jídelníček si obohacovali vařenou rostlinnou stravou.[19][20] Rostlinná strava místy tvořila podstatnou část jídelníčku.[21] Objevuje se také kanibalismus.[22]

Vymření neandertálců[editovat | editovat zdroj]

Ve střední a středozápadní Evropě mizí neandertálci poměrně záhy po nástupu klasického aurignacienu před 36 500 lety. Poslední stopy mousteriénu a neandertálských koster nacházíme porůznu ve Španělsku a ve východní Evropě (Vindija v Donja Voća) před 28 000–30 000 lety (ale spíše před 32 až 34 tisíci lety).[23] Vůbec poslední neandertálci přežívali v jeskynním systému kolem Gibraltaru (Gorhamova jeskyně) možná ještě před 24 000 lety (v poslední době je však toto datování zpochybňováno, neboť důkazy jsou pouze nepřímé, a uvádí se doba přibližně před 40 000 lety).[24] Tou dobou se zvyšovala populace Homo sapiens[25] a pouhé mísení tedy mohlo vést k potlačení neandrtálských znaků. Avšak k vymření neandrtálce mohly napomoci nemoci, na které byl člověk moderního typu adaptován a přinesl je do Evropy.[26] Ten byl v dané době na populačním vrcholu.[27] Další možností je genetická výhoda člověka vůči produktům spalování.[28] K vymření však nemusel být žádný zásadní důvod a mohlo jít jen o statistickou nevyhnutelnost danou malou ale neustávající migrací moderního člověka do Evropy.[29]

Mísení s moderními lidmi[editovat | editovat zdroj]

Podle antropologů je taková možnost velmi pravděpodobná, protože na kostrách nejstarších evropských sapientů nacházíme ve zvýšené míře určité typické neandertálské nebo jiné archaické znaky, které už u tehdejších afrických Homo sapiens vymizely. Známý je také příklad 24 500 let starého „hybridního“ dítěte z portugalského Abrigo de Lagar Velho, jehož kostra vykazuje sapientní i neandertálské rysy. To by naznačovalo, že moderní lidé museli při svém putování do Evropy či přímo v Evropě absorbovat určitou příměs lokálních hominidů. Ovšem k mísení prokazatelně docházelo již před 100 000 lety.[30] Velmi zajímavé výsledky přinesla vědecká studie publikovaná v květnu roku 2010. Podle ní obsahuje DNA moderního člověka zřetelné stopy (cca 2 % v jednom člověku, ale nejméně 20 % genomu neandrtálce přežívá v celé populaci lidstva)[31] neandrtálského genomu (DNA shodná se současným člověkem na 99,7 %). To se týká původem evropské a asijské populace, nikoli však negroidů. To jen potvrzuje teorii, že moderní lidé (Homo sapiens sapiens) pocházeli z Afriky, přičemž neandrtálci se ve své klasické podobě vyvinuli v Evropě a na Blízkém východě. Tyto dvě skupiny lidí se definitivně rozešly zhruba před 400 000 lety, nicméně později se opět smísily (technicky jde tedy podle nejčastější definice druhu o tentýž druh, a tedy o „geografickou rasu“[32]), neboť moderní lidé migrovali do Evropy a do Asie a minimálně 10 000 let s neandrtálci koexistovali.[33][34] Zajímavé je, že Ötzi (z doby před 5300 lety) obsahuje neandrtálského genomu téměř 5 %.[35] Fosilní DNA stará zhruba 40 000 let a nalezená v Peștera cu Oase dosahuje až 9 % neandrtálského genomu,[36] přičemž dvanáctý chromozom obsahuje 50 %. Podle mtDNA je rozdíl člověka a neandrtálce ve 202 bázích ze zhruba 16 500 mitochondriální DNA (denisované v 385 a šimpanzi v 1462).[37] Pro HVR1 oblast jsou dokonce rozdíly mezi některými lidmi větší než mezi některým člověkem a jemu nejbližším neandrtálcem.[38]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.colorado.edu/news/releases/2011/03/14/neanderthals-were-nifty-controlling-fire-according-cu-boulder-researcher - Neanderthals were nifty at controlling fire, according to CU-Boulder researcher
  2. EVOLUTION OF MODERN HUMANS: Neandertals
  3. http://www.natureworldnews.com/articles/14390/20150428/human-innovation-weapons-didnt-bully-neanderthals-extinction.htm - Human Innovation/Weapons Didn't Bully Neanderthals into Extinction
  4. http://www.pbs.org/wgbh/nova/evolution/defy-stereotypes.html - Neanderthals Defy Stereotypes
  5. http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/jake-meli-neandrtalci-detstvi--1340240 - Jaké měli neandrtálci dětství?
  6. http://www.telegraph.co.uk/news/earth/environment/archaeology/11919272/Neanderthal-flower-children-burials-theory-debunked.html - Neanderthal 'flower children' burials theory debunked
  7. http://phys.org/news/2016-12-caves-neanderthals-cannibals.html - The caves that prove Neanderthals were cannibals
  8. http://vesmir.cz/2015/03/21/osm-neandrtalskych-drapu/ - Sto let starý nález z chorvatské jeskyně Krapina podpořil domněnky o uměleckých ambicích neandrtálců
  9. http://phys.org/news/2016-05-scientists-underground-stone-neanderthals.html - Scientists: Underground stone rings made by Neanderthals
  10. http://21stoleti.cz/2015/03/09/dar-reci-meli-i-neandertalci/ - Dar řeči měli i neandertálci
  11. The New York Times: Neanderthals Had Important Speech Gene, DNA Evidence Shows
  12. http://www.theguardian.com/science/2014/apr/30/neanderthals-not-less-intelligent-humans-scientists - Neanderthals were not less intelligent than modern humans, scientists find
  13. Porodní bábu znali už neandertálci. Lidové noviny, 20. září 2008.
  14. Už neandertálci si čistili zuby. Lidové noviny, 11. září 2007.
  15. http://phys.org/news/2016-12-cavemen-toothpicks.html - Did cavemen use toothpicks?
  16. https://phys.org/news/2017-10-neanderthals-didnt-red-hair.html - Neanderthals didn't give us red hair but they certainly changed the way we sleep
  17. https://www.nature.com/articles/s41598-017-06587-0 - Neanderthal-Derived Genetic Variation Shapes Modern Human Cranium and Brain
  18. Plody moře podle neandertálce. Lidové noviny, 23. září 2008.
  19. BBC News: Neanderthals cooked and ate vegetables (2010)
  20. ABC: Co vařili Neandrtálci?
  21. http://www.bbc.com/news/science-environment-27981702 - Oldest human faeces show Neanderthals ate vegetables
  22. http://phys.org/news/2016-07-evidence-neanderthal-cannibalism-northern-europe.html - Researchers discover the first evidence of Neanderthal cannibalism in northern Europe
  23. https://phys.org/news/2017-09-dating-neanderthal-vindija-cave-older.html - New dating of Neanderthal remains from Vindija Cave finds them older than thought
  24. http://phys.org/news/2015-02-neanderthals-iberian-peninsula-rest-europe.html - Neanderthals disappeared from the Iberian Peninsula earlier than from the rest of Europe
  25. http://www.ecoanthropologie.cnrs.fr/IMG/pdf/12_Aime_2013_MBE.pdf - Human Genetic Data Reveal Contrasting Demographic Patterns between Sedentary and Nomadic Populations That Predate the Emergence of Farming
  26. http://phys.org/news/2016-04-neanderthals-infected-diseases-africa-humans.html - Neanderthals may have been infected by diseases carried out of Africa by humans
  27. http://phys.org/news/2016-07-sudden-extinction-neanderthals-population-peak.html - Sudden extinction of Neanderthals followed population peak
  28. http://phys.org/news/2016-08-smokeand-mutationthere-evolutionary-edge-humans.html - Where there's smoke—and a mutation—there may be an evolutionary edge for humans
  29. https://phys.org/news/2017-10-human-immigration-doomed-neanderthals.html - Slow flow of human immigration may have doomed Neanderthals
  30. http://phys.org/news/2016-02-neanderthals-modern-humans-earlier-previously.html - Neanderthals mated with modern humans much earlier than previously thought
  31. http://www.livescience.com/42933-humans-carry-20-percent-neanderthal-genes.html - At least 20% of Neanderthal DNA Is in Humans
  32. http://www.jstor.org/discover/10.2307/20027740?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21104135670133 - Ernst Mayr: The biology of race and the concept of reality
  33. Neanderthal Genome Decoded
  34. Discovery News: All Non-Africans Part Neanderthal, Genetics Confirm
  35. http://forwhattheywereweare.blogspot.cz/2012/08/otzi-was-much-more-neanderthal-than.html - Ötzi was much more Neanderthal than usual
  36. http://phys.org/news/2015-06-genetic-analysis-year-old-jawbone-reveals.html - Genetic analysis of 40,000-year-old jawbone reveals early modern humans interbred with Neandertals
  37. http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2010/03/24/AR2010032401926_pf.html - DNA from bone shows new human forerunner, and raises array of questions
  38. http://www.talkorigins.org/faqs/homs/mtDNA.html - Fossil Hominids: mitochondrial DNA

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]