Naučná stezka Šibeniční vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Popraviště na Šibeničním vrchu

Naučná stezka Šibeniční vrch je pojmenování naučné stezky ve Slavkovském lese, v CHKO Slavkovský les u Bečova nad Teplou. V seznamu tras KČT má číslo 9299. Vlastní popraviště je původně dřevěná, dnes kamenná kruhová stavba z 16. století. Průměr stavby 4,8 m. Jedná se o jednu z mála lokalit v České republice, kde se zachovalo kamenné zdivo šibenice. Při rekonstrukci objektu popraviště byly odkryty kosterní pozůstatky 4 – 5 osob mužského i ženské pohlaví různého stáří. Hrdelní právo obdržel Bečov již v roce 1399. Prováděly se zde tresty stínáním, oběšením, čtvrcením a později i upalováním. Popravy a mučení zde v 17.-18. století vykonával kat z Jáchymova. Šibenice byla zrušena roku 1765.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Informační tabule č. 3

Stezka o délce cca 1,5 km je vedena středně náročným terénem s větším převýšením až v závěru trasy, celkové převýšení činí přibližně 100 m. Začátek stezky je na náměstí v Bečově nad Teplou, konec je u torza kruhového popraviště na Šibeničním vrchu 629 m n. m. Na začátku trasy obcházíme kostel sv. Jiří, a ještě než přejdeme ulici Toužimskou, můžeme naproti faře obdivovat památné lípy u fary v Bečově. Trasa stezky jde dál po zpevněných cestách, později po lesní pěšině. Cesta zpět do Bečova vede stejnou cestou.[1]

Na trase naučné stezky je pět informačních tabulí s informacemi o útrpném právu, hrdelním soudu, výkonu hrdelních trestů a trestu oběšením, o průvodu k šibenici, o povolání kata a jeho postavení ve společnosti, o druzích šibenic, o popravách a pohřbívání odsouzených.

Archeologický průzkum[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 provádělo plzeňské pracoviště archeologického oddělení Národního památkového ústavu v prostoru šibenice a okolí archeologický průzkum. Prostor šibenice a bezprostřední okolí je skalnaté, usuzuje se proto, že k uložení mrtvých těl se využily prohlubně ve vrcholové části Šibeničního vrchu. Na vytipovaných místech byly odebrány vzorky půdy k provedení fosfátové analýzy. Rozborem bylo zjištěno, že zde půda vykazuje zvýšený obsah fosforu, což nasvědčuje tomu, že zde mohly být ukládány lidské ostatky. S jistotou se to však neví [2].

Zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy. Praha: nakladatelství Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-167-3. Kapitola Šibeniční vrch, s. 198 – 200. (česky) 
  2. DRAHOTA, Leoš. Naše šibenice 13 - Bečov nad Teplou [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]