Natalie Dessayová
| Natalie Dessayová | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Nathalie Dessaix |
| Narození | 19. dubna 1965 (59 let) Lyon |
| Žánry | opera |
| Povolání | operní pěvkyně, hlasová herečka a divadelní herečka |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | koloraturní soprán |
| Vydavatel | EMI Classics |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie (2012) komandér Řádu umění a literatury (2015) důstojník Řádu čestné legie (2021) Cena Laurence Oliviera |
| Manžel(ka) | Laurent Naouri |
| Děti | Neïma Naouri |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Natalie Dessayová, nepřechýleně Natalie Dessay, roz. Nathalie Dessaix (* 19. dubna 1965 Lyon) je francouzská pěvkyně. Až do roku 2013 vynikala na operních scénách jako koloraturní sopranistka, poté se rozhodla věnovat chansonu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Lyonu, ale vyrostla v Bordeaux.[1] Chtěla se stát baletkou a později herečkou, ale sen vystupovat na scéně si splnila po studiích zpěvu na konzervatoři v Bordeaux.[2] Krátce působila ve sboru opery v Toulouse, než se začala prosazovat jako sólistka. Získala druhou cenu na francouzské soutěži Councours des Voix nouvelles v roce 1989 a hlavní cenu na Mezinárodní Mozartově soutěži ve Vídeňské státní opeře v roce 1991.[3] Tím začala její mezinárodní kariéra, během které vystupovala na všech největších světových scénách, včetně Metropolitní opery v New Yorku, La Scaly v Miláně nebo Pařížské opery, stálé angažmá měla ve Vídni.[3]
Od roku 2002 do roku 2005 přerušila kariéru ze zdravotních důvodů, v té době dvakrát podstoupila operaci hlasivek kvůli odstranění cyst.[3] V té době přehodnotila svůj přístup ke zpěvu a změnila svou pěveckou techniku.[2] Po návratu se znovu zařadila do světové operní špičky a vytvořila další významné kreace. Na začátku své dráhy se na scéně setkávala například s Plácidem Domingem, později to byli kupříkladu Rolando Villazón nebo Jonas Kaufman.[1]
V roce 2013 v rozhovoru pro deník Le Figaro potvrdila, že ukončí kariéru operní pěvkyně a bude se věnovat chansonu.[4] Její poslední operní rolí byla Manon ve stejnojmenné opeře Julese Masseneta.[5] Dále často spolupracuje se skladatelem Michelem Legrandem.[6]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V repertoáru měla např. roli Violetty v opeře La traviata, titulní postavu v Lucii z Lammermooru, Marii v Dceři pluku, Aminu v Náměsíčné, Paminu v Kouzelné flétně, Manon, Julii a další.[1] Vystupovala ale také v rolích oper přelomu 19. a 20. století nebo ještě pozdnějších (např. v operách Richarda Strausse Arabella nebo Mlčenlivá žena, v Debussyho Péleovi a Mélisandě nebo ve Stravinského Slavíkovi),[3] na druhou stranu vynikala i v kompozicích Bachových nebo Händelových.[5]
Nahrála recitálové album Vocalise, za které získala cenu Classique d'Or televizní společnosti RTL. Nahraná jsou její ztvárnění postavy Lucie z Lammermooru, a to jak ve francouzském, tak italském jazyce.[3] Dvojalba Le Miracle d'une voix z roku 2006 se prodalo více než 250 tisíc kopií.[1]
Její vystoupení byla kladně hodnocena zejména pro její dramatické nadání[5] a inteligenci.[2] V roce 2008 získala Cenu Laurence Oliviera za vynikající úspěchy v opeře, a to za několik vystoupení v titulní roli v Lucii di Lammermoor na scéně londýnské Královské opery.[7] V dubnu 2010 obdržela čestný titul rakouské komorní pěvkyně.[8] V červenci 2011 se stala rytířkou Řádu čestné legie.[9]
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
Písmeno „h“ ze svého křestního jména vynechala podle herečky Natalie Wood, psaní příjmení si zjednodušila na střední škole.[5]
Je vdaná za barytonistu Laurenta Naouriho a mají dvě děti.[10] Kvůli sňatku s Naourim konvertovala k judaismu.[6] Žijí na předměstí Paříže.[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Biography [online]. natalie-dessay.com [cit. 2014-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26. (anglicky)
- ↑ a b c Natalie Dessay: Comedienne dellarte. The Independent [online]. 2007-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e STEVENSON, Joseph. Natalie Dessay : Artist Biography [online]. All Music. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HILLÉRITEAU, Thierry. Natalie Dessay, le chant du départ. Le Figaro [online]. 2013-10-04. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b c d Natalie Dessay [online]. Sinfini Music. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b La soprano Natalie Dessay se confie sur... sa conversion au judaïsme, les hommes à barbe et les Bee Gees !. Pure People [online]. 2009-12-15 [cit. 2014-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-19. (francouzsky)
- ↑ Natalie Dessay wins Outstanding Achievement in Opera [online]. London: Olivier Awards, 2008-03-09. Dostupné online. (n)
- ↑ Natalie Dessay sacrée « Österreichische Kammersängerin » [online]. Vienne: Ambassade de France à Vienne, Avril 2010 [cit. 2014-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-30. (francouzsky)
- ↑ Légion d'honneur du 14 juillet: Jean Todt, Mady Mesplé, Bernard Arnault, Claude Lanzmann promus. Le Point [online]. 2011-07-14. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b MEAD, Rebecca. The Actress. The New Yorker [online]. 2009-03-02. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Natalie Dessayová na Wikimedia Commons
