Narol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Narol
Radnice ve městě Narol
Radnice ve městě Narol
Narol – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Podkarpatské vojvodství Podkarpatské
okres okres Lubaczów
gmina Gmina Narol
Narol
Narol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12,42[1] km²
Počet obyvatel 2 098[1]
Správa
Starosta Stanisław Andrzej Woś
Oficiální web www.narol.pl
Adresa obecního úřadu Rynek 1
37-610 Narol
Telefonní předvolba +48 16
PSČ 37-610
Označení vozidel RLU
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narol (ukrajinsky Наріль, Naril’) je město v polském Podkarpatském vojvodství v okrese Lubaczów (polsky Powiat lubaczowski). Je sídlem stejnojmenné městsko-vesnické gminy a lokálním centrem obchodu a služeb.


Poloha[editovat | editovat zdroj]

Narol leží ve východní části vysočiny Roztocze na řece Tanew v nejvýchodnějším cípu Podkarpatského vojvodství. Polsko-ukrajinská státní hranice probíhá z jihozápadu na severovýchod asi 18 kilometrů jihovýchodně od Narolu. Městem prochází silnice č. 865 JarosławOleszyceCieszanów – Narol – Bełżec.

Rozloha gminy je 203,4 km² a je co do velikosti v okrese Lubaczów na druhém místě za gminou Cieszanów.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Území, kde leží dnešní město, vlastnil rod Belzecki. Koncem 15. století jej získal rod Marcinkowski. Narol nesl původně název Florianów, podle Floriana Laszcze Nieledowského, který jej v roce 1596. Město Narol vzkvétalo zejména díky obchodu s Gdaňskem.

Kozácká armáda Bohdana Chmelnického zaútočila na město při svém tažení na Zamość. Po několikadenním obléhání bylo město obsazeno a do základů vypáleno. Při bojích zahynulo asi dvacet tisíc lidí, mezi nimi i majitel města, Florian Washch. Na západ od původního bylo vybudováno město nové. Protože vzniklo na poli polsky na roli, získalo nové osídlení název Narol. Poblíž něj v roce 1672 svedl velký hetman Jan Sobieski vítěznou bitvu s Tatary. Později se Sobieski stal polským králem.

V 17. století byl Narol součástí majetků rodu Silnických, poté Potockých, v polovině 18. století patřil Antoniovi Dziewałtowskému, od roku 1753 do 1876 rodu Łoś, poté Puzynům a ve 20. století rodině Korytowských.

V rámci meziválečné správní reformy ztratil Narol status města, získal jej zpět až v roce 1996. V letech 1975–1998 Narol administrativně náležel do přemyšlského vojvodství.

Palác hraběte Łoś[editovat | editovat zdroj]

V roce 1758 se vlastníkem města stal hrabě Felix Anthony Łoś (1737–1804). Postavil zde manufakturu a školu, v roce 1776, započal stavbu paláce ve tvaru podkovy, kterou měl jeho rod ve svém erbu.

Poblíž paláce byla založena italská zahrada. Hrabě Łoś byl náruživým sběratelem starých písemností, korespondence a manuskriptů, ale i výtvarných děl italských a holandských mistrů. Nashromáždil jednu z největších knihoven své doby v Polsku. Založil divadelní a hudební školu pro děti z bohatších vrstev, umístěna byla přímo v jeho paláci. Ten byl považován za jeden z nejkrásnějších v celé zemi. Po smrti hraběte byla většina sbírek ztracena, přičemž větší část knihovny skončila v rukou hraběte Jacoba Potockého. V roce 1935 byly knihy věnovány veřejné knihovně ve Varšavě.

Během Listopadového povstání v roce 1863 byl palác vypálen rakouskou armádou. Další vlastník, Julian Puzyna, budovu přestavěl, ale během první světové války, kdy byl Narol opět zničen a vypálen, byly cenné předměty z paláce odvezeny ruskou carskou armádou. Posledním majitelem panství i paláce byla Jadwiga Korytowska. Částečně palác přestavěla a vlastnila jej až do září 1939. Během druhé světové války zde sídlila malá jednotka německého Wehrmachtu.

Po druhé světové válce palác vyrabovali a poškodili vojáci Rudé armády. Panství bylo znárodněno a půda byla komunistickou vládou rozdělena mezi „Národní pozemkový fond“, „Státní lesy“ a „Státní statky“ (polsky Państwowe gospodarstwo rolne, PGR). Ty využívaly budovy ke skladování zemědělských hnojiv. PGR bylo včleněno do státního kombinátu „IGLOOPOL“ (Kombinat Rolno-Przemysłowy „IGLOOPOL” Dębica). Po krachu firmy IGLOOPOL majetek převzala „Národní zemědělská agentura“.

V roce 1995 se palác s okolím stal opět soukromým majetkem. Patří nadaci „Pro Academia Narolense“, založené za účelem jeho obnovy.

Gmina[editovat | editovat zdroj]

K městsko-vesnické gmině (polsky gmina miejsko-wiejska) patří kromě města Narol následujících 15 obcí se starostenstvími:

Chlewiska
Dębiny
Huta Różaniecka
Huta-Złomy
Jędrzejówka
Kadłubiska
Lipie
Lipsko
Łówcza
Łukawica
Narol-Wieś
Płazów
Podlesina
Ruda Różaniecka
Wola Wielka

Dalšími obcemi jsou Bieniaszówka, Piła, Stara Huta a Złomy Ruskie.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Narol na německé Wikipedii a Narol na anglické Wikipedii.

  1. a b Dane Głównego Urzędu Statystycznego: Ludność. Stan i struktura w przekroju terytorialnym (Stan w dniu 31 XII 2008 r.) [online]. [cit. 2016-06-17]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]