Namak
| Namak | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Írán |
| Provincie | Isfahán, Qom, Semnán |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 34°29′32″ s. š., 51°52′50″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | (silně proměnlivá; velká část plochy bývá suchá) |
| Ostatní | |
| Typ | sezónní slané jezero / solná pánev (playa; kavír) |
| Nadm. výška | cca 790 m n. m.[1] m n. m. |
| Přítok vody | řeka Qom (Qomrúd) a Ghareh Chay (Qareh Chay) + další epizodické toky v bezodtoké pánvi[1][2] |
| Odtok vody | bez odtoku (výpar) |
| Ostrovy | Sargardán (vyvýšenina/„ostrov“ v jižní části solné pánve)[3] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Namak (persky دریاچه نمک, doslova „solné jezero“) je sezónní slané jezero a solná pánev (kavír) v centrálním Íránu na západním okraji pouště Dašt-e Kavír. Leží na rozhraní provincií Isfahán, Qom a Semnán.[1][4]
Rozloha a tvar vodní hladiny výrazně kolísají podle sezóny a meziročního průběhu srážek; v suchých obdobích je velká část dna bez volné vody a pokrytá solnou krustou.[1] V posledních desetiletích je dokumentován dlouhodobý ústup zaplavené plochy, k němuž přispívají jak klimatické faktory, tak zásahy člověka (regulace odtoku, odběry podzemní vody, rozšiřování zemědělství).[1][5]
Názvosloví
[editovat | editovat zdroj]Název Namak v perštině znamená „sůl“. V literatuře se objevují i varianty názvu podle okolních sídel a části pánve (např. „solné jezero u Qomu“).[1]
V širší slané oblasti u Qomu se nachází také Howz-e Soltan (Howz-e-Soltan Salt Lake).[6]
Geografie a vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Namak leží v bezodtoké pánvi, kde se voda akumuluje pouze dočasně (zejména v zimě a na počátku jara) a následně rychle mizí výparem.[1][4] Jezero/pánev je napájeno zejména řekou Qom (Qomrúd) a tokem Ghareh Chay (Qareh Chay); významné jsou i další epizodické přítoky v rámci endorheické pánve.[1][2] Vzhledem k bezodtokosti pánve se v ní dlouhodobě akumulují rozpuštěné soli, které při výparu krystalizují a vytvářejí souvislé solné krusty.[1] Při vyšším stavu vzniká mělká vodní plocha, v létě převládá rozsáhlá solná pláň.[1]
V jižní části solné pánve je popisována vyvýšenina uváděná jako Sargardán (též „Sargardani Island“), „ostrovní“ útvar obklopený solnou krustou.[3]
Životní prostředí a dopady
[editovat | editovat zdroj]Dlouhodobým problémem je vysychání a s tím související prašnost; transport pouštního prachu v oblasti západního Íránu a přilehlých regionů je intenzivní zejména při specifických větrných situacích.[7] Ústup hladiny zároveň zvětšuje plochu obnažených jemnozrnných (často slaných) sedimentů, což může zvyšovat náchylnost území k resuspenzi prachu při větrných epizodách.[1][8]
Výzkum
[editovat | editovat zdroj]V pánvi je sledován vodní režim i kvalita sedimentů; v sedimentech byly studovány koncentrace stopových prvků a těžkých kovů.[8] Z endorheické pánve Namak (sladkovodních a brakických biotopů v povodí, nikoli z hyperslané solné pláně) je popsána i endemická ryba Aphanius arakensis.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 SHEIKH, Zahra; MOGHADDAM NIA, Alireza; GANJALI, Mojtaba. Climate change and anthropogenic effects on the drying of a saline lake in an arid region (Namak Lake, Iran) [online]. 2024. S. 715–734. Dostupné online. doi:10.1007/s00704-023-04622-x. (anglicky)
- 1 2 KHATAMINEJAD, Somaye; MOUSAVI-SABET, Hamed; SATTARI, Masud; VATANDOUST, Saber. FIRST RECORD OF Alburnusatropatenae (BERG,1925) (CYPRINIDAE) IN NAMAK BASIN, CENTRAL IRAN [online]. 2013. S. 77–79. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 MAGHSOUDI, M. Geopark and geotourism potential in desert landforms [online]. Springer, 2020. Dostupné online. doi:10.1007/978-3-030-58912-7_8. (anglicky)
- 1 2 Namak (Freshwater Ecoregions of the World, ecoregion ID 447) [online]. Freshwater Ecoregions of the World (WWF/TNC) [cit. 2026-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHEIKH, Zahra; YAZDANI, M. R.; MOGHADDAM NIA, Alireza. Spatiotemporal changes of 7-day low flow in Iran's Namak Lake Basin: impacts of climatic and human factors [online]. 2020. Dostupné online. doi:10.1007/s00704-019-02959-w. (anglicky)
- ↑ XIANG, W.; DENG, Y.; ZHANG, R.; LIU, D.; JIA, X. Geodetic imaging and dynamic modeling of saline mudflat using time-series InSAR in Howz-e-Soltan Salt Lake, Qom, Iran [online]. 2024. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABDI VISHKAEE, Farhad; FLAMANT, Cyrille; CUESTA, Juan; OOLMAN, Larry; FLAMANT, Pierre; KHALESIFARD, Hamid R. Dust transport over Iraq and northwest Iran associated with the winter Shamal winds [online]. 2012. S. D03201. Dostupné online. doi:10.1029/2011JD016339. (anglicky)
- 1 2 NODEFARAHANI, Mohammadali; ARADPOUR, Saber; NOORI, Roohollah; TANG, Qiuhong; PARTANI, Sadegh; KLØVE, Björn. Metal pollution assessment in surface sediments of Namak Lake, Iran [online]. 2020. S. 45639–45649. Dostupné online. doi:10.1007/s11356-020-10298-x. (anglicky)
- ↑ TEIMORI, Azad; ESMAEILI, Hamid; GHOLAMI, Zeinab; ZAREI, Neda; REICHENBACHER, Bettina. Aphanius arakensis, a new species of tooth-carp (Actinopterygii, Cyprinodontidae) from the endorheic Namak Lake basin in Iran [online]. 2012-08-09. S. 55–76. Dostupné online. doi:10.3897/zookeys.215.1731. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Дерьячейе-Немек“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Namak na Wikimedia Commons
