Nadja Muradová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nadja Muradová
Narození10. března 1994 (30 let)
Kočo
Povolánílektorka, aktivistka a politická aktivistka
OceněníSacharovova cena za svobodu myšlení (2016)
Cena Václava Havla za lidská práva (2016)
Nobelova cena za mír (2018)
Women of the Year (2024)
Nábož. vyznáníJezídismus
Funkcevyslanec dobré vůle (od 2016)
Webnadiasinitiative.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadja Muradová (Nadia Murad; 1993, Kočo, Sindžár, Irák) je jezídská lidskoprávní aktivistka. V roce 2014 byla unesena bojovníky Islámského státu. V roce 2018 obdržela Nobelovu cenu za mír.[1]

Život

Nadja Muradová se narodila ve vesnici Kočo v Iráku. V roce 2014 vesnici obklíčili teroristé z Islámského státu a při útoku, kdy přišlo o život na 600 mužů a chlapců,[2] zabili také osm bratrů a matku Nadji. Celkem ztratila 18 členů rodiny. Nadju samotnou a její dvě sestry spolu s dalšími 150 ženami odvlekli z jejich vesnic do Mosulu a řadu měsíců je využívali jako sexuální otrokyně.[3] V listopadu 2014 se jí díky pomoci jedné mosulské rodiny podařilo uprchnout. Později se dostala do německého Stuttgartu.

V prosinci 2015 promluvila v Radě bezpečnosti OSN o útoku proti jezídům, požádala přitom o jejich ochranu a zastavení genocidy.

Muradovou se rozhodla zastupovat právnička Amal Clooney, která chce vůdce Islámského státu dostat před Mezinárodní trestní soud v Haagu.[3]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ire. Nobelovu cenu za mír získali Denis Mukwege a Nadja Muradová za snahu ukončit sexuální násilí ve válce. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-10-05 [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ženy, které se vzepřely IS. Sacharovovu cenu má dvojice iráckých jezídek. Česká televize [online]. 2016-10-27. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Manželka George Clooneyho vzala případ bývalé sexuální otrokyně ISIS. iDNES.cz [online]. 2016-9-20. Dostupné online. 
  4. ↑ Sacharovovu cenu za svobody myšlení dostaly jezídky, které přežily okovy Islámského státu. Rozhlas.cz [online]. 2016-10-27. Dostupné online. 

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za mír
1901–1925 • 1926–1950 • 1951–1975 • 1976–2000 • 2001–současnost
Nositelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení

Nelson Mandela / Anatolij Marčenko i.m. (1988) • Alexander Dubček (1989) • Aun Schan Su Ťij (1990) • Adem Demaçi (1991) • Matky z Plaza de Mayo (1992) • Oslobođenje (1993) • Taslima Nasrinová (1994) • Leyla Zanaová (1995) • Wej Ťing-šeng (1996) • Salima Ghezaliová (1997) • Ibrahim Rugova (1998) • Xanana Gusmão (1999) • ¡Basta Ya! (2000) • Izzat Ghazzawi / Nurit Peled-Elhanan / Zacarias Kamwenho (2001) • Oswaldo Payá Sardiñas (2002) • Kofi Annan / OSN (2003) • Běloruská asociace novinářů (2004) • Dámy v bílém / Reportéři bez hranic / Hauwa Ibrahimová (2005) • Aljaksandar Milinkevič (2006) • Salí Mahmúd Osman (2007) • Chu Ťia (2008) • Memorial (2009) • Guillermo Fariñas (2010) • Asmaa Mahfouz / Ahmed al-Senussi / Razan Zaitouneh / Ali Ferzat / Muhammad Buazízí i.m. (2011) • Nasrín Sotúdeová / Džafar Panahí (2012) • Malála Júsufzajová (2013) • Denis Mukwege (2014) • Ráif Badawí (2015) • Nadja Muradová / Lamíja Bašárová (2016) • Venezuelská demokratická opozice (2017) • Oleh Sencov (2018) • Ilham Tohti (2019) • Běloruská demokratická opozice (2020) • Alexej Navalnyj (2021) • lid Ukrajiny (2022) • Mahsá Amíníová (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nadja_Muradová&oldid=16530537“