Nadějov
| Nadějov | |
|---|---|
 Kaple svatého Floriána | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Polná |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′20″ s. š., 15°46′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 182 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,17 km²[2] |
| Katastrální území | Nadějov |
| Nadmořská výška | 584 m n. m. |
| PSČ | 588 27 |
| Počet domů | 70 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Nadějov 81 588 27 Jamné u Jihlavy obec@nadejov.cz |
| Starosta | Karel Klíma |
| Oficiální web: www | |
  Nadějov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587575 |
| Kód části obce | 101109 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nadějov (německy Nadieow, Nadejow[4]) je obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Nachází se 15 km východně od Jihlavy. Žije zde 182[1] obyvatel. Obec je součástí mikroregionu Polensko.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty z Nadiejowa (1427), Nadiegow (1466), v Nadiegowie (1533), z Nadiegowa (1546), Nadiegov (1679, 1718, 1720, 1751), Nadiejow (1846), Nadiejow a Nádějov (1872) až k podobě Nadějov v letech 1881, 1893 a 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Naděj, což byl třebíčský opat (1160), jehož klášteru půda pod obcí náležela.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Za zakladatele obce se považuje opat Naděj, který je zmiňován v roce 1160 a podle něhož obec dostala svůj název.[6]
Vznik obce Nadějova spadá do doby před 800 lety a připisuje se kolonizačním snahám třebíčského benediktinského kláštera. Opat Naděj sem přivedl první osadníky, kteří po vymýcení a vyžďáření okolního pralesa postavili první dřevěné chatrče. Nadějov byl vystavěn jako vesnice tzv. ulicového typu, kdy nová dřevěná stavení vznikala podél probíhající cesty.
Nadějov se objevuje již v nadační listině Václava II. z roku 1298, kterou zakládal proboštství v Měříně.
Další historie obce se spojuje s vladyky, kteří na počátku 15. století sídlili na zhořské tvrzi, roku 1450 patřil k majetku Vaňka Husa ze Zhoře. Roku 1481 prodává Jan Klusáček ze Zhoře, který Nadějov vlastnil od roku 1475, celý majetek zhořské tvrze i s obcí Nadějov majitelům rudoleckého panství, konkrétně Janovi z Vranova. Toto panství pak přechází roku 1552 do vlastnictví významného rytířského rodu Chroustenských z Malovar. Z této doby se již zachovaly první zápisy o poddanských poměrech v urbáři a registrech panství a jsou v nich také připomínána některá jména poddaných na nadějovských gruntech.
Protože se v roce 1620 v osudové bitvě na Bílé hoře Chroustečtí z Malovar přiklonili na stranu proticísařskou, byly jim v rámci pobělohorských konfiskací všechny jejich majetky zabaveny. Roku 1623 pak byly císařem Ferdinandem II. výhodně prodány šlechtickému rodu Collaltů. Ti si za své sídlo zvolili zámek v Brtnici a toto panství vlastnili až do počátku 20. století,[6] kdy jim byl majetek vyvlastněn a rozprodán českým občanům.[6]
V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[7]
30. června 1942 nacisté popravili Jana a Marii Plašilovi z Nadějova, kteří poskytli úkryt židovskému zubnímu lékaři Goldsteinovi z Jihlavy, jenž uprchl z transportu.[6] Během období kolektivizace místního zemědělství bylo několik rodin nuceno se z obce vystěhovat, jednoho ze sedláků dokonce odsoudili k sedmi letům odnětí svobody.[6] Roku 1959 založili jednotné zemědělské družstvo III. typu.
V roce 2002 dokončili plynofikaci a vyhloubení hlubinného vrtu na pitnou vodu.
V letech 2007 až 2008 byl vybudován nový vodovodní řád včetně vodojemu.
V roce 2014 proběhla v obci výstavba nových chodníků, autobusových zastávek a celková oprava infrastruktury.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Nadějov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se v údolí náhorní roviny 3 km jižně od Zhoře, 5 km západně od Jersína, 8 km severně od Kamenice, 17 km severovýchodně od Jihlavy, 4 km východně od Jamného a 8,5 km jihovýchodně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[9] Nejvyšší bod, Skálek (626 m n. m.), leží západně od obce.[10] Katastr obce ze severovýchodní strany ohraničuje evropské rozvodí Labe – Dunaj. Obcí protéká Nadějovský potok, přítok řeky Balinky. Na území obce se rozkládá rybník „Pod Obcí“.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Stojí zde 50 trvale obydlených domů. 52 % obyvatel patří mezi ekonomicky aktivní, 67 % občanů se hlásí k náboženské víře.[6] Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 338 obyvatel. 338 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 338 římských katolíků.[11]
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 341 | 317 | 378 | 364 | 350 | 341 | 356 | 338 | 250 | 225 | 178 | 212 | 229 | 208 | 199 |
Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]
Členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]
Nadějov je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.
Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Karel Klíma.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2006–2010 | 165 | 72,12 | 7 | 6 SNK I. 1 SNK II. |
Marie Kučerová |
| 2010–2014 | 157 | 68,79 | 7 | 4 SNK I. 3 SNK II. |
Marie Kučerová |
| 2014–2018 | 144 | 68,75 | 7 | 7 Sdružení nezávislých kandidátů | Marie Kučerová, později Karel Klíma |
| 2018-2022 | 147 | 80,27 | 7 | Občané Nadějova | Karel Klíma |
Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]
Dne 22. dubna 2002 dostali zástupci obce z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause právo držet znak a prapor obce.[6] Znak: V modrém štítě na zeleném trojvrší stříbrná uzavřená přilba se zlatě lemovaným límcem a třemi pštrosími péry, stříbrným mezi černými.
Vlajka: Modrý list se třemi žlutými žerďovými krokvemi, vycházejícími z první a páté, šesté a desáté a jedenácté a patnácté patnáctiny žerďového okraje, s vrcholy v první třetině délky listu a vymezujícími tři zelené žerďové trojúhelníky. Ve střední a vlající části bílá přilba se spuštěným hledím, se třemi pštrosími péry, bílým mezi černými, se žlutě lemovaným límcem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.[13]
Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]
Zemědělskou půdu v okolní obdělává akciová společnost ze Zhoře. Sídlí zde několik živnostníků a menším firem zabývajících se zpracováním dřeva Novotný - DŘEVAŘSKÁ A OBCHODNÍ, s.r.o., TRUHLÁŘSTVÍ MINX s.r.o., Pila Dvořák, v.o.s.. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s. Dále zde sídlí firmy NEUTRAL CONSULTING s.r.o. a SELMA a.s.[14] Obcí prochází silnice III. třídy č. 3515 z Rybného do Jersína č. 3534 do Zhoře.[15] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Jamné, Žďár nad Sázavou, Bohdalov, Polná a Měřín.[16] Železniční doprava.[17] Východně od Nadějova prochází zeleně značená turistická trasa ze Stáje do Řehořova.
Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]
Děti dojíždějí do základní školy ve Zhoři. Kulturní dům občané vystavěli v roce 1979. Konají se zde myslivecké plesy, taneční kurzy a dětské karnevaly. Obec zde spravuje místní lidovou knihovnu. Nachází se zde fotbalové hřiště, kde Tělovýchovná jednota Mír Nadějov[18] hraje v sezoně 2018/2019 okresní přebor okresu Jihlava.[19] Každý rok se zde koná turnaj v nohejbale, který má desetiletou tradici. V roce 1896 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů, který má v současnosti téměř sedmdesát členů. Sbor se aktivně podílí na kulturním dění v obci pořádáním masopustního průvodu a pálením čarodějnic. Členové sboru se účastní hasičských soutěží, kde mají zastoupení v podobě starších a mladších žáků a dvou družstev mužů. V roce 2019 zde sbor po několika letech pořádal okrskovou soutěž a také stavění a kácení Máje.[20]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatého Floriána[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatého Floriána stojí na uprostřed návsi. Pochází z počátku 19. století. Patří mezi státem chráněné památky. Čtvercová kaple stojí na nízké podezdívce. Stěny dělí pilastry s rytými rámy. Pilastry ukončují římsové hlavice. V boční fasádě se nachází půlkruhovitě zaklenuté okno, které je vsazené do zdiva. Průčelí tvoří pravoúhlý vchod se třemi schody a s půlkruhovým nadsvětlíkem. Střecha je čtyřboká, nahoře se nachází makovice s křížem. Na oltáři visí obraz svatého Floriána, stojí na něm sošky svatého Antonína, svatého Josefa a Panny Marie Lurdské. Boční stěny zdobí Ježíš a Panna Marie, plastika svatého Jana Nepomuckého od zdejšího řezbáře Václava Potočky, dřevěný kříž a obraz Panny Marie Růžencové. Roh kaple vyplňuje korouhev svatého Cyrila a Metoděje. Původní zvonek o váze 24 kg byl pravděpodobně zrekvírován za první světové války. Další zvon byl zrekvírován v roce 1942. Na jeho místo přišel zvonek z kaple svatého Václava. 17. června 1951 tu byl posvěcen zvonek nový a předchozí zvonek byl vrácen do kapličky svatého Václava.[21]V rozmezí let 2017 a 2018 byla kaple kompletně opravena a to na náklady obce a Ministerstva Kultury.
Kaple svatého Václava[editovat | editovat zdroj]
Kaple svatého Václava stojí při cestě do Věžnice. V roce 1929 postavila rodina Skryjových na vlastní náklady[6] Vysvěcení se konalo 22. září 1929. Do roku 2002 uvnitř stávala pískovcová socha svatého Václava, tu však neznámý zloděj v dubnu 2002 ukradl.[22]Přestože je kaple v soukromém vlastnictví, je i nadále opravována a udržována.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 69–70.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 114.
- ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Nadějov, s. 21–23.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 337.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Nadějov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Nadějov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 566–567.
- ↑ Udělené symboly – Nadějov [online]. 2002-03-14 [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Nadějov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Nížkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Boršov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Tělovýchovná jednota Mír Nadějov [online]. FAČR, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Okresní přebor [online]. FAČR, 2014-11-18 [cit. 2014-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-17.
- ↑ KONTAKTY [online]. MORAVSKÁ HASIČSKÁ JEDNOTA, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Floriána v Nadějově, s. 40–41.
- ↑ COUFAL, Jindřich. Farnost zhořská: historie a památky. Polná: Linda, 2004. 67 s. Kapitola Kaple sv. Václava v Nadějově, s. 41–42.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- COUFAL, Jindřich. Sbor dobrovolných hasičů v Nadějově. In: Polensko 18, č. 4. Polná: Klub za historickou Polnou, 2009. S. 10–12.
- HLADÍK, Bohuslav. Lidový řezbář Václav Potočka z Nadějova u Polné. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1992. S. 257–279.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nadějov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Nadějov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nadějov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky o obci
