NSB řada Di 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Motorová lokomotiva Di 3
Lokomotiva Di 3.616 v Hamaru
Základní údaje
Výrobce NOHAB
Rok výroby 19571969
Počet vyrobených kusů 35
Provozovatel NSB
Období provozu 19572000
Trvalý výkon 1 305 kW
Maximální tažná síla
Maximální rychlost 105, Di3b 140 km/h
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 105 t
Délka přes nárazníky 18600, Di3b 18900 mm
Rozchod kolejí 1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu Co´Co´, Di3b (A1A)´(A1A)´
NSB

Di 3 je řada motorových lokomotiv Norských státních drah (NSB) dodaná švédskou firmou NOHAB.

Tyto lokomotivy s typovým označením AA16 vyráběné v licenci GM byly dodávány do Norska v letech 1957 - 1969 v celkovém počtu 35 kusů, z toho 30 Di3a, 3 Di3b a 2 Di3c. Lokomotivy byly vyřazeny z pravidelného provozu 26. prosince 2000, některé stroje ještě byly nasazovány až do 7. ledna 2001. Některé stroje byly prodány do Kosova, do Itálie a pět kusů společnosti Ofotbanen AS.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 rozhodla norská vláda, že 50% železniční sítě bude elektrifikováno a 80% přeprav bude uskutečněno v elektrické trakci. Pro zbylých 20% hledala alternativu k parní trakci. NSB si proto zapůjčily jednu lokomotivu NOHAB AA16 vyrobenou v licenci General Motors Electro-Motive Division v květnu 1954. Lokomotiva dostala označení Typ 64, číslo 2246 a byla zkoušena na Nordlandsbanen. Testy dopadly úspěšně a lokomotiva byla shledána vyhovující.

NSB objednaly pět nových lokomotiv (603-607), které byly dodány v roce 1957. Dodatečně byl zakoupen i zkušební stroj a bylo mu přiděleno číslo 602. Ve stejném roce zakoupily NSB dalších 8 strojů (608-615), které byly nasazeny na Dovrebanen, Nordlandsbanen, Gjøvikbanen a Bergensbanen. V roce 1958 bylo dodáno dalších 6 strojů, které byly nasazeny v jižní části Dovrebanen pro provoz do Hamaru. Několik mostů na jihu Gudbrandsdalen muselo být v souvislosti s novými stroji zesíleno. Ve stejném roce zavedly NSB noční vlaky na Raumabanen, na které byla nasazována řada Di3 společně s parními lokomotivami až do roku 1965.

Tři lokomotivy NoHAB se k NSB dostaly oklikou: NoHAB postavila pro zkoušky ve Finsku lokomotivu s uspořádáním (A1A)’(A1A)’ a s maximální rychlostí 143 km/h. V naději na úspěch postavila zároveň ještě další dvě stejné lokomotivy. Jelikož se VR nakonec rozhodly jinak, přestavěla NoHAB všechny tři lokomotivy na normální rozchod a v roce 1960 prodala NSB. Zde byly označeny řadou Di 3b, inv. č. 641 - 643.

Dále byly dokončeny ještě dvě lokomotivy taktéž zamýšlené pro export do Finska. Tyto lokomotivy byly opatřeny normálněrozchodnými podvozky s uspořádáním Co’-Co’ a s maximální rychlostí 105 km/h a jako řada Di 3c, inv. č. 622 a 623 taktéž prodány NSB. Jednalo se o poslední dvě dokončené lokomotivy typu AA16. Byly označeny řadou Di 3b a nasazeny do provozu.

Elektrifikace na postupu[editovat | editovat zdroj]

Dvě lokomotivy Di 3 v posledním barevném schematu NSB

Na počátku roku 1961 17 z 25 lokomotiv Di 3 bylo deponováno v Trondheimu, další dvě v Hamaru a šest v Bergenu. Zároveň byly v tomto období nasazeny Di 3 na Rørosbanen, kde musely být také zesíleny mosty. V únoru 1961 byla elektrifikována trať Oslo - Hønefoss a v únoru 1962 byla Nordlandsbanen prodloužena do Bodø a trať Hønefoss - Ål elektrifikována. Na Rørosbanen byla v roce 1964 dokončena rekonstrukce mostů a od května zde byly nasazeny Di3 do pravidelného provozu. Zároveň byla dokončena elektrifikace trati do Bergenu a pět strojů Di 3 bylo převedeno na jiné tratě. Poslední lokomotiva zůstala ve Finse pro odklízení sněhu a jako záloha. V roce 1965 byly dodány stroje 624 - 629, což znamenalo konec expresů v parní trakci na Rørosbanen.

V roce 1967 dosáhla elektrifikace Dovrebanen stanice Otta a o rok později Dombås. Zároveň byla rekonstruována Valdresbanen, což umožnilo nasazení Di 3. V roce 1969 byly dodány poslední čtyři stroje 630 - 633 a byl ukončen parní provoz. V roce 1970 byla dokončena elektrifikace Dovrebanen a Di 3 byly soustředěny na Nordlandsbanen, Meråkerbanen, Rørosbanen, Raumabanen, Solørbanen a Valdresbanen, kde sloužily až do svého vyřazení.

Konec provozu[editovat | editovat zdroj]

Di 3 byly až do roku 1981 jedinými dieselovými lokomotivami NSB pro traťovou službu. V uvedeném roce přišla výrazně výkonnější řada Di 4, zprvu nasazená na Nordlandsbanen. Spolu s ukončením osobní dopravy na Valdresbanen v roce 1989 znamenala tato skutečnost postupný přesun Di 3 do nákladní dopravy. V 90. letech se již NSB porozhlížely po náhradě 40 let starých lokomotiv. Předpokládala se náhrada dvěma řadami: 12 stroji Di 6 pro těžké nákladní vlaky a 20 lokomotiv řady Di 8 pro lehčí vlaky.

Nasazení Di 6 skončilo velkým fiaskem, zatímco Di 8 se vcelku osvědčily. Di 6 byly vráceny výrobci - Siemens, Německo. V osobní dopravě byly klasické soupravy nahrazeny motorovými jednotkami řad 92 a 93. Poslední vlak tažený stroji Di 3 jel na Rørosbanen 26. prosince 2000 se stroji Di 3 623 a 629. Poté byly ještě tyto stroje sporadicky nasazovány na Nordlandsbanen až do 7. ledna 2001 ve dvojicích s Di 4 na některých úsecích trati. Po tomto datu již nebylo jejich nasazení do provozu dovoleno.

Nové využití[editovat | editovat zdroj]

Dvě Di 3 v barvách Ofotbanen AS

NSB započalo s vyřazováním Di 3 již v 90. letech, avšak na rozdíl od lokomotiv DSB nekončily tyto stroje ve Švédsku, ale většinou byly rozloženy. 4 lokomotivy byly prodáno do Itálie železniční stavební firmě a čtyři odeslány jako pomoc do Kosova. Pět bylo v roce 2001 prodáno společnosti Ofotbanen AS a slouží většinou k přepravě řeziva.

Dva stroje jsou zachovány v Norském železničním muzeu v provozuschopném stavu - 602 a 616 a jsou udržovány a provozovány společností GM-Gruppen, která pečuje o skandinávské stroje General Motors.

.

.

.

.

Přehled zachovaných strojů[editovat | editovat zdroj]

Číslo Řada Dodána Vyřazena Poznámka
602 Di 3a 16. října 1954 11. října October 11 1995 Majitel Norské železniční muzeum, provozuje Norsk Museumstog (NMT)
603 Di 3a 25. dubna 1957 Majetek Ofotbanen AS
610 Di 3a 19. února 1958 19. dubna 1995 Deponována NSB v Trondheimu
616 Di 3a 22. srpna 1958 1997 Majitel Norské železniční muzeum, provozuje Norsk Museumstog (NMT)
619 Di 3a 24. října 1958 2001 Prodána OSN a odeslána do Kosova
621 Di 3a 16. prosince 1958 Majetek Ofotbanen AS
622 Di 3c 2. července 1960 Prodána na Sicílii
623 Di 3c 18. srpna 1960 Majetek Ofotbanen AS
626 Di 3a 21. května 1965 Prodána na Sicílii
628 Di 3a 1. srpna 1965 Majetek Jernbaneverket
629 Di 3a 13. září 1965 Majetek Ofotbanen AS
630 Di 3a 28. června 1969 Prodána na Sicílii
631 Di 3a 18. července 1969 Prodána na Sicílii
632 Di 3 4. září 1969 Majetek Ofotbanen AS
633 Di 3 16. října 1969 2001 Prodána OSN a odeslána do Kosova
641 Di 3b 2. července 1960 2001 Prodána OSN a odeslána do Kosova
642 Di 3b 2. července 1960 Záložní stroj ve stanici Ål
643 Di 3b 9. prosince 1960 2001 Prodána OSN a odeslána do Kosova

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NSB Di 3 na anglické Wikipedii.