NGC 613

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 613
ESO-NGS613-phot-33a-03-fullres.jpg
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typspirální galaxie a aktivní galaktické jádro
TřídaSB(rs)bc / HII / Sy[1]
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu9. prosince 1798
Rektascenze01h 34m 18,2s[1]
Deklinace-29°25′06″[1]
SouhvězdíSochař (lat. Scl)
Zdánlivá magnituda (V)9,9[2]
Úhlová velikost5,5′ × 4,2′[2]
Vzdálenost86 M[3] ly
Plošná jasnost13,2[2]
Poziční úhel120°[2]
Rudý posuv0,004940 ± 0,000017[1]
Fyzikální charakteristiky
Rozměr100 000 ly
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 613
IRASIRAS F01319-2940 a IRAS 01319-2940
Principal Galaxies CataloguePGC 5849
Jiná označeníNGC 613, PGC 5849, MCG -5-4-44 , VV 824, ESO 413-G11,[1] GC 361[4]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 613 je spirální galaxie s příčkouaktivním galaktickým jádremsouhvězdí Sochaře. Její zdánlivá jasnost je 9,9m a úhlová velikost 5,5′ × 4,2′.[2] Od Země je vzdálená 86 milionů světelných let.[3] Galaxii objevil William Herschel 9. prosince 1798.[4] Její první fotografie byla pořízena v roce 1912 a byla na ní rozpoznána spirální ramena.[5]

V galaxii byla pozorována supernova SN 2016gkg, kterou 20. září 2016 na počátku exploze fotograficky zachytil argentinský amatérský astronom Victor Buso. Supernova byla typu IIb a ve viditelném světle zjasňovala rychlostí 40 magnitud za den. Díky včasnému zachycení výbuchu mohla být supernova podrobně zkoumána v různých oblastech elektromagnetického spektra.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 613 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  3. a b c BERSTEN, M. C.; FOLATELLI, G.; GARCÍA, F., et al. A surge of light at the birth of a supernova. S. 497–499. Nature [online]. Únor 2018 [cit. 2020-01-02]. Roč. 554, čís. 7693, s. 497–499. Dostupné online. arXiv 1802.09360. DOI 10.1038/nature25151. Bibcode 2018Natur.554..497B. (anglicky) 
  4. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 613 [online]. [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. O'MEARA, Stephen James. Deep-Sky Companions: Southern Gems. [s.l.]: Cambridge University Press, 2013. Dostupné online. ISBN 9781107015012. Bibcode 2013dcsg.book.....O. S. 36–39. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]