Tykadla (galaxie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z NGC 4039)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Galaxie Tykadla: NGC 4038 a NGC 4039
Interagující galaxie NGC 4038 a NGC 4038 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: HST/NASA.
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ spirální galaxie SB(s)m pec / SA(s)m pec[1]
Objevitel William Herschel[2]
Datum objevu 1785[2]
Rektascenze 12h 01m 53s /
12h 01m 53,5s[1]
Deklinace -18°52′03″ /
-18°53′10″[1]
Souhvězdí Havran
Zdánlivá magnituda (V) 10,5 / 10,7[2]
Úhlová velikost 5,2' x 3,1' /
3,1' x 1,6'[1]
Vzdálenost 69,6 ± 13,3 Mly /
(21,3 ± 4,1 Mpc)[1]
Plošná jasnost 13,3 / 12,2[2]
Rudý posuv 0,005 477[1]
Označení v katalozích
Antennae Galaxies, NGC 4038 / 4039, PGC 37967 / 37969, Arp 244,[1] Caldwell 60/61
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Galaxie Tykadla (také známé jako NGC 4038/NGC 4039, Galaxie Antény nebo Caldwell 60/61) jsou dvojice interagujících galaxiísouhvězdí Havrana vzdálená přibližně 70 milionů světelných let. Objevil ji britský astronom William Herschel 7. února 1785.[3] V současnosti prochází obdobím prudké tvorby hvězd, která je způsobena srážkami mračen plynů a prachu v propletených magnetických polích. Galaxie jsou v atlasu pekuliárních galaxií označeny jako Arp 244.

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha galaxií Tykadel v souhvězdí Havrana

Na obloze se nachází v západní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Poháru, 0,75 stupně severně od hvězdy 31 Crateris a 3,25 stupně jihozápadně od hvězdy Gienah (γ Crv).[4] Můžeme je vidět středně velkým amatérským astronomickým dalekohledem jako drobnou mlhavou skvrnku ve tvaru srdce. 40 úhlových minut jihozápadně od NGC 4038 se nachází galaxie NGC 4027. Větší dalekohled ukáže další podrobnosti, ale tykadla jsou tak slabá, že nejsou viditelná.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Snímek galaxií Tykadel z pozemního dalekohledu.

Galaxie Tykadla prochází galaktickou srážkou. V důsledku této srážky vznikly dva dlouhé slapové ohony, které vypadají jako hmyzí tykadla (anglicky antennae) a jsou tvořeny z galaxií vyvrženými hvězdami, plyny a prachem. Jádra těchto dvou galaxií se spojují a vznikne z nich jedna velká galaxie. Většina galaxií pravděpodobně projde ve svém životě přinejmenším jednou významnou srážkou. Toto asi v budoucnu čeká i naši Mléčnou dráhu, když se srazí s Galaxií v Andromedě.

NGC 4038 je nejvýznamnější člen Skupiny galaxií NGC 4038, která leží ve vzdálenosti 70 milionů světelných let a kam patří i NGC 4039, NGC 3957, NGC 3981, NGC 4027 a několik dalších galaxií.[6]

Supernovy[editovat | editovat zdroj]

V galaxii NGC 4038 zatím bylo pozorováno pět supernov: SN 1921A, SN 1974E, SN 2004GT, SN 2007sr (typ Ia, magnituda 12,9) a SN 2013dk.[7]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Před 1,2 miliardami let byla Tykadla oddělené galaxie. Spirální galaxie NGC 4039 byla větší než spirální galaxie s příčkou NGC 4038. Před 900 miliony let vypadala Tykadla podobně jako NGC 2207 a IC 2163. Před 600 miliony let se galaxie minuly a vypadaly jako NGC 4676 (galaxie Myši). Před 300 miliony let začaly z galaxií vystupovat dva proudy hvězd, které dnes zasahují daleko za hranice původních galaxií a vypadají jako tykadla.

Během 400 milionů let splynou jádra těchto galaxií do jediného jádra obklopeného hvězdami, prachem a plyny. Pozorování a simulace interagujících galaxií naznačují, že se Tykadla nakonec stanou eliptickou galaxií.[8]

Rentgenová observatoř Chandra objevila při rozboru galaxií Tykadel oblasti obsahující velké množství neonu, hořčíku a křemíku. Tyto prvky jsou nezbytné pro planety, na kterých by mohl vzniknout život. Pozorované oblasti obsahovaly 16 krát více hořčíku a 24 krát více křemíku než Slunce.

Galerie obrázků[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antennae Galaxies na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 4038/NGC 4039 [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 4038 a NGC 4039 [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 4038 [online]. [cit. 2016-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Stephen James O'Meara. The Caldwell Objects. [s.l.]: Cambridge University Press, 2002. ISBN 978-0-521-82796-6. S. 240-243. 
  5. Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Střelec [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné online. 
  6. Richard Powell. Atlas of the Universe: A List of Nearby Galaxy Groups [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. J. E. Barnes; L. Hernquist. Dynamics of interacting galaxies. Annual Review of Astronomy and Astrophysics [online]. 1992 [cit. 2016-04-11]. Roč. 30, čís. 1, s. 705–742. Dostupné online. DOI:10.1146/annurev.aa.30.090192.003421. Bibcode:1992ARA&A..30..705B. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]