NGC 1502

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 1502
NGC 1502 na amatérském snímku. Autor: Kamil Pecinovský
NGC 1502 na amatérském snímku. Autor: Kamil Pecinovský
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ otevřená hvězdokupa
Třída II3p[1]
Objevitel William Herschel
Datum objevu 3. listopadu 1787
Rektascenze 4h 7m 50,0s[2]
Deklinace +62°19′54″[2]
Souhvězdí Žirafa (lat. Cam)
Zdánlivá magnituda (V) 6,9[3]
Úhlová velikost 8'[4]/20'[1]
Vzdálenost 3 260 ly
Fyzikální charakteristiky
Odhadované stáří 10 milionů let[4]
Označení v katalozích
NGC 1502,[2] Cr 45,[5] OCL 383[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle

NGC 1502 je otevřená hvězdokupasouhvězdí Žirafymagnitudou 6,9.[2] Objevil ji William Herschel 3. listopadu 1787.[6] Od Země je vzdálená přibližně 3 260 světelných let.[4]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha NGC 1502 v souhvězdí Žirafy

Hvězdokupa se na obloze nachází v jihozápadní části souhvězdí v oblasti bez jasných hvězd a silně zastíněné mezihvězdným prachem. Tvoří jihovýchodní okraj Kemblovy kaskády, což je asterismus ve tvaru dlouhého řetězu hvězd dobře viditelných triedrem. Pomocí tohoto přístroje je hvězdokupa viditelná jako malé těsné zhuštění modrých hvězd 7. a 8. magnitudy, obklopené zdánlivou mlhovinou. Dalekohled o průměru 100 mm ji dokáže rozložit na několik hvězd až do 12. magnitudy, aniž by zůstaly jakékoli stopy mlhoviny. Ještě větší dalekohledy hvězdokupu rozloží úplně a její hvězdy, často sdružené do dvojic, jsou navzájem dobře oddělené.

1,5° jižně od hvězdokupy leží planetární mlhovina NGC 1501.

Hvězdokupa má výraznou severní deklinaci, což je velká výhoda pro pozorovatele na severní polokouli, kde je hvězdokupa cirkumpolární, a to až do nižších středních zeměpisných šířek blízko tropů. Naopak na jižní polokouli je obtížně pozorovatelná a jižně od tropického pásu není viditelná vůbec.[7] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od října do března.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil William Herschel 3. listopadu 1787[6] pomocí zrcadlového dalekohledu o průměru 18,7 palce (475 mm). Popsal ji jako velmi bohatou a značně hustou hvězdokupu mírně protaženého tvaru. Jeho syn John ji později znovu pozoroval a zařadil ji do svého katalogu mlhovin a hvězdokup General Catalogue of Nebulae and Clusters pod číslem 802.[6]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

NGC 1502 je velmi mladá hvězdokupa s odhadovaným stářím kolem 10 milionů let.[4] Tvoří ji přinejmenším 19 hvězd[8] jasnějších 11. magnitudy, z nichž nejjasnější je zákrytová proměnná hvězda SZ Camelopardalis,[9] která leží uprostřed hvězdokupy. Předpokládá se, že i modrý veleobr α Camelopardalis byl původně členem hvězdokupy, ale byl z ní vyvržen a stal se hvězdným uprchlíkem. Hvězdokupa leží ve vzdálenosti 1 000 parseků (3 260 světelných let)[4] od Země a patří tedy do vnějšího okraje ramena Orionu.

Šest nejjasnějších členů hvězdokupy je spektrální třídy B3 nebo žhavějších. Dvě nejjasnější hvězdy jsou spektroskopické dvojhvězdy a spolu s několika slabšími hvězdami dohromady tvoří vícenásobnou hvězdu ADS 2984.[8]

Předpokládá se, že NGC 1502 patří do OB asociace Camelopardalis OB1, jejíž stáří může být určeno s velkou přesností na přibližně 10[4] až 11 milionů let. Přesněji tato hvězdokupa patří do podskupiny Cam OB1-C. Celkový rozměr asociace je v uvažované vzdálenosti 1 000 parseků přibližně 70 až 90 parseků, což je běžný rozměr OB asociací.[10] Do asociace Cam OB1 patří také různé mlhoviny, jako například HII oblast Sh2-205 a reflexní mlhoviny vdB 14 a vdB 15.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 1502 na italské Wikipedii.

  1. a b SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 1502 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1502 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIMBAD. [cit. 2017-08-29]
  4. a b c d e f DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-08-15]. Roč. 389, s. 871-873. Dostupné online. arXiv:astro-ph/0203351. DOI:10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode:2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-29]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode:1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. a b c SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1502 [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Deklinace 62° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 28° od severního nebeského pólu. Severně od 28° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 28° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  8. a b REIMANN, H.-G.; PFAU, W. Combined UBV and UVBY photometry of open clusters. I - NGC 1502. Astronomische Nachrichten [online]. 1987 [cit. 2017-08-29]. Roč. 308, s. 111-119. Dostupné online. DOI:10.1002/asna.2113080206. Bibcode:1987AN....308..111R. (anglicky) 
  9. HOHLE, M. M.; EISENBEISS, T.; MUGRAUER, M., et al. Photometric study of the OB star clusters NGC 1502 and NGC 2169 and mass estimation of their members at the University Observatory Jena. Astronomische Nachrichten [online]. Květen 2009 [cit. 2017-08-29]. Roč. 330, čís. 5, s. 511. Dostupné online. arXiv:0905.2369. DOI:10.1002/asna.200911207. Bibcode:2009AN....330..511H. (anglicky) 
  10. STRAIŽYS, V.; LAUGALYS, V. Young Stars in the Camelopardalis Dust and Molecular Clouds. I. The Cam OB1 Association. Baltic Astronomy [online]. 2007 [cit. 2017-08-29]. Roč. 16, s. 167-182. Dostupné online. arXiv:0803.2461. Bibcode:2007BaltA..16..167S. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]