Národní podnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z N.p.)
Skočit na: Navigace, Hledání

Národní podnik (zkratkou n. p.) bylo oficiální označení právní formy státních podniků v socialistickém Československu. V roce 1988 byla tato právní forma nahrazena novou právní formou státní podnik, v letech 1988–1990 byly národní podniky vesměs transformovány na státní podniky nebo privatizovány a s účinností od 1. ledna 1992 byla právní forma národní podnik vypuštěna z právního řádu Československa zrušením hospodářského zákoníku (zákon č. 109/1964 Sb.) a jeho nahrazením obchodním zákoníkem (č. 513/1991 Sb.). Dodnes ale podniky s touto právní formou existují, nicméně do státní pokladny nepřispívají.[1]

Historie národních podniků[editovat | editovat zdroj]

Historie právní formy národních podniků počíná znárodňovacími prezidentskými dekrety z 24. října 1945 (č. 100/1945 až 103/1945 Sb.), jimiž byly znárodněny doly, některé průmyslové podniky, akciové banky a soukromé pojišťovny a zároveň bylo zakládání nových podniků takového typu vyhrazeno státu. Nejprve zde byla vyhlášena národní správa, postupně znárodněné podniky byly postupně transformovány do nové právní formy, takže samostatně hospodařily, ale část zisku odváděly státu.

Seznam národních podniků[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv právní forma národní podnik byla v roce 1992 vypuštěna z právního řádu České republiky, ještě v roce 2008 zůstalo velké množství subjektů této právní formy v obchodním rejstříku nevymazáno. V září 2016 pak stále existovaly:[2]

  • TIPOS - tiskové podniky - servis - v likvidaci (IČO 00442011)
  • K O M E N I U M, národní podnik „v likvidaci“ (IČO 00022152)
  • Budějovický Budvar, národní podnik (IČO 00514152)

Právní forma Budějovického Budvaru[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Budějovický Budvar (podnik).

Nejvýznamnějším z národních podniků je Budějovický Budvar, národní podnik, o němž i předseda vlády Mirek Topolánek v roce 2008 mluvil jako o posledním národním podniku.[3] Předpokládalo se, že jeho postavení upraví zvláštní zákon.[4] Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, od novelizace zákonem č. 202/2002 Sb. s účinností od 1. července 2002 obsahuje v § 54 odst. 1 formulaci: „Působnost tohoto zákona se nevztahuje na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, na státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, národní podnik. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy.“ Ostatní zbývající národní podniky by tedy měly pod tento zákon spadat, zatímco postavení národního podniku Budějovický Budvar není právním řádem vůbec upraveno, protože speciální zákon o něm nebyl nikdy přijat.

Ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ivan Noveský podle časopisu Týden v prosinci 2002 napsal ministru zemědělství, že právní pozice Budějovického Budvaru je kritická a právní forma protiprávní. Ministr zemědělství Jaroslav Palas označil tento dopis a i tento názor za spekulace, protože soud je ve sporu s pivovarem Samson nepotvrdil, a podle Palase mají pouze destabilizovat podnik a snižovat jeho hodnotu. Potřebu zákona upravujícího právní formu Budějovického Budvaru Palas popřel.[4]

Budějovický měšťanský pivovar a. s. (BMP) podal v roce 2003 soudu návrh na výmaz národního podniku Budějovický Budvar z obchodního rejstříku. Krajský soud v Českých Budějovicích v říjnu 2003 rozhodl, že podnik nebyl nikdy zrušen. Vrchní soud v Praze v lednu 2005 rozhodnutí krajského soudu potvrdil.[5][6][7] BMP současně podal v roce 2003 soudu návrh na zrušení a likvidaci podniku Budějovický Budvar, národní podnik, protože podle jeho názoru podnik zanikl se zrušením hospodářského zákoníku, podle něhož byl v roce 1966 zřízen výměrem ministerstva potravinářského průmyslu. Krajský soud v Českých Budějovicích v prosinci 2006 a Vrchní soud v Praze v květnu 2008 žalobu zamítly i s poukazem na to, že „sám žalobce nemá ve věci jasno, když tvrdí naprosto protichůdné skutečnosti vedoucí k protichůdným závěrům,“ když zároveň tvrdí, že podnik již neexistuje, a zároveň se dožaduje jeho zrušení.[6][7]

Na plechovkách piva Budweiser Budvar pro export se pojem n. p. (Budějovický Budvar, n. p.) překládá do angličtiny jako National Corporation, zkráceně N. C. (Budweiser Budvar, N. C.).

Slova „národní podnik“ v názvech společností[editovat | editovat zdroj]

Slova národní podnik mohou být obsažena i v názvech společností, které mají jinou právní formu. Příkladem je Český národní podnik, s. r. o.,[2] který je vlastněn několika fyzickými osobami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Na zisky Budějovického Budvaru stát nemůže
  2. a b Veřejné rejstříky
  3. Tisková konference premiéra M. Topolánka a ministra zemědělství Petra Gandaloviče 22. 7. 2008, Vláda České republiky, tiskové informace. Předseda vlády Mirek Topolánek řekl: „Další kauza nebo věc, kterou řešíme je transformace Budvaru. Myslím si, že je to poslední národní podnik, dokonce.“
  4. a b Václav Moravec: Jaroslav Palas, BBC Czech, Interview BBC, 30. 10. 2003
  5. Přehled tisku, Český rozhlas, 6. 1. 2005, Martina Lustigová: odkazováno na Hospodářské noviny a Právo
  6. a b Vrchní soud zamítl žalobu BMP na zrušení Budvaru, iHNed.cz, 15. 5. 2008, ČTK
  7. a b Jan Kočka: Vrchní soud v Praze zamítl žalobu na zrušení a likvidaci pivovaru Budějovický Budvar, národní podnik, Pivní deník, 15. 5. 2008

Související články[editovat | editovat zdroj]