Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Národní shromáždění republiky Československé
Znak
Druh dvoukomorový
Komory Poslanecká sněmovna, Senát
Volební období 1920–1939
Členů 300
Sídlo Praha, Československá republika
Souřadnice

Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 19201939.

Ústavní parametry a volební systém Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Šlo o volený zákonodárný orgán, jehož fungování bylo určeno ústavou z roku 1920. Skládal se ze dvou komor: poslanecké sněmovny s 300 a senátu se 150 členy. Kromě toho ústava vytvářela stálý výbor poslanecké sněmovny s 16 a stálý výbor senátu s 8 členy jako platformu pro neodkladná rozhodování v době, kdy plénum nezasedalo. Pasivní volební právo bylo v případě poslanecké sněmovny stanoveno na 30 let, aktivní na 21 let. Okolo zřízení senátu se vedly značné spory. Katolický a národně demokratický politický tábor navrhovaly posunout hranici pro aktivní i volební právo do senátu výrazně nahoru, zatímco jeden z autorů ústavy Jiří Hoetzel navrhoval senát složený z částečně jmenovaných, nikoliv volených zástupců. Levice ale takové návrhy odmítla.[1]

Historie Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Složení Národního shromáždění republiky Československé bylo určeno v parlamentních volbách v roce 1920, parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Kromě toho se ještě konaly volby do parlamentu Československé republiky na Podkarpatské Rusi 1924, kterými bylo Národní shromáždění doplněno o zástupce této nejvýchodnější části Československa (v letech 1925, 1929, 1935 již Podkarpatská Rus volila řádně v celostátních parlamentních volbách).

Po Mnichovské dohodě a nástupu Druhé republiky pokračovala činnost Národního shromáždění republiky Československé formálně dál, byť s výraznými změnami. Zejména došlo k masivní ztrátě poslaneckých a senátorských křesel u těch zastupitelů, kteří se bydlištěm nacházeli v územích odstoupených jiným státům[2], jednak byly mandáty některých zastupitelů zrušeny (Komunistická strana Československa, viz například Rudolf Appelt[3]). Další změny souvisely s částečnou proměnou politického systému od zastupitelské k autoritativní demokracii. Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé naposledy zasedala 16. prosince 1938,[4] senát Národního shromáždění republiky Československé se naposledy sešel 17. prosince.[5] Formálně činnost obou komor zanikla s koncem ČSR v březnu 1939.

Vedení Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Poslanecké sněmovny Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Předsedové Senátu Národního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000. ISBN 80-7277-027-6. S. 100-101. (česky)  
  2. 151. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. přehled schůzí [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  5. přehled schůzí [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]