Národní parky v Česku
Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice se nachází čtyři národní parky.[1] Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP.
Seznam
| Kód AOPK | Název | Datum vyhlášení | Rozloha (ha) | OpenStreetMap | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 66 | Krkonošský národní park (KRNAP) | 1963. května 17 | 36 300 | ||
| 55 | Národní park České Švýcarsko | 2000. ledna 1 | 7 900 | ||
| 78 | Národní park Podyjí | 1991. března 20 | 6 259 | ||
| 42 | Národní park Šumava | 1991. března 20 | 69 030 | Zřízen z části CHKO Šumava z 1963, rozloha současného NP a CHKO dohromady 1630 km2[2] |
Pojem národní park
Národní park je definován v § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
| „ | Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. | “ |
| — § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny | ||
Zákonné úpravy
V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.
Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Zvláště chráněná území (§14): Národní parky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-10-27]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola Význam a kategorie chráněných území, s. 7.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Ochrana přírody, s. 64.
